Celková investice Valea bude 450 milionů korun, zahájení výroby se očekává na konci roku 2019. V nové hale s plochou 4000 metrů čtverečních se ročně vyrobí až 1,2 milionu chladicích modulů.
Valeo vyvíjí a vyrábí tepelné systémy akumulátorů potřebné pro optimální provoz elektromobilů, jejich životnost a spolehlivost. Články akumulátorů musejí být udržovány v rozmezí teplot 15 až 45 stupňů Celsia, zajišťující jejich účinnost a životnost, přičemž všechny články uvnitř akumulátoru musí být udržovány na přibližně stejné teplotě. Firma navrhuje chladicí systém různých velikostí pro všechny typy vozidel, ať už jde o hybrid, plug-in hybrid, nebo elektromobil. Díky ultraploché konstrukci jsou desky a trubky v optimálním kontaktu s akumulátorem a díky tomu se dosahuje rovnoměrné a jednotné teploty.
Provoz firmy Valeo v Žebráku
Valeo je s více než 4500 zaměstnanců v pěti závodech jedním z největších zaměstnavatelů v oboru automotive v Česku. V Žebráku zaměstnává 850 lidí. Ročně tam vyrobí sedm milionů výparníků klimatizace a 200 tisíc chladičů recirkulace výfukových plynů.
Firma v Česku působí od roku 1995, kdy otevřela první továrnu v Rakovníku. Postupně zprovoznila další závody v Žebráku, Humpolci a Podbořanech. Vyrábí komponenty klimatizace, zařízení pro recirkulaci výfukových plynů, kontrolní panely, přední masky s aktivní mřížkou chladiče a komponenty pro spojkovou a brzdovou hydrauliku. V roce 2002 v Praze založila výzkumné a vývojové centrum. V roce 2013 v Milovicích vytvořila zkušební polygon pro testování senzorů a systémů pro autonomní řízení.
Dotace na akumulátory
Akumulátory pro elektromobily jsou velkým tématem pro všechny automobilky, a také pro EU. Evropská unie hodlá povolit státní podporu výzkumu elektrických baterií. Společnostem, které chtějí stavět velké závody na jejich výrobu, pak nabídne spolufinancování v řádu miliard eur.
Brusel se obává, že automobilový průmysl, který v EU zaměstnává kolem 13 milionů lidí, by kvůli závislosti na bateriích z Asie mohl prohrát závod o budování trhu elektromobilů.
Elektromobilita poleze do peněz všem, výrobcům, státu i lidemANALÝZA Příchod elektromobility představuje pro automobilky nejen technickou výzvu, tedy jak vyvinout auta na elektřinu, která by lidé chtěli kupovat, ale také finanční. Investice do rozvoje elektromobility jsou totiž velmi drahé a zisk z toho velmi nejistý. ČTĚTE DÁLE |
Zhruba 80 procent současné i zamýšlené kapacity na výrobu baterií ve světě je podle údajů agentury Bloomberg v Asii, jen v Číně je to 69 procent. Spojené státy mají 15 procent a Evropská unie jen čtyři procenta.
Regiony, které chtějí sektor podporovat, mohou požádat o prostředky z regionálních fondů ve výši 22 miliard eur.
Společnost BASF vybrala finské městečko Harjavalta jako lokalitu pro první z plánované sítě závodů na výrobu bateriových materiálů, jež bude zásobovat evropský automobilový trh. Podnik se bude nacházet v blízkosti niklové a kobaltové rafinérie, kterou vlastní společnost Norilsk Nickel (Nornickel). „BASF současně podepsala dlouhodobou tržní dohodu se společností Nornickel o dodávce klíčových surovin z místních rafinerií,“ uvedly firmy.
„BASF se tím přibližuje dosažení své vize: nárůst dojezdové vzdálenosti elektromobilu na jedno nabití ze stávajících 300 na 600 km, poloviční velikost baterie při dvojnásobné životnosti a snížení doby nabíjení na 15 minut, to vše do roku 2025,“ vypočítává Jeffrey Lou z vedení společnosti.
Výstavba provozu v Harjavaltě je součástí vícefázového investičního plánu ve výši 400 milionů eur, který BASF oznámila loni. BASF jeho prostřednictvím podporuje agendu EU v otázce akumulace energie.
„Pokud by evropské firmy do elektromobility neinvestovaly, zřejmě by promarnily podobnou příležitost, jakou nabízely v 80. letech počítače, v 90. letech internet a v minulém desetiletí solární panely. Statistiky výrobců hovoří jasně: prodej elektromobilů za prvních šest měsíců letošního roku meziročně vzrostl prakticky ve všech zemích EU v řádu desítek až stovek procent, průměrný nárůst za celou Unii činí 40,3 %,“ zdůrazňuje jednatel BASF spol. s.r.o. Filip Dvořák.
„Loni v říjnu proto viceprezident Evropské komise Maroš Šefčovič inicioval vznik bateriové aliance a do tohoto projektu přizval rovněž BASF. Tato aliance má Evropě zabezpečit konkurenceschopnost a třetinový podíl na globálním trhu s bateriemi, a to i s přispěním BASF,“ dodává Filip Dvořák.
Zahájení plného provozu v Harjavaltě, jež se předpokládá na konci roku 2020, zajistí dodávku bateriových materiálů pro přibližně 300 tisíc elektromobilů ročně.
„Díky investicím ve Finsku bude společnost BASF přítomná ve všech hlavních světových regionech, které z hlediska elektromobility nabízejí místní produkci a zvýšenou blízkost k zákazníkovi,“ potvrzuje Kenneth Lane, generální ředitel divize BASF Catalysts.
BASF dnes hledá další evropské lokality pro výstavbu továren zaměřených na bateriové materiály. Na jiných kontinentech však již své provozy má: po celém světě provozuje centra výzkumu a vývoje.
Další továrny na akumulátory do elektroaut vznikají i jinde po Evropě. Francouzský výrobce baterií Saft spolupracuje se společnostmi Siemens, Solvay a Manz na vývoji levnějších a výkonnějších polovodičových baterií. Výroba by mohla začít za sedm let. Firma Northvolt si od Evropské investiční banky (EIB) půjčila 52,5 milionu eur na výstavbu předváděcí linky a výzkumných kapacit v hodnotě 100 milionů eur. Zařízení má být otevřeno v příštím roce. Jejím cílem je do roku 2023 vybudovat největší evropský závod o roční produkci 32 gigawatthodin.
Společnost Unicore staví v Polsku závod na výrobu katodových materiálů, který by měl zahájit činnost do roku 2020 a očekává se oznámení německého výrobce baterií Varta a americké automobilky Ford o společné výrobě autobaterií.
Nedostatek surovin hodlá EU řešit například recyklací staré elektroniky, ale začala také mapovat naleziště nerostných surovin v Evropě. Podle Šefčoviče se na území unie nacházejí ložiska kobaltu, lithia, grafitu a niklu ve Francii, Finsku, Portugalsku, Španělsku a České republice.
Mezi výrobci akumulátorů pro elektroauta dnes dominují japonský Panasonic, čínská automobilka BYD a jihokorejské společnosti LG Chem a Samsung. Ještě letos začátkem roku mezi ně mířil také německý gigant Bosch, letos v březnu ovšem náhle své plány přehodnotil a záměr na investici 20 miliard eur do výstavby továrny zrušil.
