Verdikt o emisích aut ohrozí českou ekonomiku, varovali experti v Rozstřelu

Europarlament odhlasoval nucenou elektrifikaci aut. Automobilky i středoevropští premiéři varují, že požadavky na snížení emisí jsou nerealistické. Co to bude v praxi znamenat, vysvětluje expert na autoprůmysl Zdeněk Petzl v pořadu Rozstřel na iDNES.cz. Svůj názor vysvětlil i europoslanec Luděk Niedermayer.

Europoslanci zvedli ruku pro návrh, podle kterého od roku 2030 nově vyrobená auta budou muset vypouštět o 40 procent oxidu uhličitého méně, než stanoví norma pro rok 2021. Více k tématu čtěte zde.

„Je to pohroma pro konkurenceschopnost českého i evropského autoprůmyslu,“ komentuje pro iDNES.cz Zdeněk Petzl, prezident Sdružení automobilového průmyslu Autosap.

Realizovatelný a stále velmi ambiciózní cíl na snížení je podle něj třicet procent. „Autoprůmysl je dnes v Evropě fackovací panák,“ komentuje Petzl. „Dnešní auta jsou z pohledu emisí extrémně čistá,“ říká.

Od roku 2021 budou nové automobily podle stávajících pravidel moci vypouštět 95 gramů oxidu uhličitého na kilometr, to odpovídá spotřebě 3,54 litrů nafty či 4,06 litrů benzinu na 100 km. Pokud mají automobilky splnit nově stanovený cíl pro rok 2030, znamená to snížení spotřeby na 2,1 respektive 2,4 litru na sto kilometrů. To je takzvaný flotilový průměr počítaný pro každou automobilku za všechna prodaná auta. Od roku 2021 bude automobilka u každého auta prodaného v EU za každý gram nad 95 g/km platit pokutu 95 eur.

Experti se shodují, že takto nerealisticky nastavené limity mohou znamenat výrazné oslabení evropského automobilového průmyslu. Hrozí také, že auta zdraží tak, že se stanou nedostupnými (Více čtěte zde).

Další postup EU v otázce emisních limitů v diskuzním pořadu Rozstřel na iDNES.cz komentuje z Bruselu také europoslanec za TOP09 Luděk Niedermayer. Bývalý viceguvernér ČNB také vysvětluje, proč se při hlasování o emisních limitech v europarlamentu zdržel hlasování (jak hlasovali europoslanci, najdete v dokumentu europarlamentu ZDE - strana 32, hlasování A8-0287/2018).

Luděk Niedermayer byl v roce 2014 zvolen za TOP 09 a STAN do europarlamentu.

Velmi přísné požadavky na snížení emisí budou vyžadovat masivní posun k elektromobilitě, shodli se hosté Rozstřelu. Pokud nástup elektromobility bude skokový, může to podle Petzla být velký problém pro autoprůmysl Evropy i České republiky. Luděk Niedermayer si ovšem myslí, že se evropští výrobci zaměřují na vývoj elektroaut málo.

Podle europoslance je třeba hledět více do budoucnosti s cílem udělat vše pro to, aby Evropa byla místem inovací a určovala trendy v moderních a ekologických technologiích. Podle Niedermayera hrozí, že Evropu v tomto předhoní Čína s Amerikou.

Expert na autoprůmysl Zdeněk Petzl v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel. (9. října 2018)

Petzl ovšem namítá, že evropský trh není na masivní nástup elektromobilů připraven. A stále podle něj platí, že automobilky prodej elektroaut dotují. Podle Petzla bude nutné, aby stát dotoval rozvoj nabíjecí infrastruktury a vytvářel pobídky pro rozšiřování elektromobilů.

Podle Petzla je riziko, že emise CO₂ vzrostou. „Hrozí, že ve východní části Evropy bude vozový park zastarávat,“ varuje s tím, že elektroauta jsou stále velmi drahá, takže si je motoristé často jednoduše nebudou moci dovolit koupit. „Je třeba, aby elektromobilita dávala pro uživatele smysl.“

„Je třeba především zapracovat na tom, aby se Česká republika nestala vrakovištěm Evropy. Aby k nám neputovala stará vyřazovaná auta, zatímco ekonomicky vyspělejší státy budou kupovat námi vyráběné elektromobily,“ uzavírá Petzl.

Země EU jsou rozdělené

První kolo debaty ministrů životního prostředí zemí Evropské unie o snižování emisí oxidu uhličitého u osobních aut potvrdilo rozdílné pohledy různých států. Některé, včetně České republiky, trvají na původním návrhu Evropské komise, aby v roce 2030 nově vyráběné automobily vypouštěly o 30 procent méně CO2 než v roce 2021. Další ovšem prosazují, aby to bylo nejméně 40 procent, což je hodnota, na které se minulý týden shodl europarlament.

Předsednické Rakousko chce přitom vyjednávání uzavřít co nejdříve, také s jeho kompromisní hodnotou na úrovni 35 procent některé státy souhlasí. Výzva k ambicióznímu plánu snižování v roce 2030 nejméně o polovinu proti roku 2021 zazněla například od zástupců Švédska či Finska.

Český ministr Richard Brabec před začátkem jednání, že třicetiprocentní snižování je společná pozice zemí visegrádské skupiny, tedy i Slovenska, Polska a Maďarska. Přímo v jednacím sále ji podpořilo také Bulharsko a Rumunsku. „Už těch 30 procent je kompromis, ČR měla pozici nižší, 20 až 25 procent. Přistoupili jsme na 30 procent,“ připomněl Brabec.

Boj o procento CO2

Oxid uhličitý je přirozenou součástí atmosféry. Zvířata, lidé a částečně rostliny vydechují CO₂, přičemž rostliny jej absorbují a využívají ve fotosyntetických procesech k produkci kyslíku. V ideálním systému by se samozřejmě emise oxidu uhličitého měly rovnat jeho spotřebě. Lidská činnost tuto rovnováhu narušuje a podíl CO₂ v ovzduší roste. 

„Podle údajů evropské asociace automobilových výrobců ACEA, která cituje IPCC (Mezinárodní panel pro změnu klimatu) celosvětově pouze 3,5 % emisí CO₂ vzniká přímou činností člověka, zbytek vytváří sama příroda. Jiné odhady a studie udávají, že lidskou činností je produkováno nikoliv 3,5 %, ale až 10 % emisí CO₂,“ uvádí Antonín Šípek, nezávislý analytik autoprůmyslu.

Z uvedených až 10 % celkového množství CO₂ vzniká cca 25 % při výrobě elektřiny, 23 % v budovách a domácnostech (zejména při lokálním vytápění), 26 % vyprodukují v souhrnu veškeré dopravní prostředky a zbytek připadá na jiné zdroje (zemědělská produkce, průmyslová výroba atd.). Z 26 % emisí CO₂ vypouštěných dopravními prostředky připadá na osobní automobily 30 až 40 %.

„Pokud však shrneme výše uvedené odhady v pro dopravu a osobní automobily nejméně příznivé variantě, tak se celosvětově vlivem provozu všech dopravních prostředků dostává do ovzduší cca 2,6 % celkových emisí CO₂, přičemž emise osobních automobilů představují pouze necelých 1,04 % celkových emisí CO₂,“ vypočítává Šípek.

„Zavádějící je i případný argument, že ´emise CO₂ není třeba snižovat jen globálně, ale i lokálně, hlavně ve městech´. Toto platí v případě snižování oxidů dusíku, uhlovodíků a pevných částic, které jsou skutečně zdraví škodlivé a působí právě jen místně,“ vysvětluje automobilový expert.

Antonín Šípek připomíná, že určitý podíl emisí CO₂ vzniká též při těžbě a zpracování ropy a při vlastní výrobě osobních automobilů, a to jak klasických, tak i elektromobilů.

Odborníci na autoprůmysl, ale také sami europoslanci uvádějí, že nově schválené limity nutí Evropu k výraznému přechodu na elektrický pohon. „Zásadně mi vadí, že nové nařízení pod hrozbou sankcí nařizuje masivní prodej elektromobilů, přičemž zcela vylučuje jakékoli alternativní technologie,“ komentuje hlasování europoslanec Evžen Tošenovský.

„V případě rozšíření elektromobility sice může dojít k určitému snížení emisí CO₂ v silniční dopravě, na druhé straně se logicky bude muset zvýšit i výroba elektřiny, což může přinést zvýšení emisí či jiných druhů odpadů,“ komentuje Antonín Šípek, podle kterého pouze obnovitelné zdroje energie nebudou zřejmě schopny pokrýt zvýšenou spotřebu elektřiny.

Ve světě je nyní v provozu téměř miliarda osobních automobilů (údaj za rok 2015 uvádí cca 947 080 000 ks), celosvětové prodeje nových osobních aut za rok 2017 činily 70 849 466 kusů a výroba ve světě dosáhla 73 456 531 kusů, z toho v zemích EU to bylo 16 973 088 aut. „Z toho vyplývá, že dopad na snížení celosvětových emisí CO₂ po zavedení přísnějších limitů jen u evropských automobilek bude spíše marginální a navíc se projeví za 13 až 15 let po jejich zavedení,“ uzavírá Šípek.

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv