Dohady o emise aut: Česko je umírněné, Skandinávie chce ještě snižovat

První kolo debaty ministrů životního prostředí zemí Evropské unie o snižování emisí oxidu uhličitého u osobních aut potvrdilo rozdílné pohledy různých států. Nejextrémnější jsou požadavky Francie, Nizozemska, Dánska, Švédska či Lucemburska.

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv

Česká republika patří k umírněným a trvá na původním návrhu Evropské komise, aby v roce 2030 nově vyráběné automobily vypouštěly o 30 procent méně CO₂ než v roce 2021. Další ovšem prosazují, aby to bylo nejméně 40 procent, což je hodnota, na které se minulý týden shodl europarlament. Podrobnosti čtěte zde.

Rozstřel

Verdikt o emisích aut ohrozí českou ekonomiku, varovali experti

Automobilky i středoevropští premiéři varují, že požadavky na snížení emisí jsou nerealistické. Co to bude v praxi znamenat, vysvětluje expert na autoprůmysl Zdeněk Petzl. Sledujte diskuzní pořad Rozstřel na iDNES.cz ZDE

Předsednické Rakousko chce vyjednávání uzavřít co nejdříve, také s jeho kompromisní hodnotou na úrovni 35 procent některé státy souhlasí. Výzva k ambicióznímu plánu snižování v roce 2030 nejméně o polovinu proti roku 2021 v úterý zazněla například od zástupců Švédska či Finska.

Český ministr Richard Brabec před jednáním řekl, že třicetiprocentní snižování je společná pozice zemí visegrádské skupiny, tedy i Slovenska, Polska a Maďarska. Přímo v jednacím sále ji podpořilo také Bulharsko a Rumunsku. „Budeme se radit v průběhu dne, ale už těch 30 procent je kompromis, ČR měla pozici nižší, 20 až 25 procent. Přistoupili jsme na 30 procent,“ připomněl Brabec. Ministr očekává dramatická vyjednávání.

Vysoký cíl okolo 40 procent podle něj bude paradoxně znamenat daleko pomalejší prosazování elektromobility, protože ve státech jako ČR či Slovensko si lidé nebudou moci dovolit kupovat drahé elektromobily v podobné míře jako v bohatších zemích na západě EU.

Pro třicetiprocentní snižování se přímo v jednacím sále vyslovila i Brabcova německá kolegyně Svenja Schulzeová. Zdůraznila, že Německo, kde je automobilový průmysl velmi významný, potřebuje udržet konkurenceschopnost tohoto odvětví.

Naopak pro ambiciózní postup se vyslovili například zástupci Francie, Nizozemska, Dánska či Lucemburska, v mnoha vystoupeních zazněla formulace „nejméně čtyřicetiprocentní snížení“.

Nizozemská státní tajemnice pro klimatickou politiku Mona Keijzerová byla mezi těmi, kdo připomínali v pondělí zveřejněnou zprávu Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Ta uvádí, že cíle pařížské klimatické dohody z roku 2015, tedy udržet globální oteplování co nejblíže k 1,5 stupni Celsia, lze nyní naplnit již jen pomocí rychlých a dalekosáhlých změn ve všech oblastech společnosti.

Členské státy se v Lucemburku snaží v otázce míry snižování emisí u osobních vozů najít společný postoj tak, aby rakouské předsednictví mohlo o konečné podobě příslušné legislativy začít vyjednávat s Evropským parlamentem. Ačkoliv jsou ona diskutovaná procenta určující míru snižování emisí CO₂ u nových aut klíčovou otázkou, země EU musí najít dohodu také na dalších aspektech návrhu Evropské komise, třeba na podobě pobídek pro firmy, aby na trh uváděly větší počty čistších automobilů.