Celková letošní produkce bude v Avii o něco nižší než v minulém roce. Je to dáno i tím, že se společnost letos soustředí především na výrobu vozů s pohonem 4x4, se kterými počítá i do budoucna.
Kvůli přísnějším evropským emisním normám se ovšem majitelé rozhodli výrobu vozidel se spalovacími motory na podzim ukončit. Dál bude ale pokračovat zakázková výroba vozů Avia Initia s pohonem 4x4. Firma bude také poskytovat servisní podporu několika tisícům vozidel Avia řady D a Initia.
„Budeme potřebné součástky i nadále vyrábět, a to včetně montáže dílů do celků,“ uvedl generální ředitel firmy Tomáš Adamec. Podle něj má společnost dostatek náhradních dílů. Avia Motors by se také mohla stát subdodavatelem některých komponentů potřebných pro automobilový průmysl.
V Přelouči se budou nejen vyrábět Avie, ale i podvozky pro nákladní elektromobily.
Společnost se chce nyní zaměřit na elektromobilitu, hledá vhodné partnery pro projekt užitkových elektromobilů lehké a střední kategorie. „Avia jedná s partnery, kteří by dodávali části vozidel,“ uvádí mediální zástupce firmy Daniel Potocký.
Pro projekt užitkových elektromobilů lehké a střední kategorie by přeloučská automobilka poskytovala podvozky a kabiny, partner elektromotory a baterie.
Společnost již s takovou spoluprací zkušenosti má. Koncem minulého desetiletí vyráběla elektromobily na podvozku Avia modelové řady D spolu s britskou firmou Smith. Tyto vozy se pak uplatnily jak na britském, tak i na americkém trhu.
„Nová vozidla by byla vhodná například pro městský a příměstský rozvoz. Využívat by je mohly firmy, které si vytvoří síť nabíjecích stanic, třeba Česká pošta,“ uvedl Potocký.
Podle něj by roční produkce elektromobilů mohla dosáhnout několika stovek kusů. Díky tomu by zůstal zachován současný počet zaměstnanců firmy, kterých v Přelouči pracuje kolem osmdesáti.
Rekordní stíhačka a nejrychlejší auto českých silnicHistorie Avie v obrazech    |
Modrá legenda českých silnic
Pražská továrna Avia byla založena 12. září 1919, během století existence se proslavila nejprve jako výrobce letadel – meziválečnému Československu dala například nejvýkonnější stíhačku B-534. Za komunistického režimu ale tvořila hlavní náplň činnosti produkce nákladních vozů, zejména modrých „saviemů“ ve francouzské licenci. Její osud se zkomplikoval po listopadu 1989, kdy jen s obtížemi čelila přílivu zahraniční konkurence. Nyní kdysi slavná značka spíše přežívá a čeká na nový impulz.
Do automobilové výroby se Avia zapojila krátce po válce, kromě dílů v pražských Letňanech produkovala od roku 1947 nákladní automobily Škoda 706 i z nich odvozené autobusy. V roce 1961 pak z vysočanské pragovky převzala výrobu terénních vozů Praga V3S, která až v 80. letech přešla do Bratislavy.
Modrá aviaDříč, co si užil spousty posměšků Nákladní vozy z Avie se staly nesmrtelným symbolem československé automobilové dopravy. Získaly titul nejrychlejších aut našich silnic, protože byly často vidět na špici kolony. Ale nadávku "modrý mor" si avie nezaslouží, ve své době totiž odvedly pořádný kus práce. Historii čtěte zde |
Na silnici značku Avia proslavily až typické většinou modré „saviemy“, licenční verze francouzského lehkého nákladního vozu z koncernu Renault, které se začaly vyrábět v roce 1968. V 80. letech z Letňan (i pobočných závodů) ročně vyjíždělo až 17 000 vozů a ještě na počátku 90. let téměř 10 000. V různých obměnách se původní řada A vyráběla až do přelomu století, celkem jich vzniklo na čtvrt milionu. Poté nastoupil nový vůz, jehož vývoj přišel automobilku na čtyři miliardy korun.
Nová řada nazvaná D, vyvinutá pod taktovkou nového korejského majitele Daewoo, však nedokázala získat dostatek zákazníků. Přes investiční skupinu Odien se v říjnu 2006 stal novým vlastníkem Avie indický producent nákladních vozů a autobusů Ashok Leyland, ani ten ale nedokázal postavit automobilku na nohy. V roce 2012 sice továrna po delší době prodala přes tisícovku vozů, už v roce následujícím ale indický vlastník výrobu automobilů Avia v Česku ukončil a část zařízení přesunul do Indie.
Na jaře 2016 koupila letňanskou továrnu skupina Czechoslovak Group, která mimo jiné vlastní kopřivnickou Tatru, a chtěla obnovit výrobu, kterou přestěhovala do areálu v Přelouči.
Původní letňanský areál již přitom před nějakou dobou prodala a současný vlastník na atraktivních parcelách nedaleko metra počítá s vybudováním nové čtvrti.
