Vítězem je s 266 body čtvrtá generace Toyoty Yaris, jejíž výroba se chystá také do Kolína, středočeská fabrika svou kapacitou doplní francouzskou továrnu ve Valenciennes v následujících měsících (čtěte zde). Pro Yaris, který byl letos v lednu nejprodávanějším autem Evropy, je to zopakování úspěchu starého dvacet let – první generace modelu se pyšnila titulem auta roku v roce 2000. Podle vyjádření prezidenta poroty Franka Janssena při vyhlašování výsledku mohla rozhodnutí pozitivně ovlivnit extrémní verze modelu GR Yaris, která je zcela výjimečným vozem v celosvětovém kontextu (jeho test čtěte zde).
Yaris míří do Kolína a úplně změnil charakter. Hybrid benzin jen usrkáváTest evropského auta roku Yaris je pojem mezi malými auty. S hybridem jezdí klidně za čtyři litry. Test čtěte zde |
Yaris svým triumfem korunuje úspěšné tažení značky. V lednu nejprodávanější vůz Evropy lehce změnil svou koncepci oproti předchozím generacím. Ke zcela nové technice přidal emocionálnější náboj a atraktivní design. Toyota v případě yarisu také dokázala využít náskoku na poli hybridních aut. Benzinoelektrické provedení už u jeho předchůdce tvořilo většinu prodejů, to je v aktuální situaci, kdy jsou hlavním tématem autoprůmyslu v Evropě, obrovská výhoda (analýzu čtěte zde).
„Je pro nás velkým oceněním, že model Toyota Yaris vyhrál tuto prestižní anketu již podruhé a navazuje tak na úspěch první generace. A že vítězství přichází zrovna v roce, kdy produkce Yarisu začne i v České republice a to včetně jeho hybridní varianty,“ komentuje vítězství Martin Peleška, ředitel českého zastoupení značek Toyota a Lexus.
Autotesty
Sledovat další díly na iDNES.tvJaponská značka v anketě bodovala celkem třikrát, v roce 2005 se evropským Autem roku stal Prius. „Toyotu Yaris si loni v Česku pořídilo 2 398 zákazníků a stala se tak třetím nejprodávanějším modelem ve třídě malých vozů. Letos v lednu Toyota prodala v Česku již 120 kusů. V rámci Evropy se stal Yaris v lednu vůbec nejprodávanějším modelem na trhu s 18 tisíci prodanými kusy,“ upřesňuje mluvčí značky na českém trhu Jitka Jechová.
Kromě dua z českých továren v podobě Toyoty Yaris a Škody Octavie byl dalším finalistou ankety offroad Land Rover Defender, který se vyrábí na Slovensku. Ve finále nechyběly elektromobily: nový Fiat 500 a Volkswagen ID.3.
Konečné pořadí COTY 2021:
- Toyota Yaris, 266 bodů
- Fiat 500, 240 bodů
- Cupra Formentor, 239 bodů
- Volkswagen ID.3, 224 bodů
- Škoda Octavia, 199 bodů
- Land Rover Defender, 164 bodů
- Citroen C4, 143 bodů
V hlasování čtenářů iDNES.cz, které proběhlo v lednu letošního roku, vyhrála s přehledem právě Octavia (kompletní výsledky hlasování čtenářů zde).
Vyhlášení na prázdném výstavišti
Slavnostní vyhlášení vítěze odborné ankety o evropský Vůz roku 2021 (Car of the Year, COTY) proběhlo stejně jako loni v jednom z pavilónů ženevského Palexpa a mělo podobu online přenosu. Prezident jury COTY Frank Janssen oznámil vítěze ankety v předvečer dne, kdy se měl otevřít letošní opět neuskutečněný autosalon v Ženevě. Na výstavišti Palexpo se letos vyhlášení evropského auta roku odehrálo už po desáté.
Odborná anketa volící Vůz roku běží bez přerušení od roku 1963 a je zcela nezávislá. Organizaci tradičně zajišťují tyto časopisy: Auto (Itálie), Autocar (Velká Británie), Autopista (Španělsko), Autovisie (Holandsko), L’Automobile (Francie) a Vi Bilagare (Švédsko). Německý Stern se svojí podporou od letošního ročníku skončil a nahradily jej Automobil Revue (Švýcarsko), Autotrends (Belgie) a Firmenauto (Německo).
Porota v současnosti sestává z 59 členů z 22 zemí zejména západní a střední Evropy. Česká republika má v COTY jednoho zástupce od roku 1993, vždy šéfredaktora magazínu Automobil. Do roku 2000 jím byl Milan Jozíf, do roku 2015 Tomáš Hyan a od roku 2016 za Českou republiku volí Jiří Duchoň, který dal společně s porotci z Rakouska a Švédska na první místo Octavii.
Počet porotců z každé země je stanoven na základě velikosti automobilového trhu dané země. Po šesti zástupcích tak mají Itálie, Francie, Británie, Německo a Španělsko, ostatní státy jsou zastoupeny méně členy. Frank Janssen, který je stejně starý jako celá anketa COTY při vyhlašování výsledků vysvětlil, že každý z porotců má ve finálovém hlasování k dispozici 25 bodů, které musí rozdělit mezi nejméně pět ze sedmi finalistů a žádnému z nich nesmí udělit víc než deset bodů. „Hlasování je veřejné a každý z porotců musí svoji volbu odůvodnit,“ dodal.
Do ankety mohou být nominovány jen takové vozy, které jsou uvedeny na trh během 12 měsíců před hlasováním, musí být dostupné nejméně v pěti evropských zemích a jejich předpokládaný prodej by měl dosahovat aspoň 5 000 kusů ročně. Tyto automobily jsou pak hodnoceny na základě řady kritérii, mezi něž patří design, komfort, bezpečnost, hospodárnost, ovladatelnost, výkon, funkčnost, šetrnost vůči životnímu prostředí či cena. Porotu může nominovaná automobilová novinka oslovit také svým inovativním technickým řešením či příznivým poměrem ceny k užitné hodnotě.
Nejúspěšnější značkou v historii ankety je Fiat, který má na kontě již devět vítězství. Povedlo se mu vyhrát s modely 124 (1967), 128 (1970), 127 (1972), Uno (1984), Tipo (1989), Punto (1995), Bravo/Brava (1996), Panda (2004) a 500 (2008). Po šesti vítězstvích získaly francouzské značky Renault a Peugeot. Dva modely obdržely titul evropského vozu roku dvakrát – Renault Clio ve své první (1991) a třetí generaci (2006) a Volkswagen Golf třetí (1992) a sedmé generace (2013).
Titul evropského auta roku nejčastěji dobývají malé vozy, vozy nižší střední a střední třídy. V poslední době se daří také populární kategorii SUV. Prvním vítězem ankety se v roce 1964 stal Rover 2000. Řada modelů, která titul vyhrála, si krátce po svém uvedení na trh získala i značnou oblibu u zákazníků a stala se bestsellery. Platí to například pro Ford Escort a jeho nástupce Focus, Fiat Uno a jeho následovníka Punto, Renault Clio, Peugeot 307 či Volkswagen Golf. Raritou je pak vítězství sportovního Porsche 928 v roce 1978.
Ocenění si vysloužily i automobily, které byly nositeli pokrokových řešení, ať už v oblasti designu, či techniky. Mezi ně patří například Renault 16, který byl průkopníkem karoserie typu hatchback a zvítězil v roce 1966, vůz NSU Ro 80 s revolučním Wankelovým rotačním motorem, který obdržel titul o dva roky později, či modely GS (1971), CX (1975) a XM (1990) automobilky Citröen, které nadchly jízdním komfortem díky důmyslnému systému hydropneumatického odpružení.
V prvních desetiletích v anketě triumfovaly převážně vozy italské, francouzské a německé provenience, v posledních 30 letech se na první příčku občas probojuje i některá z japonských značek. Prvním japonským vozem, který ocenění získal, byl v roce 1993 Nissan Micra. V roce 2005 pak u poroty nejvíce uspěla Toyota Prius, první hybrid této japonské značky. Prvním čistě elektrickým modelem, který v anketě zvítězil, se v roce 2011 stal Nissan Leaf.
Nejvýraznější vítězství v historii zaznamenaly Peugeot 405 v roce 1988 a Volkswagen Golf o 25 let později, oba tyto vozy zvítězily s náskokem 212 bodů. Naopak, Volkswagen Polo vyhrál před druhou Toyotou iQ v roce 2010 jen o deset bodů a elektrický Jaguar i-Pace v roce 2019 získal stejně bodů jako druhá Alpine A110, o vítězství Jaguaru pak rozhodlo až detailní bodování porotců. Loňským evropským autem roku byl Peugeot 208 (čtěte zde), který patří stejně jako Yaris do kategorie malých aut.
Mezi finálovou sedmičku se v posledních letech několikrát probojovala se svými modely i značka Škoda. V roce 2007 porotce zaujalo designově atypické malé MPV Roomster, které se umístilo na čtvrté příčce. O dva roky později skončila na šestém místě druhá generace modelu vyšší střední třídy Superb, v roce 2010 se na čtvrtém místě umístilo kompaktní SUV Yeti, v roce 2014 byla na šestém místě třetí generace Octavie a o dva roky později skončila rovněž šestá třetí generace Superbu.
