Ze sedmdesátky šlápnu na plyn a ten zátah mi odkrví mozek. Svaly na krku držící hlavu jsou napnuté a okolí je rozmazané. Ten intenzivní příliv síly nepolevuje, jako by mě nějaká nadpozemská síla chtěla přenést na jinou planetu. A na výjezdu z oblouku tak razantně a neúnavně zabírá jen velmi málo aut.
Elektromotory hýřící točivým momentem dělají z toho vozu vesmířanů auto, kterému smysly člověka nestačí. Lineární zátah je strašidelný a i oficiální údaj 4,4 sekundy pro akceleraci na stovku ohromí.
BMW i8 je přízračné a v dnešním provozu působí i mezi těmi nejmodernějšími auty jako stroj z budoucnosti.
BMW i8 v číslechMotor Přeplňovaný zážehový tříválec 1 499 ccm + dva elektromotory celkový výkon 266 kW celkový točivý moment 570 Nm pohon: šestistupňový automat, pohon všech kol délka x šířka x výška x rozvor: 4 689 x 1 942 x 1 298 x 2 800 mm max. rychlost 250 km/h zrychleni 0-100 km/h 4,4 s normovaná spotřeba 2,1 l na 100 km základní cena: 3,4 milionu korun |
Auto pro mladé
Je to sporťák pro 22. století, na pohled při osobním setkání působí subtilně, ale je to pořádný kus auta. Dopředu vzhůru výklopné dveře jsou libůstkou, kterou ohromíte vždycky. Tříválcový supersport je nizounký, přitom kabina je vcelku prostorná. Nastupování a hlavně vystupování vyžaduje cvik a zdravé tělo. Nejlépe to jde tak, že se posadíte na širokánský práh, po zadku sklouznete do sedačky a poslední jdou nohy. Jak se dostat elegantně ven jsme neodhalili, chce to prostě pružnost gymnasty. Méně narostlí také ze sedačky sotva dosáhnou na vyklopené dveře, aby je zavřeli.
Vnitřek je umírněnější než karoserie. Z auta je slušný výhled, za velkým čelním sklem si nepřijdete tak utopení. Sedí se hodně nízko jako ve správném sporťáku. Zadní místa jsou malá i pro dvě děti, ale hodí se na zavazadla, protože kvůli komplikované technice nezbylo moc místa na další náklad, pouze za motorem je vanička o objemu 154 litrů.
Sedadla vypadají skvěle a jsou dost tvrdá. Sedák je spíš krátký a boční vedení také není přehnané. Sportovní sedadla klasických modelů BMW jsou rozhodně lepší. A tak je to v i8 se vším: jestli chcete sportovní náčiní, hledejte mezi tradičnějšími modely, toto auto je hlavně frajeřina. Která ovšem funguje skvěle.
Je to městský supersport. Jak to myslíme? Když chcete, umí být hodně rychlý, ale chybí mu přímočará razance sportovního nářadí. Má skromný motor (i když 170 kW dolovat z tříválcové jedna-pětky je skvělý výkon), ale díky propracované a náročné konstrukci je to skvěle sladěný celek. Na dovádění na okruhu a dlouhodobé podávání vysokých výkonů přece jen stavěný není, ale ve městě s ním uděláte spoustu parády. Otáčejí se za vámi a ukazují prstem častěji, než kdybyste přijeli ve ferrari. A od semaforů vystartujete jako první. Určení do běžného provozu podtrhuje rozumná výška podvozku. Retardérů a obrubníků se bát nemusíte. Podvozek je však sám o sobě dost tvrdý.
Manifest neofuturismu
BMW i8 začali malovat v roce 2009. Vznikalo na čistém papíře, což je sen všech konstruktérů i designérů. V interiéru známé díly znalé oko odhalí, ale je to stále neopakovatelný originál.
Je to auto, kterým automobilky budí poprask na autosalonech. A BMW našlo odvahu ho takto poslat do provozu. Odvaha se vyplatila, i8 je celosvětově vyprodané, český příděl na letošek byl rozebraný za pár týdnů. Už od léta se objednávají kusy naplánované na příští rok.
Za zády posádky je uložen benzinový 1,5litrový tříválec. Motoráři z něj přeplňováním vydolovali 231 koní (170 kW). Spalovací motor pohání zadní kola a pro vyhlazení chodu, startování, rušení rázů při řazení šestistupňové automatické převodovky a říznější akceleraci je spojen s malým 15kW elektromotorem. K tomu má i8 ještě nad přední nápravou elektromotor (96 kW) roztáčející přední kola. BMW i8 tedy má elektronicky řízený pohon všech kol bez mechanického spojení náprav. Baterie, kterou je možné dobít ze zásuvky, je mezi předními sedadly (Li-Ion 7,1 kWh).
Technická perla
Řidič volí z různých režimů od plně elektrického, kdy brázdí město jen s poháněnými předními koly, až po sportovní, který spoléhá hlavně na spalovací motor. Módy různě kombinují využití motorů a směřují toky energií. Nejintenzivněji se dobíjejí akumulátory ve sportovním módu, ale na sto procent je dobijete jen ze zásuvky. Jízdou se dostanete nejvýše na zhruba 80 procent.
Hybridní systém je chytrý a intenzivně dobíjí v každé situaci. Jen na elektřinu se dá jet maximálně stodvacítkou, nebo ujet asi 37 kilometrů.
Do vzdálenosti přibližně 150 kilometrů jezdí s rozumnou spotřebou. V kombinovaném provozu se baterky průběžně vybíjejí a rekuperací nabíjejí, ale energie v akumulátorech postupně ubývá. Když se pak baterky vybijí, benziňák se musí o to víc snažit a jedete za deset litrů. Rozumnou jízdou se dostanete na sedm, slibované dva litry jsou teoretickou hodnotou tabulek. Okreskové dovádění stálo tedy až sedmnáct litrů benzinu a motor by si přihnul ještě víc. Kdo na i8 má (3,4 milionu korun je základní cena včetně DPH), spotřebu asi nesleduje, ale potvrzuje to, že ani hybridizace v podání BMW fyziku porazit neumí.
BMW i8 srší moderní technikou, což odpovídá nadpozemskému designu. Rám je z pevného a lehkého karbonu a na něm je plastová karoserie. Všechno se řídilo minimalizací hmotnosti. Ta lehkost je okouzlující. Jako by to UFO letělo nad silnicí. Jízda je však jistá, podvozek pevně drží na silnici, na klikaté okresce se lehce překlápí z jedné zatáčky do druhé.
Na hladkou rychlou jízdu je i8 parádní. Není to dravý neurvalec a když ho vytáhnete na okruh nebo budete hodně dovádět, ukáže limity. Systém řízení obou motorů dává důraz na pohon zadních kol. Prosvištět zatáčku pod plynem s autem zapřeným o zadní kola, jak to bavoráky umějí, ale moc nechce, přední elektromotorem hnaná kola totiž tahají čumák nedotáčivě ven z oblouku.
