Jedno z nejuhrančivějších aut dneška nese jeho jméno. Má dvanáct válců a je prostě úžasné. Continental GT je nádherný, marnivý, noblesní, rychlý, blahobytný. Prostě jedinečný.
Možná se brzy dočkáme doby, kdy budou v cenících aut s benzinovým motorem zvýrazněny položky jako „ekodaň za nadlimitní emise“ nebo „příspěvek na ekologickou elektromobilitu“. Rudnout vzteky nad tím budeme stejně jako nad vyúčtováním za elektřinu.
Kdo si objednává bentley - vrchol bonvivánské nonšalance - částky v pravém sloupci ceníku ani nečte, chce ovšem dvanáctiválec. Ten mu Continental GT dá. A jaký. Hřmotně bručí do výfuku, sametově řadící převodovka plynule přenáší sílu k zadním běhům a ručka tachometru se zarazí na magickém čísle 333.
Infarkt není na místě. Pravda, osmnáctilitrová spotřeba není pro každého, ale když se krotíte, vejdete se někam ke dvanácti. Na uskromňování se ovšem není ve světě Bentley místo.
Bentley Continental GT v číslech
|
Britskost
Continental GT měl v předchozím vydání, které se s mnoha modifikacemi (a jednou výraznou prezentovanou za novou generaci v roce 2011) udrželo ve výrobě patnáct let, v našich končinách image auta pro fotbalisty a novodobé veksláky; za svou klientelu nemohl, jen se trochu víc vzdálil pojetí ostatních modelů této tradiční britské značky, která už ovšem dvacet let patří Volkswagenu.
Nový Continental GT se svou noblesou, výrazným skvělým vzhledem a staromilsky neskromnou technikou zas vrátil mezi opravdovou šlechtu.
Vnějšek, to je zhmotněný majestát. Pravda, pro britskou královnu je to moc moderní a nízké, pro ty dva floutky, kteří ji na trůně časem zastoupí, zas moc odvázané. Celým svým pojetím je to však učebnice klasické britské školy stavby aut.
Dvě písmena zkracující označení Gran Turismo kdysi patřila klasickým velkým komfortním kupé určeným pro suverénní vysokorychlostní přejezdy napříč Evropou v maximálním pohodlí. Když jste opravdu bohatí, asi máte tryskáč. Bentley Continental GT je však skvělá alternativa, pozemský „biz-jet“.
Není to snobismus, je to definice opravdového bohatství. To se v podání Continentalu GT projevuje třeba tak, že i přesto, že britský dálniční škuner zabírá 191 krát 77 palců silnice, takže se řidiči utopenému v jeho útrobách na okresky ani moc nechce, je kabina až nepochopitelně malá. Dost místa je tu jen pro dva, děti vzadu už si budou mačkat nohy, specifikace 2+2 rozhodně není pouhým alibismem. I těm na předních sedadlech dává hlavně pocit objímající stísněnosti, ne nepříjemné, vzhledem k velikosti Continentalu ovšem opravdu překvapující.
Je to čistokrevné gentlemanské kupé, nic na propocení trička v horských serpentinách. Ne že by je Continental nezvládal, nepasuje to však k jeho nátuře. A tak je to neskutečně pohodlný grand tourer pro expresní křižování Evropy. Budoár pro smetánku, který vše doplňuje svérázem britských tradic.
Vnitřek je britská klasika. Tolik dřeva vypadá v autě jiného původu než z britských ostrovů kýčovitě, tady si ovšem nic jiného představit neumíte, to samé platí pro dvoubarevné kontrastní čalounění. Rejpalové budou hledat prvky přiznávající příslušnost ke koncernu Volkswagen. Nám spíš vadilo trochu neintuitivní ovládání automatu a hlavně to, že se linky ambientního osvětlení v noci zrcadlí v bočních oknech.
Suverenita
Řidiči dává dvanáctiválcový Continental zažít pocity, které museli mít naši prapradědové, když slezli z kozlíku bryčky tažené utahanou herkou a poprvé okusili kouzlo motorismu. Festovnost, suverenita, okouzlení strojem a ten jeho zvuk. Dvanáct válců se ševelivě převaluje a bublání, brblání a burácení výfuků je podmanivé pro posádku i okolí, není ovšem otravné ani při několikahodinovém transevropském „přeletu“.
Dojem absolutní neohroženosti taky něco stojí. Třiadvacet metráků hmotnosti potvrzuje, že to je spíš řeckořímský zápasník než rtuťovitý gymnasta. Tlusté sloupky čelního okna a vedle nich obrovitá zpětná zrcátka ubírající z výhledu z už tak malinkých bočních oken schovají klidně celý autobus, výhled dozadu obstará couvací kamera. Nejjednodušší je spolehnout se na potentní motor pod dlouhou kapotou a všem nebezpečenstvím prostě ujet.
Design nové generace ubral na líbivosti, je rafinovanější, svébytnější, atletičtější. Stále je to svalovec, ovšem s dokonale vypracovanou postavou, ideálními proporcemi a nádhernými detaily. Zachovává charakteristické designové prvky aut z Crewe, hlavně čtyřoký pohled a oválné koncovky. Ač se to nezdá, ve staromódně kulatých předních lampách jsou full-LED s matricovou funkcí, takže perfektně svítí a umí odclonit protijedoucí auto tak, aby ho neoslňovaly.
Kupé vypadá famózně, kdo ovšem definitivně přesídlil na riviéru nebo Floridu, může zvolit čerstvě představené provedení s plátěnou stahovací střechou.
Karoserie i nápravy jsou z velké části z hliníku, ocel použili konstruktéři na některé části skeletu, víko kufru je pak z plastového kompozitu (SMC - polyester + skelná vlákna).
Marnivost
Interiér je opravdovým vrcholem, neuvěřitelná preciznost a péče o detail se snoubí s moderními technologiemi. Continental může mít systém nočního vidění promítající obraz z infrakamery na displej, zároveň však umí svou moderní tvář skrýt, aby jí neděsil. Je z toho parádní divadlo. Záčknutím tlačítka se středový displej otočí a místo něj přístrojovku zcelí dřevěný panel se zakomponovanou trojicí analogových ukazatelů, jako to měly bentleye celé desítky let. Prvotní okouzlení při každé jízdě nahradí spokojenost z perfektního odhlučnění.
Tlačítkem s logem Bentleye vetknutým do řadící páky automatu se přeplňovaný dvanáctiválec probouzí. Má schéma do W a objem šest litrů, jeho 900 kroutících newtonmetrů přenáší dvouspojkový osmistupňový automat na všechna kola. Výjezdy ze zatáček po zadních a nekonečně rychlé prosvištění táhlých oblouků je jeho parádní disciplina.
Motor umí vypnout polovinu válců, když nepracuje pod zátěží, víc se však raději soustředíte na jeho projev. Milisekunda prodlevy po sešlápnutí plynu jde hlavně na vrub hmotnosti, když se během ní Continental nadechne, je to ohromující forsáž, která se stoupajícími otáčkami graduje.
Skvěle to motoru notuje s osmistupňovým automatem (od ZF), řazení je hladké, plynulé a rychlé. Když se vrátíme k vyznavačům zrychlení elektromobilů: ano, pár desítek metrů po startu bude mít tesla navrch, hned potom ovšem bentley velkolepě kontruje, zrychlení na stovku umí Continental pod čtyři sekundy, stošedesátku za sedm a půl.
Také Continental má různé jízdní režimy, ve většině situací je nejlepší nechat vše na tom pojmenovaném jednoduše „Bentley“, v komfortním je podvozek houpavější, ve Sportu se dokáže v oblouku pevněji opřít v nápravách a odolávat fyzice.
Skvělý je pohodlný podvozek, vzduchové odpružení odvádí práci na výbornou, jízda je návykově plavná, jednadvacetipalcová kola však přeci jen s rozbitou silnicí bojují. V zatáčkách při sportování zas hrají prim aktivní stabilizátory, které minimalizují náklony (48voltové elektromotory stabilizátory předpínají).
Continental GT dokáže být hbitý hlavně díky benzinovému reaktoru pod kapotou, i přes opulentní hmotnost a rozměry se ovšem dokáže zatáčkami protáhnout suverénně, podvozek funguje špičkově. Pohon všech kol preferuje zadní nápravu, za běžných podmínek dokáže poslat na přední kola až 38 procent točivého momentu, ve sportovním režimu je to omezeno na 17 procent. Obratnost v zatáčkách ovšem hlavně vylepšuje systém vektorování točivého momentu (přibrzďuje vnitřní kola).
