Dvanáctiletá dcera paní Jany už od předškolních let hraje tenis. Tréninky má třikrát týdně a o víkendech turnaje. Teď v zimě si však dcera po jednom z náročných turnajů začala stěžovat na bolest v rameni. Nepomohlo ani krátkodobé vysazení tréninků a několikatýdenní odpočinek.
Vyšetření v nemocnici ukázalo, že dívka má poškozený ramenní kloub. Dostala ortézu a pak musela na rehabilitace. „Lékařka nám řekla, že je to únavové poranění, právě z tenisu,“ svěřila se paní Jana.
Obdobné potíže mohou mít i jiné děti, pokud dlouhodobě jednostranně zatěžují jen určité části těla. Třeba právě při tenisu, golfu, ale také hokeji či fotbalu.
Nebezpečný trénink
„Jednostranný trénink je pro děti nevhodný, vznikají při něm svalové dysbalance a špatné pohybové stereotypy. Zjednodušeně řečeno, svaly jsou ve vzájemné nerovnováze, některé z nich mohou být oslabené a jiné naopak přetížené. Výsledkem je, že jsou pak nerovnoměrně zatěžovány klouby a páteř,“ upozorňuje Michaela Tomanová, primářka a ředitelka Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí.
Jako doplňkový sport je vhodné například plavání, které je z fyziologického hlediska jedním z nejzdravějších sportů pro děti. Jeho výhodou je minimální zatížení kloubů, svalů, šlach a vazů. |
U dětí, které se věnují sportu závodně, je proto důležité dbát na kompenzační cvičení a posilování celého těla. Bohužel v dnešní době na to většina sportovních oddílů nedohlíží, a dětem se tak nenávratně ničí páteř a klouby. I proto odborníci doporučují u dítěte, které se věnuje sportu aktivně, pravidelnou kontrolu u lékaře a fyzioterapeuta. A navíc přidat doplňkové sporty, vhodné je například plavání.
V případě, že již u dítěte svalová nerovnováha vznikla, například i v souvislosti s vývojovými změnami organismu, je podle primářky Tomanové pokračování v jednostranném tréninku velmi nebezpečné.
„Mnohem vhodnější je problémy s pohybovým ústrojím řešit pomocí odborné rehabilitace. Cvičení probíhá nejdříve jako nácvik s fyzioterapeutem a po jeho zvládnutí je možné aktivně cvičit doma,“ říká Tomanová.
Rehabilitace při úrazu
Kvůli přetěžování určitých partií navíc hrozí více úrazů. U těch, kteří sportují aktivně, bývají úrazy častější, stejně jako tomu je u vrcholových sportovců.
Sportovní úrazy se dělí na akutní, které vzniknou poškozením tkáně těla nepřiměřenou silou, a úrazy chronické, které vznikají právě jako důsledek dlouhodobého přepínání sil a nahromaděním drobných poškození. To byl i případ dcery paní Jany.
Léčba sportovních úrazů bývá různá. „Například v případě vyvrtnutého kotníku, kdy jsou lehce poškozeny vazivové tkáně a objevuje se otok, je možná speciální rehabilitace již v počáteční fázi úrazu. U větších poškození vazivových a kostních tkání je většinou nejdříve nutný klid čtyři až šest týdnů, než může dětský pacient začít naplno rehabilitovat. Vhodnost terapie a rehabilitace by měl vždy posoudit odborný lékař,“ říká primářka Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí.
Ať už jde o vyvrtnutý kotník, či jiný sportovní úraz, měl by být návrat ke sportovní aktivitě vždy postupný. Jinak podle odborníků hrozí další úrazy nebo deformace.
Důležitá je komplexnost
Ale aby to celé nevyznělo negativně: sport je pro děti prospěšný, pomáhá jejich psychice a také je chrání před obezitou. Jen je vždy nutné dbát na to, aby dítě tělo rozvíjelo komplexně.
A tak na to myslete už při výběru vhodné pohybové aktivity pro svého potomka (dále čtěte: Pět tipů, jak vybírat sport pro dítě). Vhodné jsou například atletika, plavání, ale také míčové hry.
