Nepříznivá čísla potvrdil loňský průzkum v porodnicích v Brně, Vyškově a Ivančicích. Drahoslava Hrubá z Ústavu preventivního lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity si je vysvětluje tak, že se do rodičovského věku dostává populace, která víc kouří od dětství. Sama ale dodává, že je to jen spekulace.
Za nepříznivý trend mohou podle Hrubé i někteří lékaři. Svým pacientkám mnozí říkají, že než aby se v těhotenství stresovaly s odvykáním kouření, mají raději kouřit dál. Doporučují jen snížení počtu cigaret. Profesorka počínání svých kolegů nechápe. "Asi se špatně učili a nesledují nové vědecké důkazy," uvedla.
Stres podle ní vede především k vyplavování adrenalinu a hormonu ACTH. Obdobně však v těle účinkuje po každé cigaretě i nikotin. "Nikotin má kromě toho i řadu dalších nepříznivých účinků na vyvíjející se plod," podotkla.
Děti kuřaček mají při narození nižší hmotnost i délku. Nikotin podle odborných zjištění narušuje vývoj mozku. "Takto exponované děti mají zvýšené riziko výskytu různých poruch chování, poruch učení, hyperaktivity, nedostatku pozornosti, špatné socializace," uvedla.
Zmínila i další rizika včetně chorob srdce a cév. Děti žen kouřících v těhotenství jsou prý také v dospělosti více ohroženy obezitou a vysokým krevním tlakem.
V těhotenství proto podle Hrubé rozhodně nelze doporučit náhražky cigaret jako nikotinové žvýkačky. Pokud se ale někdo bez nikotinu nedokáže obejít, jsou podle ní náhražky lepší než cigarety.
"Žena i plod jsou vystaveny 'jen' nikotinu a ne těm pěti tisícům dalších chemických škodlivin," uvedla.
Negativní vliv kouření demonstrovala i na umělém oplodnění. Studie, již brněnští odborníci vypracovali ve spolupráci s porodnicí na Obilním trhu, prý potvrdila, že ženy, které nikdy nekouřily, uspěly ve snaze mít dítě ze zkumavky dvojnásobně častěji než ty, které přestaly kouřit až při léčbě.
"Z kuřaček, které ani v procesu léčby kouřit nepřestaly, neotěhotněla ani jedna," zdůraznila Hrubá.
