Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa trati 110 mezi Kralupy nad Vltavou a Louny
Dnešní jízda z Loun do Kralup nad Vltavou bude měřit 63 kilometrů, které ujedeme za necelou hodinu a půl. Vydáme se přitom hned po několika historických tratích, které vznikly v rozmezí 50 let.
Nejprve vyjedeme z Loun po historické Pražsko-duchcovské dráze (PDE) z roku 1873, která spojovala Prahu, Most, Duchcov a přes Moldavu také Německo (viz. Zaniklé tratě 61). Budovala se hlavně kvůli tomu, aby oslabila Rakouskou společnost státní dráhy (StEG), která neúměrně prodražovala dovoz severočeského hnědého uhlí do české metropole. Podařilo se. Díky PDE a Buštěhradské dráze monopol StEGu nakonec padl.
Trať Pražsko-duchcovské dráhy byla postavena pro těžké nákladní vlaky a nejsilnější parní lokomotivy. To se také projevuje v množství oblouků, díky kterým koleje nabírají výšku bez prudšího stoupání.
 |
Za Podlešínem naopak použijeme jednu z nejmladších československých tratí – spojku do Zvoleněvse z roku 1922. Ke zvoleněveskému cukrovaru totiž vedla železnice StEGu z Kralup nad Vltavou už od roku 1884. Pozdější prodloužení této původní tratě až do Vinařic nedaleko Kladna se ovšem Pražsko-duchcovské dráze vyhnulo a obě železnice se mimoúrovňově křížily monumentálním podlešínským viaduktem (Zaniklé tratě, 5. díl). Teprve po vzniku republiky se obě dráhy spojily krátkou kolejí.
Mapa železniční sítě v okolí Podlešína do roku 1982
Po druhé světové válce se hlavní přepravní proud změnil z Rudné u Prahy do Kralup nad Vltavou, a tak to zůstalo dodnes. Bohužel rychlíky do Mostu už jsou dávnou minulostí, stejně tak jako legendární spěšný vlak Luna.
Na provoz na trati 110 se před několika měsíci zaměřili středočeští politici. Podle nich ve vlacích v úseku Louny–Slaný jezdí málo cestujících, proto by měla být osobní doprava zastavena. Proti tomu se vzedmula vlna nevole, hlavně z obcí podél tratě. Dopravu se podařilo uhájit, nicméně středočeské vlaky budou letos značně zredukovány. Naproti tomu se proslýchá, že Ústecký kraj chystá některé „svoje“ spoje prodloužit až do zastávek Louny střed a Louny město. A pak se v tom vyznejte.
Trať 110 si můžete projet zrychleně za 5 minut:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvNeobsazený spoj? Omyl
Rozhodli jsme se tuto trať zmapovat v době, kdy byla její budoucnost značně nejistá. Také jsme chtěli zjistit, co je pravdy na tom, že spoje mezi Louny a Slaným jezdí prázdné. Natáčeli jsme v sobotu dopoledne, kdy se nám spíš zdálo, že si cestující za chvíli nebudou mít kam sednout. Nejvíce jich jelo z Loun do Peruce, ale ani do Slaného nebo dokonce do Kralup vlak nejel prázdný.
Naši cestu Regiospiderem Českých drah začínáme ve stanici Louny. V této stanici jsme už jednou s naším seriálem byli, při jízdě po trati z Rakovníka do Mostu. Starobylé Louny lákají turisty k návštěvě na řadu pamětihodností. V první řadě jde určitě o kostel svatého Mikuláše, dominantu města. V gotickém slohu ho v letech 1520–1538 postavil architekt Benedikt Rejt. Jméno slavného architekta nese také lounská galerie, která se specializuje na umění 20. století. Sídlí v budově bývalého měšťanského pivovaru nedaleko od centrálního náměstí. Moderní přestavba je sama o sobě uměleckým dílem.
Mosty přes Pražsko-duchcovskou dráhu jsou dodnes očouzené od parních lokomotiv.
Za zmínku stojí také zbytky středověkého opevnění či Oblastní muzeum. Doporučujeme také navštívit tamní inundační most. Se čtyřiceti oblouky a délkou 272 metrů je největším v republice.
Vyrážíme na východ. Po levé straně sídlí lounské železniční depo. Po pár stech metrech se z naší tratě oddělují koleje, které vedou do Libochovic. Trať z tohoto místa vlastně velkým obloukem objíždí Louny. Zastavujeme v Chlumčanech u Loun, odkud začínáme pomalu stoupat. Prudším obloukem se dostáváme na pláň Dolnooharské tabule a přejíždíme provizorní mosty přes budoucí dálnici D7 (dnes už nahrazené trvalou konstrukcí). Za nimi se nám otevírá úžasný pohled na České Středohoří a Krušné hory.
Úsek mezi Chlumčany u Loun a Vrbnem nad Lesy ohromí úžasnými výhledy
Turistické cíle podél trati 110 |
Odkud se vzalo jméno další stanice, resp. obce Vrbno nad Lesy se můžeme jen dohadovat, lesy v okolí žádné nejsou. Navštívit tam můžete krásně zachovalý židovský hřbitov, od nádraží to jsou jen dva kilometry. Pokud se chcete projít o něco dál (4 km), vydejte se k jihu do Panenského Týnce. Nebudete litovat, ohromí vás nedokončený kostel Panny Marie, jehož stavba začala už ve 13. století.
Další stanicí je Peruc. Právě sem jelo nejvíce cestujících, a to nejenom z Loun, ale i předchozím spojem ze Slaného. V Peruci najdeme hned několik turistických lákadel. Pokud to vezmeme po časové ose, první bude určitě Oldřichův dub. Právě tam, na břehu bezejmenného potoka, měl podle pověsti potkat kníže Oldřich pradlenu Boženu, do které se zamiloval a se kterou zplodil pozdějšího knížete Břetislava I. K setkání mělo dojít zhruba v roce 1004, dub je podle posledních výzkumů starý 800 až 1 000 let.
Další pamětihodnost je rokokový perucký zámek. Dlouho chátral, teprve nedávno ho nový majitel nákladně zrekonstruoval. Slouží jako hotel, nicméně i tak se tam pořádají prohlídky pro turisty. V areálu by měla vzniknout galerie slavného malíře Emila Filly, který na zámku po druhé světové válce žil a tvořil.
Telce a Vrbičany jsou další zastávky Regiospideru ČD, zastavujeme také ve stanici Klobuky u Slaného. Přímo z nádraží se můžeme vydat po stopách zaniklé vlečky do bývalého klobuckého cukrovaru.
Stanice Klobuky v Čechách kdysi a dnes
Za zastávkou Páleček projedeme těsně okolo Železničního muzea Zlonice, které sídlí v místní části Lisovice. Pokud ho chcete navštívit, musíte vystoupit ve Zlonicích a kilometr se vrátit. Podrobnosti o muzeu najdete v 5. dílu seriálu Muzea vonící párou. Přímo ve Zlonicích je otevřen také Památník Antonína Dvořáka.
Po třech historických tratích
Pomalu se blížíme do Slaného. Přímo naproti nádražní budově můžete po předchozí domluvě navštívit malou expozici zabezpečovací techniky. Za návštěvu určitě stojí i Vlastivědné muzeum, Boží hrob či slaný pramen, podle kterého získalo město své jméno. Pokud máte rádi horskou turistiku, tak na Slánské hoře můžete vyzkoušet místní ferratu, a pokud jste železniční archeologové, můžete pátrat po stopách úzkokolejky Slaný–Kačice, jako my v 13. díle seriálu Zaniklé tratě.
Za zastávkou Slaný předměstí projíždíme skrz místní ovocné sady. Před Podlešínem nás čeká viadukt PDE, který překonává údolí Knovízského (Svatojiřského) potoka s bývalou tratí Zvoleněves–Vinařice.
Viadukt Pražsko-duchcovské dráhy v Podlešíně
Ze stanice Podlešín vyrazte k Bunkru Drnov. V podzemních prostorách o rozloze 5 500 m2 najdete bývalé velitelství československé protivzdušné obrany z doby studené války. Za Podlešínem se Pražsko-duchcovská dráha stáčí obloukem doprava, aby pokračovala kolem Okoře. Nás výhybka zavede doleva na spojku z roku 1922 do Zvoleněvse. Také odtud se můžete vypravit k drnovskému bunkru nebo pátrat po zaniklé trati do Vinařic
Trať 110 dál vede podél Knovízského potoka. Mezi Neuměřicemi a Olovnicí projíždí kolem Zooparku Olovnice s exotickými druhy zvířat. Před Kralupy nad Vltavou se k naší dráze připojuje nejprve trať z Loun, o pár kilometrů dál pak koleje z Kladna (viz. Na co zírá mašinfíra)
Za stanicí Kralupy nad Vltavou předměstí se trať 110 větví. Koleje vlevo vedou do Slaného, koleje vpravo do Velvar.
Stadler Českých drah končí svoji cestu ve stanici Kralupy nad Vltavou. Tamní nádraží je moderní novostavba ze 70. let minulého století (staré nádraží si můžete prohlédnout zde). Po bombardování z roku 1945 toho z původního města zbylo pramálo, ale něco přece. Prozkoumat můžete třeba Městské muzeum, unikátní most T. G. Masaryka přes Vltavu nebo kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava.
Železnice mezi Louny a Kralupy nad Vltavou vede malebnou krajinou s mnoha výhledy a řadou turistických zajímavostí. Pokud by se na její části osobní doprava zastavila, byla by to nezměrná škoda.
