Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tv
Mapa Moravské západní dráhy mezi Českou Třebovou a Chornicemi
Moravská západní dráha jako lokální spojení Prostějova s Třebovicí v Čechách vznikla v roce 1889. Propojila města, které minuly hlavní tratě. O výstavbu železnice stála především Moravská Třebová, tamní německá komunita nejprve vyjednala podporu Moravského zemského sněmu a kvůli úvěru neváhala ani oslovit banku Erlanger und Söhne až ve Frankfurtu nad Mohanem.
Trať měla nakonec vycházet z dráhy Olomoucko-čelechovské v Kostelci na Hané a napojovat se na dráhu Olomoucko-pražskou ve stanici Třebovice. Stavební firma se do stavby pustila na jaře 1889. Je až neuvěřitelné, že jen ruční prací zvládla postavit 77 kilometrů železniční tratě za tři čtvrtě roku, a to přitom část stavby zničila květnová povodeň.
 |
Technicko-policejní zkouška se uskutečnila 26. srpna a 1. září 1889 byla na dráze zahájena doprava. Kromě páteřní tratě se podařilo postavit také odbočky z Kostelce na Hané do Čelechovic a z Chornic do Velkých Opatovic. Stavba Moravské západní dráhy nakonec vyšla na čtyři a půl milionu zlatých.
I po vzniku Československa zůstala dráha soukromá, ale provoz zajišťovaly ČSD. Smíšené vlaky většinou vozily parní lokomotivy 321.0 a 422.0, nákladní pak stroj řady 312.0. V roce 1934 začala postupná motorizace a zahušťování provozu, na trati postupně začaly jezdit dva věžáky se třemi vlečnými vozy. Mezi Třebovicí a Prostějovem jezdilo během jízdního řádu 1937/38 šest párů osobních vlaků denně.
Podobná souprava motorového vozu Věžák s přívěsným vozem jezdila od roku 1934 na Moravské západní dráze.
Na přelomu dvacátých a třicátých let většinu akcií Moravské západní dráhy odkoupil podnikatel Tomáš Baťa. Usmyslel si, že použije trať jako základ pro rychlíkové spojení se Slovenskem. Podle jeho plánů by stačilo dostavět jen krátké spojky z Prostějova do Tovačova, z Kroměříže do Otrokovic a z Vizovic do Púchova. Spojení České Třebové s Púchovem by se tak zkrátilo oproti stávajícím spojnicím o 58 až 91 kilometrů. Jenže státní dráhy o projekt nejevily zájem, a tak se o něm zanedlouho přestalo mluvit.
Za druhé světové války velká část dráhy připadla Německu. Koncem války se vlaky na trati stávaly častým terčem partyzánů, kteří nakonec 5. května vykolejili německý vlak, čímž se trať stala neprůjezdnou. Doprava byla obnovena po několika pokusech, to už ale nad nádražími moravské západní dráhy vlály československé vlajky.
Motorové lokomotivy se na trati objevily až v roce 1975. Do té doby provoz zajišťovaly stroje 423.0 a především 433.0, známé Skaličáky. Od roku 1978 už po Moravské západní dráze jezdily parní lokomotivy jen při nostalgických jízdách.
Parní lokomotivy 433.058 a 433.0xx za stanicí Chornice. Trať vlevo vede do Skalice nad Svitavou, trať vpravo do Prostějova.
V současné době přímé vlaky mezi Třebovicí v Čechách a Prostějovem už nejezdí. Osobní spoje končí na hranicích Pardubického a Olomouckého kraje ve Dzbelu. Z Třebovice většina z nich zajíždí jen do Moravské Třebové, přes Chornice do Dzbelu jezdí jen tři páry vlaků o víkendu.
Trať z České Třebové si můžete projet za 3 a půl minuty:
Na co zírá mašinfíra
Sledovat další díly na iDNES.tvVyužili jsme pozvání společnosti Východočeská dráha, která po dlouhé době vezla přímý vlak z České Třebové přes Chornici až do Prostějova, a nainstalovali kameru na její Bardotku 751.232. Kvůli délce videa celou jízdu rozdělíme do dvou dílů seriálu Na co zírá mašinfíra. Nejprve projedeme úsek Česká Třebová – Chornice, v dalším dílu pak dojedeme z Chornic do Prostějova.
Ach, ta panoramata
Vyrážíme brzkého letního rána z České Třebové, jedné ze svatyň českých železničářů. Město samozřejmě nabízí i jiná turistická lákadla, třeba návštěvu Městského muzea, výšlap k rozhledně na Kozlovském kopci nebo k nedaleké chaloupce Maxe Švabinského. Mimochodem, od chaloupky je to necelých 10 kilometrů do slavné Litomyšle.
Moravská západní dráha se mezi Třebovicí a Chornicemi vine mezi poli, ale sjíždí také do sevřených údolí.
Za stanicí projedeme kolem legendárního hřbitova lokomotiv a mineme i odbočku na Brno. Další dělení tratí přichází za stanicí Třebovice v Čechách. Doleva pokračuje dráha na Olomouc, doprava Moravská západní.
Turistické cíle podél trati 017 |
Téměř za odbočkou začíná ta pravá vyhlídková jízda. Trať tady vede po úbočí Hřebečského zlomu a z kabiny strojvedoucího se vám naskytnou nádherné pohledy do kraje pod vámi. Přes zastávky Anenská Studánka a Trpík se dostáváme do Mladějova na Moravě, dalšího posvátného místa tuzemských fandů železnice. Jen kousek od nádraží najdete průmyslové muzeum s průmyslovou dráhou. Jedenáct kilometrů dlouhá úzkokolejka o rozchodu 600 mm sloužila po desetiletí pro dopravu šamotu a lupku z dolů v Hřebči. Doly byly uzavřeny v roce 1991, od té doby areál slouží turistům.
Pokračujeme dál do Moravské Třebové. Toto kdysi ryze německé město má rozhodně co nabídnout, například velkolepý zámek, který patří k nejcennějším renesančním památkám v Evropě. Několik prohlídkových okruhů si užijete i mimo sezonu. V listopadu je kupříkladu otevřeno od pátku do neděle.
Kromě zámku doporučujeme navštívit také kryté Schody mrtvých, které vedou na Křížový vrch ke kostelu Povýšení sv. Kříže. Nechal je postavit Jan z Boskovic v roce 1575.
Mezi zastávkami Linhartice a Rozstání najdeme na levém břehu řeky Třebůvky zříceninu hradu Radkov ze 13. století. Dodnes z něj zbylo třeba torzo štítové hradní zdi, která je široká skoro tři metry.
Zbytky gotického hradu Cimburk zase můžete najít téměř nad stanicí Městečko Trnávka. Stavba ze 14. století zpustla o 300 let později. Na městečko pod ním shlížejí mohutné zdi paláce.
Lokomotiva 310.922 na trati Moravské západní dráhy poblíž Mladějova na Moravě
Tady se pak úzké údolí říčky Třebůvky zase rozšiřuje, a už je před námi prozatímní konec naší cesty – Chornice. V širším okolí můžete zavítat do nedalekého Jevíčka, prohlédnout si muzeum v bývalém augustiniánském klášteře nebo zbytky středověkých hradeb.
Cesta s Východočeskou dráhou končí, ovšem jen pro dnešek. V některém z příštích dílů seriálu Na co zírá mašinfíra dojedeme s červeno-žlutou Bardotkou až do Prostějova.
