Richard Buckley vlastní restauraci v britském městě Bath. Nedávno se rozhodl, že nebude podávat maso, když zpozoroval, že se mění postoj lidí k alternativnímu stravování.
Sám je celý svůj život vegetariánem nebo veganem. Desítky let se ho lidé ptali, jak může žít bez slaniny. Nebo jestli má někdy chuť na hamburger a co jí na vánoce. „Prostě jsem vypadal divně, zatímco oni si mysleli, že jsou normální,“ cituje Buckleyho BBC.
Obecně: vegetariáni nejedí maso, někteří z nich ale konzumují ryby. Existují ještě další podskupiny. Vegani nepozřou nic, co je živočišného původu, tedy maso, ryby, vejce, mléko i mléčné výrobky.
„Teď, když se zmíním, že jsem vegan nebo vegetarián, reagují hláškou, že také moc masa nejedí. Poměry se změnily, už nejsem já ten divný,“ říká majitel restaurace zmiňované v průvodci Michelin.
Výrobci potravin a agentury průzkumu trhu skutečně zaznamenávají nárůst zájmu o jídlo rostlinného původu. Když v roce 2014 odstartovala kampaň Veganuary, ve které lidé na měsíc zkoušejí stát se veganem, výzvu vyslyšelo 3300 lidí. V letošním roce se projektu zúčastnilo už 168 tisíc lidí.
Potravinový gigant Nestlé se loni nechal slyšet, že jídlo založené na rostlinách je trendem, který nepomine. Poptávka po náhražkách masa roste. Podle odhadů se zvedne hodnota tohoto trhu do roku 2025 na 7,5 miliardy dolarů (173 mililard korun). Průzkum Hlavní trendy v hotovém jídle z roku 2017 tvrdí, že 44 procent Němců konzumuje stravu s nízkým zastoupením masa, zatímco v roce 2014 jich bylo jen 26 procent. Podle stejné zprávy se také stále více lidí v USA označuje za vegany.
Důvody, proč se lidé rozhodují nejíst maso nebo rovnou všechny potraviny živočišného původu, se různí. Jaké ale mohou být ekonomické příčiny a důsledky přesunu zákazníků k takovému stravování? Je to finančně výhodné pro jednotlivce? Co by zvýšení podílu lidí, co odmítají maso, znamenalo pro světovou ekonomiku?
Je známo, že masný průmysl je náročný na zdroje. Pro chov zvířat je zapotřebí mít pozemky, hnojivo a vodu, dál pohonné hmoty pro přpravu krmiva i samotných zvířat. Švýcarský zemědělský výzkumný institut Agroscope a Oxfordská univerzita v letošní studii spočítaly, že aby zemědělec vyprodukoval 100 gramů hovězích bílkovin, potřebuje mít 370 čtverečních metrů země a spotřebovat 105 kilogramů ekvivalentů oxidu uhličitého. K výrobě stejného množství rostlinných bílkovin z fazolí, hrášku nebo jiných rostlin je třeba pouhý metr čtvereční země a 0,3 kilogramu ekvivalentů CO².
Výroba mléka a vajec je ze stejných důvodů stejně náročná na zdroje. A dokonce i sýra, na jeho necelý půlkilogram je potřeba 4,5 kilogramu mléka. Studie z roku 2015 tvrdí, že i z produktů biozemědělství (místo konvenčních vysokovýnosových metod) se dá nakrmit devět miliard lidí. Za předpokladu, že se všichni stanou vegany nebo vegetariány.
Jídlo a energie ze zvířat vyjde dráž
Převedeno na peněženku spotřebitele, rostlinné jídlo a kalorie jsou obecně levnější než potraviny a energie ze zvířat. Ekonomka Janina Grabsová, která zkoumala výdaje švédských spotřebitelů, spočítala, že přechodem na vegetariánskou dietu člověk ušetří za jdlo a pití až desetinu nákladů. To odpovídá dřívější studii publikované v roce 2004 v periodiku Energie. Podle ní člověk, který sníží ve své stravě podíl masa a zpracovaných potravin, ušetří kolem 15 procent.
„Vyvážené stravování založené na rostlinách je obecně až o třetinu levnější než průměrný styl stravovávní ve vysokopříjmových zemích,“ konstatuje ekonom oxfordské univerzity Marco Springmann.
Výše úspory se individuálně liší. Jsou lidé, kteří se označují za vegany nebo vegetariány, ale stále nakupují maso, třeba kvůli ostatním členům rodiny. Záleží také, jestli příznivci (stále ještě) alternativního stravování kupují jídlo v bio kvalitě nebo balené ve veganské či vegetariánské úpravě (tzn., že si ho sami nepřipravují doma). Pak zpravidla zaplatí víc než pojídači masa a zpracovaných potravin vyrobených běžným způsobem.
Ekonomka Grabsová jde ještě dál. Pokud člověk uspoří tím, že vynechá maso a živočišné potraviny, záleží i na tom, za co ušetřené peníze utratí. Pokud si za ně koupí letenku nebo pohonné hmoty do auta s velkou spotřebou, uhlíkovou stopu po sobě nechá tak jako tak. Když lidé přejdou na vegetariánskou stravu, a ostatní chování nezmění, spotřebují podle Grabsové o 16 procent méně energie a o 20 procent méně emisí skleníkových plynů. Pokud ale ušetřené peníze budou utrácet stejně, jako to dělají spotřebitelé s vysokým příjmem, úspora skleníkových emisí klesne na 2 procenta.
Dopad na národní ekonomiky
Snížení konzumace červeného masa a zařazení většího množství ovoce a zeleniny do jídelníčku by mělo dopad na zdravotní stav široké populace ve smyslu snížení počtu kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny a dalších nemocí. Snížil by se také podíl obézních lidí. Tedy klesly by výdaje na zdravotní péči.
V analýze publikované v roce 2016 v americkém sborníku Národní akademie věd experti počítali mimo jiné dopady změny stravování na zdraví populace. V některých státech by stačilo jen přidat zeleninu, jinde také ubrat červeného masa. Když autoři studie porovnali konvenční stravování a veganský či vegetariánský přístup, došli k závěru, že v roce 2050 by se úmrtnost u druhé skupiny snížila o 6 až 10 procent.
Aerolinky servírují bezmasý burger, politici straší existenční hrozbou |
Annika Carlsson-Kanyamaová, která se ve Švédsku věnuje dopadu jídla na životní prostředí, tvrdí, že poptávka po mase trochu klesá. Výrobci to ale nevítají, naopak to vnímají jako hrozbu. „Neřeknou to narovinu, ale pouštějí do éteru například reklamy, které alternativy k masu ukazují v negativní světle,“ říká.
Zdůrazňuje, že polovina masa na švédských stolech je dovezená. Snížení spotřeby masa tak nemusí místní farmáře nutně ohrozit. Navíc výroba náhražek masa má rostoucí potenciál. „Podle mě je to pro švédské zemědělství příležitost začít vyrábět nové produkty,“ míní.
Současná potravinářská výroba se na produkci skleníkových plynů podílí celou třetinou. Toto číslo se bude s rostoucí spotřebou masa ve staátech, jako je například Čína, dál zvyšovat.
Přístup lidí se ale mění, jak zaznamenal britský restauratér Buckley i švédská vědkyně. „Když jsem v 90. letech mluvila o svém výzkumu, někteří lidé byli fakt naštvaní a nadávali mi. Dnes už se tak ale nikdo nechová. Smí se říkat, že máme dost důkazů o tom, jak snížení spotřeby masa prospěje nejen životnímu prostředí, ale i našemu zdraví. Ušli jsme dlouhou cestu,“ konstatovala Carlsson-Kanyamaová.