Zpět do zastupitelstva se chtějí vrátit Zelení a Žít Brno. Tentokrát kandidují spolu a s podporou Idealistů. Tradiční téma – životní prostředí – jim vzali na magistrátu lidovci. „Budeme se voliče snažit přesvědčit, že to umíme líp než oni,“ říká lídryně kandidátky a starostka Nového Lískovce Jana Drápalová.
Proč nevyšlo magistrátní spojení s Piráty? Třeba v Králově Poli či Brně-střed se povedlo.
Bylo to rozhodnutí Pirátů na základě tehdejšího názoru jejich členské základny.
Bylo překážkou jméno Matěj Hollan z Žít Brno? Občas je kritizuje.
Tehdy jeho jméno ve vyjednávání nepadalo.
Tehdy kandidaturu nevyloučil.
Nemyslím si, že to tehdy hrálo roli. Podstatnější bylo, že si Piráti vyhodnocovali dopad jejich celostátní koalice a v té chvíli byla velká nechuť členské základny vstupovat do koalic.
Nedosáhli byste s Piráty viditelně lepšího výsledku?
Těžko říct. Situace se od doby, kdy jsme se o tom bavili, posunuje. A druhá věc je, že jsme sice hodně programově blízcí, máme hodně podobných priorit, ale nemyslím si, že by se nám až tak hodně prolínali voliči. Těžko se proto dá odhadnout, jestli by spojení vedlo k výrazně lepšímu výsledku. Vycházelo nám to i z předběžných průzkumů.
Takže si voliče s Piráty navzájem brát nebudete?
V nějakém překryvu určitě ano, ale ne v takové míře, že by to bylo úplně fatální.
V roce 2019 založili lidé ze Zelených i Žít Brno iniciativu Otevřené Brno. Do roka měli představit plán B pro Brno, ale doteď se tak nestalo. Umíte věci dotahovat do konce?
Osobně jsem tam nebyla. Nechci to hodnotit. Myslím si, že kolegové to nakonec vyhodnotili tak, že je lepší kandidovat za známé subjekty. Že je docela složité vybudovat novou značku. Nebylo to o tom, zda umíme věci dotahovat, ale že už možná nevěřili našim značkám.
Životního prostředí se ujali a dost ho tlačí lidovci. Jak chcete „zelené voliče“ nalákat zpátky?
Co se týče nás a lidovců, překryv voličů byl vždy relativně malý. Je to trochu o hodnotách. Domnívám se, že právě lidovci se jednoznačně přiklonili k pokračování v tématech a projektech, které jsme nastartovali v předchozím období pod náměstkem Martinem Anderem. Spoustu projektů včetně zelených střech jsme připravili a je moc dobře, že v nich lidovci pokračovali. Při rozhodování, kam dávat prioritně peníze, je potřeba nadpoloviční většina, je tak dobře, že bude víc stran, jež mají jako jednu z priorit životní prostředí.
Nebojíte se tedy, že by vám lidovci převzali „zelené voliče“?
Budeme se je snažit přesvědčit, že to umíme líp než lidovci.
V čem to umíte líp?
Například ve velice důležité věci, která poslední dobou ukázala, že ji lidé vnímají víc a víc. Když je v létě město přehřáté a lidé trpí horkem, je jasné, že potřebujeme v ulicích víc vzrostlých stromů. Třeba dobrý příklad, kdy se použily výsadby stromů do prokořenitelných buněk, byla ulice Gorkého dokončená v minulém volebním období. Moc takových projektů se už nezopakovalo, nedávala se jim pozornost.
Chcete zavést fond pro rodiče na úhradu kroužků. Kolik bude stát?
Přesně spočítané to nemáme, protože bude hodně záležet na parametrech, kdo bude na kroužky moct čerpat. Ale jsou příklady měst, která už to dělají. S nimi se chceme pobavit, jaké mají výsledky a zkušenosti. Myslíme si, že to budou desítky milionů ročně, které by pomohly věc výrazně řešit a posunout.
Kde peníze vezmete?
Z rozpočtu města, protože je velký a bude ještě větší, když daňové příjmy za letošek budou díky inflaci větší. Je to o poskládání priorit.
Kolik lidí fond využije?
Opravdu záleží na nastavení parametrů, kroužky jsou nejrůznějšího typu. Jsou volnočasové aktivity ve školách, kdy stačí přispět jim. Peníze by nešly přímo za rodiči, ale za školami. Tím pádem by kroužků mohly udělat víc a za podmínek, aby byly pro všechny děti dostupné. Potom jsou příspěvkové organizace typu Centrum volného času Lužánky, které budou jednoznačně taky potřebovat zvýšit podporu k udržení kroužků.
Peníze na kroužky jsou další věc, na níž se shodujete s lidovci. Ti chtějí rozdávat vouchery pro každé dítě. Kdo od koho opisuje?
Asi jste si všiml, že jsem nemluvila o voucherech, ale o tom, že je potřeba podpořit poskytovatele, aby služby mohly být dostupnější. Tím pádem se to výrazně zjednoduší. Debata, jak přesně se podpora udělá, nás čeká po volbách.
Jak se stavíte k projektu multifunkční haly?
Jsme si vědomi, že Brno potřebuje vylepšovat sportovní infrastrukturu. Kdyby byla skvělá ekonomická situace a neřešili bychom současné problémy, mohlo by ji Brno mít. Ale ve chvíli, kdy už rok a půl čelíme skokovému nárůstu cen energií, a do toho je ještě válka na Ukrajině, není na projekt vhodná doba. Měl by se co nejdřív zastavit, aby nevznikaly další náklady. Mimochodem, už byly vynaloženy stovky milionů na bourání, přípravné práce.
Říkáte projekt zastavit, což znamená dát ho do šuplíku?
Dát ho do šuplíku. Situace je taková, že město někdy musí připravovat projekty a někdy je musí chvilku v šuplíku mít, aby je vytáhlo ve vhodnější době.
Chcete hodně řešit prázdné městské byty. Víte, kolik jich teď je?
Odhadujeme, že jich je tak patnáct set kompletně za celé Brno. Ale nejsem schopná říct, jestli jsou ve stavu, že by se opravil jen byt, nebo celý dům. I s nimi máme zkušenosti, například ve vyloučené oblasti Francouzské a Bratislavské, kde se do oprav celých domů dávalo hodně peněz z dotačních programů. Domy doteď fungují. V Židenicích mají asi 200 prázdných bytů, a to na tom nejsou nejhůř. Rozhodují teď třeba, zda šedesátibytový dům opravit, nebo zbourat. Kompletní oprava vyjde asi na jeden a půl milionu za jeden byt. Zbourat a postavit nový by vyšlo asi pětkrát dráž. Z toho je jasné, že oprava je nejrychlejší, nejekonomičtější a v horizontu jednoho volebního období jediná cesta, jak zvýšit počet bytů.
Kolik to bude stát?
U hodně zdevastovaných klidně jeden a půl milionu na byt. U méně špatných stavů kolem půl milionu. Městské části, jichž se to týká, mají ve fondech bytového hospodářství relativně hodně peněz. Není to otázka chybějících peněz, ale spíš organizační přípravy oprav.
S kým půjdete do koalice, a s kým rozhodně ne?
Troufnu si říct jednu kacířskou myšlenku. Po volbách se bude muset vytvořit taková koalice, aby to byl funkční tým, který obrovské problémy, jež před Brnem leží, bude opravdu řešit. A bude přitom přihlížet k tomu, co skutečně potřebují lidé.
Co si pod tím představit?
Nepůjdeme určitě do koalice s xenofobními a nedemokratickými stranami. Víc to nechci rozebírat, protože bude stát za velké zamyšlení poté, co voliči rozdají karty, jaká sestava Brnu nejvíc pomůže. Možná budou muset jít osobní animozity stranou ve prospěch občanů.
To znamená vytvoření koalice i s pro vás nepopulární ODS?
V této chvíli bych to nevyloučila.
Rozhovory s brněnskými lídryRozhovorem s Janou Drápalovou startuje série MF DNES, která představuje hlavní strany a hnutí, jež usilují o křesla v brněnském zastupitelstvu.
|
