Důkazem norského exodu na jih je například DNB Bank ASA, největší norská skupina finančních služeb. Ta plánuje otevřít v Curychu zastoupení se dvěma norsky mluvícími zaměstnanci, kteří se zaměří na služby privátního bankovnictví.
Provoz chce zřídit v největším švýcarském městě také norská investiční banka Arctic Securities, která doufá, že se jí zde podaří posílit obchod s dluhovými nástroji s vysokým výnosem. Její severská kolegyně ABG Sundal Collier pro změnu založila dceřinou společnost s cílem obsluhovat především klienty z oblasti podnikových financí v Lucernu. Informuje o tom agentura Bloomberg.
„Naší strategií je následovat naše klienty,“ uvedl Hallgeir Hollup, generální ředitel lucemburské pobočky DNB poté, co skupina získala souhlas s otevřením kanceláře od švýcarského regulátora finančních trhů. „Je důležité mít několik lidí fyzicky přítomných už jen proto, abychom zlepšili vztahy s klienty.“
Plány bankéřů přesunout se na jih naznačují, že malá, ale významná migrace bohatých podnikatelů by se mohla stát trvalou a posílit tak status Švýcarska jako ráje s nízkými daněmi. Norští bankéři, kteří se ženou za svými nynějšími klienty, budou v novém prostředí soupeřit o obchody se společnostmi, jako jsou nadnárodní investiční banka UBS Group a soukromá švýcarská bankovní společnost Julius Baer.
Jak se rozvíjejí vztahy
Podle údajů ministerstva financí opustilo zemi v letech 2022 až 2023 dvaaosmdesát bohatých Norů s celkovým čistým jměním ve výši přibližně 46 miliard norských korun (zhruba 99 miliard českých korun). Ekonomický deník Dagens Naeringsliv začátkem roku uvedl, že právě do Švýcarska se jich odstěhovalo více než 70.
Bohaté Norsko postihl nedostatek vajec. Nekupujte do zásoby, prosí producenti |
Podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi oběma zeměmi, které se jako jedny z mála v Evropě rozhodly zachovat daň z bohatství, mohou norští exulanti, kteří splňují podmínky, zaplatit švýcarským úřadům jednorázovou částku a vyhnout se tak daňovému režimu ve své vlasti. Švýcarské zdanění se liší podle jednotlivých kantonů, ale procento zdanění bohatství a příjmů je nižší než u většiny ostatních evropských zemí.
„Společnost Arctic, která těží z rostoucí poptávky po severských podnikových dluhopisech s vysokým výnosem, se snaží využít tohoto trendu a přiblížit se klientům v regionu,“ uvedl Kjetil Bakken, vedoucí strategie skupiny.
„Zároveň se norští investoři a podnikatelé stěhují do Švýcarska, tudíž je to přirozený krok působit vedle nich a rozvíjet vztahy,“ řekl Bakken, který sám plánuje tento měsíc otevřít ve Švýcarsku kancelář s tím, že v příštích několika letech se bude rozšiřovat.
Politická odezva
Plánovaný krok DNB již vyvolal politickou odezvu. Členka Strany socialistické levice Kari Elisabeth Kaskiová argumentovala, že banka, v níž má vláda největší podíl, by neměla radit Norům, jak se vyhnout daňovým povinnostem.
Podle expertů z think tanku Civita zvýšil kabinet norského premiéra Jonase Gahra Storeho daňové odvody z majetku o 55 procent. „Odhadované daňové příjmy z vlastnictví včetně daní z dividend činily v loňském roce 65 miliard norských korun (139 miliard Kč) proti 38 miliardám norských korun (81 miliard Kč) v roce 2021,“ uvedla skupina.
Šampion digitálních plateb začal bránit hotovost. Norsko se bojí nejistoty |
Podle Hollupa nejsou mezi jeho klienty ve Švýcarsku žádné známky toho, že by po příjezdu a usazení měli velkou chuť se stěhovat zpět, i kdyby se politika změnila. „Švýcarsko má s Norskem mnoho podobností, například přírodu, a zároveň je to země, která opravdu funguje,“ řekl.
„Ve Švýcarsku se již Norové zapojují do podnikání, protože jsou to inovativní a netrpěliví lidé,“ řekl Hollup. „Už se začali zajímat o investice, například o to, zda je možné koupit komerční nebo rezidenční nemovitosti, a začali zakládat švýcarské společnosti. Jde tedy o dvojí problém: ztrátu daňových příjmů pro Norsko a riziko, že zemi opustilo mnoho podnikatelských mozků,“ uzavírá podle Bloombergu.
