Necelou půlhodinu jízdy autem od centra švédského hlavního města Stockholm se na skalnatých vrcholcích útesů ostrova Lidingö tyčí obrovské červenožluté dřevěné vily, které patří největším švédským boháčům. Řadí se k nim také podnikatel Konrad Bergström, který má doma k dispozici mimo jiné i nábytek čalouněný sobí kůží nebo velký venkovní bazén, píše BBC.
Kde si i miliardář připadá chudý. Ze Saint-Tropez je oáza superluxusu |
Bergström však v zemi, která má pověst typické levicové ekonomiky, rozhodně není sám. V posledních letech se tu povedlo pohádkově zbohatnout hned několika desítkám lidí. Podle dostupných dat švédského časopisu Veckans Affärer se čistým jměním v hodnotě alespoň jedné miliardy švédských korun (asi 2,14 miliardy českých korun) mohlo ještě v roce 1996 chlubit pouze 28 lidí. Analýza deníku Aftonbladet ale zjistila, že v roce 2021 jich bylo už 542. Tyto osoby zároveň vlastnily majetek odpovídající 70 procent švédského HDP.
Více miliardářů než v USA
Ze statistik časopisu Forbes pro rok 2024 vyplývá, že pro Švédsko je momentálně příznačný i vysoký podíl takzvaných dolarových miliardářů, který se také v případě globálního srovnání řadí mezi největší na světě. Majetkem v hodnotě alespoň jedné miliardy amerických dolarů letos disponuje celkem 43 Švédů. To jsou zhruba čtyři švédští dolaroví miliardáři na jeden milion obyvatel. Třeba ve Spojených státech je tento počet zhruba o polovinu nižší.
„Došlo k tomu tak trochu nenápadně. Třeba ve Stockholmu ale tato nerovnost začíná být jasně zřetelná a jednou z příčin je mimo jiné také prosperující švédská technologická scéna. Země má pověst evropského Silicon Valley a za posledních dvacet let zde vzniklo více než čtyřicet takzvaných unicorn startupů, tedy firem s hodnotou přesahující hranici jedné miliardy amerických dolarů,“ komentuje švédské trendy novinář Andreas Cervenka z deníku Aftonbladet.
Jak investují a přemýšlejí čeští miliardáři, přibližují bankéřka a analytik |
Ze švédského prostředí v praxi pochází třeba firmy Skype nebo Spotify. Podobně je to i s herními podniky, mezi které se řadí hlavně Mojang a King. K nejnovějším technologickým společnostem se ve Švédsku řadí i finančně technologický startup Tink, kterého během koronavirové pandemie zakoupila za zhruba 2 miliardy amerických dolarů Visa. Zmínit je třeba i švédskou firmu Voi, která se zaobírá výrobou elektrokoloběžek.
Práce švédské centrální banky
Svou roli však sehrála i švédská měnová politika. Země totiž od roku 2010 dlouhodobě drželo politiku velmi nízkých úrokových sazeb. Finanční prostředky i na rozjezd podnikání tedy byly až donedávna velmi dostupné a levné, což se promítlo i do snahy rozjet nová úspěšná podnikání.
Daňová politika Švédska se přitom dlouhodobě řadí k nejpřísnějším na světě. Lidé s nejvyššími příjmy jsou zdaněni zhruba padesátiprocentní daňovou sazbou. Některé změny ve švédské daňové politice však mohly právě bohaté i zvýhodnit. Ty největší se měly odehrát v roce 2000, kdy ve Švédsku došlo ke zrušení majetkových a dědických daní.
Největší ruští boháči loni bohatli ještě víc, zchudl jediný |
I daňová zátěž v případě akcií je v porovnání se mzdami a platy ve Švédsku velmi benevolentní. Nahrává tomu i sazba daně z příjmu právnických osob, která se už v devadesátých letech minulého století snížila ze zhruba 30 na 20 procent. To je méně, než jaký je momentální evropský průměr. „Pokud jste miliardář, nemusíte se ze Švédska stěhovat. Je to totiž úplně naopak,“ doplňuje novinář Andres Cervenka.
Trend potvrzuje i švédský miliardář Kondrad Bergström. Souhlasí s tím, že místní daňový systém je vůči miliardářům velmi příznivý. Zároveň ale dodává, že jeho majetek má pozitivní účinky, neboť zaměstnává další pracovníky. „Máme chůvu, zahradníky i uklízečky i další zaměstnance. Na dopady bohatství pro společnost bychom neměli zapomínat,“ doplňuje Bergström.
Data ukazují, že v roce 2023 v rámci Švédska do tamních startupů směřovalo 74 procent veškerého rizikového kapitálu, což je největší podíl z celé Evropské unie. Evropský průměr ve stejném okamžiku dosahoval jen na 35 procent, vyplývá z analýzy společnosti Dealroom.
Nejbohatším městem světa je New York. Z Ruska naopak boháči rychle utíkají |
Nedávný výzkum univerzity v Örebro odhalil, že mediální obraz švédských miliardářů je převážně pozitivní. „Dokud jsou superbohatí vnímáni jako ztělesnění ideálů neoliberální éry, jako je tvrdá práce, odhodlání k riskování a cit pro podnikání, nikdo nerovnost, která za tím stojí, nezpochybňuje,“ uzavírá mediální výzkumník Axel Vikström podle BBC.
