Pokud vás zajímá předvěká historie a archeologie, může vám Inishmore – rozlohou největší z Aranských ostrovů – skutečně mnoho nabídnout. Památek a monumentů, které svým vznikem předcházejí nejen příchod křesťanství, ale i původní keltská náboženství, se na něm nachází více než padesát.
Pokud bychom v nadsázce připodobnili prehistorické Iry ke starým Řekům, tady v Galwayském zálivu by ležel jejich Olymp. Na Velkém ostrově nazývaném Inis Mór měla totiž prapůvodní božstva irských pohanů svůj domov. A jejich moc se tady projevovala nejsilněji.
Koncentrace prastarých oltářů, chrámů, obětišť a hrobek je tu nebývale vysoká. U řady těch megalitických staveb dnes badatelé ani netuší, k čemu byly původně využívány. A v té záplavě mimořádných památek minulosti se pak docela neprávem ztrácí Poll na bPéist. Dračí doupě nebo též Sídlo červa.
Proč ztrácí? Jednak proto, že větší pozornost si od turistů obvykle vyslouží zřícenina na útesech, Dún Aonghasa, která stojí nedaleko. Je považována za nejmajestátnější „pevnost pohanů v západních mořích“. Opomíjené je však Dračí doupě také proto, že na rozdíl od tisíciletých inishmorských pamětihodností velmi připomíná současné dílo. Navíc poněkud nevkusné. Vyřezat sbíječkami do skalního podloží útesu pod zříceninou obdélníkový plavecký bazén vypadá spíš jako projev necitlivosti a kulturního barbarství.
Tady bydlí drak!
Háček je v tom, že na vzniku Poll na bPéist nemají lidské ruce sebemenší podíl. Překvapivá pravidelnost vodní nádrže, která vykresluje profil 25 × 10 metrů, vznikla čistě přírodními procesy. Poll na bPéist vznikl erozí hlubších vrstev vápence podél přímých zlomových hran. A byť jej od břehu dělí za odlivu třicet metrů souše, je s vodami Atlantiku spojen podzemním erozním kanálem.
O tom samozřejmě ti dávnověcí obyvatelé ostrova Inis Mór neměli sebemenší ponětí, a v útvaru na pobřeží viděli další projev božských sil.
Moc divit se jim vlastně nemůžeme. Pravoúhlá geometrie „nádrže“ je opravdu zarážející a matoucí i dnes, kdy pořád vypadá jako výtvor vytesaný uměle. Když se pak za nemalého syčení a bublání při přílivu odspodu plní vodou – umí i vystříknout ven jako gejzír – bylo pro ostrovany vcelku snesitelným vysvětlením, že jde o projev aktivity nějakého netvora. Draka nebo mořského hada, obřího červa.
Dokonce ho s trochou fantazie mohli z hradeb nedalekého Dún Aonghasa na vlastní oči zahlédnout. Během bouřlivého příboje se totiž ženou proti skalám masivní vlny, připomínající smyčky obřího plaza. Které pak „mizí“ v otvoru nádrže. Skoro jako kdyby se tu nějaká mořská bestie dokola proháněla a hněvala se.
Podobně pravidelných útvarů je po pobřeží Inishmore k vidění ještě několik, ale Poll na bPéist je z nich bezkonkurenčně největší.
Lokalitu, spíše tedy ve smyslu přírodního koupaliště než doupěte netvora, proslavila v roce 2014 soutěž v extrémních skocích do vody. Odhodlaní sportovci se tu z výšky sedmadvaceti metrů nořili do hlubiny, beze strachu, že draka pod vodou probudí.
Těžko říct, zda by to původní irští obyvatelé ostrova považovali za projev odvahy, anebo neúcty k bohům. Zeptat se jich nemůžeme, ostatně, o jejich zvycích a kultuře se dodnes mnoho neví. Jen množství dochovaných památek dokládá, že pro ně Inis Mór bylo opravdu mimořádným místem.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz