Předkládající ministerstvo životního prostředí (MŽP) ale předpokládá, že bude platit od poloviny příštího roku.
Soláry, které i po schválení zákona nebude nejspíš možné instalovat nad běžné plodiny, jako je pšenice nebo řepka, podle ministra zemědělství Marka Výborného přinesou kromě tvorby elektrické energie také další bonusy jako je ochrana před nadměrným slunečním svitem, výparem, částečně brání také před poškození plodin přívalovým deštěm a kroupami.
Soláry do sadů i vinohradů. Agrovoltaika je příležitostí pro soběstačnost |
Podle MŽP je ideální instalovat elektrárny na trvalých kulturách, jako jsou chmelnice, vinice a ovocné sady, které vyžadují méně intenzivní zemědělské práce a nevadí jim tolik stínění. Zatím však není jasné, jaké přesně plodiny budou moci zemědělci pod panely pěstovat, či jak budou po čase, až panely doslouží, muset krajinu rekultivovat. Tyto podrobnosti určí až vyhláška obou ministerstev.
Je třeba podtrhnout, že tyto projekty by měly sloužit především pro aktivní zemědělce, v opačném případě hrozí zneužívání a maximalizaci zisků některých skupin či spekulantů.
Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR
Agrární komora ČR budoucí možnost agrovoltaiky chválí. „Zemědělci již nyní umisťují v maximální možné míře fotovoltaické panely na střechy zemědělských budov. Rovněž agrovoltaiku považujeme za trend jdoucí správným směrem, i když v rámci Evropy existuje zatím pouze několik modelových příkladů a jedná se převážně o malé projekty,“ řekl iDNES.cz prezident komory Jan Doležal.
Podle něj by měli vyrobenou energii zpracovávat zemědělci primárně sami. „Je třeba zdůraznit, že v žádném případě nedochází k poškození či jinému znehodnocení půdy,“ dodal s tím, že komora by využití panelů i na polích a pastvinách brala za nevhodné. „Je třeba podtrhnout, že tyto projekty by měly sloužit především pro aktivní zemědělce, v opačném případě hrozí zneužívání a maximalizaci zisků některých skupin či spekulantů,“ doplnil prezident.
Agrovoltaické panely budou o třetinu dražší
Podle odborníka Jiřího Bíma ze Solární asociace se už mnoho projektů připravuje, reálné plánování ale přijde až po finálním schválení legislativy. „Do té doby je totiž nutné vyjmout půdu ze zemědělského půdního fondu, aby společnosti mohly projekty stavět. Samostatnou kapitolou je samotné umístění stavby z hlediska územních plánů, které tento zákon neřeší,“ vysvětlil Bím. Podle něj jsou již nyní firmy, které plánují vysazovat sady, aby na nich do budoucna mohly mít agrovoltaické panely.
Samotné panely a jejich instalace budou nejspíš dražší než běžné fotovoltaické řešení, v návratnosti instalace se ale podle něj musí počítat i s penězi z plodin pod konstrukcí. „Celková investice do agrovoltaických panelů se bude velice lišit podle typu plodin. Systém může být například o 30 % vyšší v porovnání s konvenční fotovoltaickou instalací. Pro agrovoltaiku se dají využít speciální polopropustné, ale i klasické bifaciální panely a cena těch speciálních bude postupně klesat, jelikož zatím se dodává na český trh malé množství, proto je cena vyšší,“ doplnil.
Soláry v sadech a vinicích kompenzují špatnou úrodu. Jak funguje agrovoltaika |
Podle Bíma existují technologie, které by se mohly umístit i na současné již postavené konstrukce. „Ale většinou budou pro agrovoltaiku konstrukce nové. Pokud ale někdo pěstuje drobné ovoce, jako například v Nizozemsku s kvalitní ocelovou konstrukcí, tam lze pouze namontovat panely místo fólie,“ uvádí.
Zatímco zemědělci s možností rozšiřováním konstrukcí nad pole s nejběžnější produkcí nesouhlasí, solární asociaci by nevadily. „Připravovaná novela zatím bohužel omezuje agrovoltaiku pouze na trvalé kultury, tedy chmelnice, vinice a ovocné sady. Toto použití je velmi omezené, a z toho důvodu očekáváme spíše pomalejší rozvoj, ale především kvůli legislativě,“ uzavřel.
Výhodou by mohly být systémy zejména pro sadaře, kteří pěstují jablka. Ti již delší dobu čelí propadu výkupních cen, kvůli které redukují sady. Například loni zaniklo 8,3 procenta ovocných sadů, uvedlo již dříve ministerstvo zemědělství.
