ČR by se podle něj mohla zdát, že je pro chovatele prasat zemí zaslíbenou. „Spotřeba vepřového masa je tu dlouhodobě vysoká a nesnižuje se. Jsme národem prasatožroutů, vepřový řízek a vepřo-knedlo-zelo jsou naše národní jídla,“ řekl. Navíc jsou Češi i z hlediska užitkovosti a počtu odchovaných prasat na předních příčkách mezi evropskými chovateli.
Zisk ale podle něj nikdo z chovatelů dlouhodobě netvoří, neboť náklady převyšují tržní cenu prasat. „Dlouhodobá rentabilita chovu je minus 15 procent,“ doplnil. Soběstačnost v ČR ve vepřovém mase loni znovu klesla o necelé tři procentní body na 48,2 procenta. Maso se do ČR dováží z Německa, Španělska, Polska a Belgie.
Invaze prasat vylidňuje španělský venkov, okolí páchne 360 dní v roce |
Velká jatka například ve Španělsku dokážou zpracovat maso levněji, navíc chovatelé dlouhodobě hovoří o tom, že jiné státy mají více zadotovanou výrobu. „V největších jatkách ve Španělsku se poráží osm milionů kusů prasat za rok, to je čtyřikrát celá výroba v ČR,“ doplnil Stibal.
Podle něj je třeba přemýšlet strategicky. Levné dovozy podle něj nebudou navždy, v okamžiku, kdy nebudou na evropském trhu přebytky, může dojít k razantnímu zvýšení cen. Chovatelé podle něj potřebují hlavně stabilní a předvídatelný trh. Některé evropské země pak již podle něj provázali přímé platby s živočišnou výrobou, bez které zemědělci peníze nezískají.
