„Jednáme se zaměstnavateli. Řešíme, jak zjednodušit situaci, kdy má člověk vícero zaměstnavatelů. Doplatek bychom pak chtěli po tom člověku, ne firmě. Jednáme o tom na koaliční úrovni,“ sdělil Jurečka. Jasno by mělo být do poloviny příštího týdne.
Současná podoba návrhu počítá s tím, že v případě, že by pracovník zaměstnavateli zamlčel své dohody, tak by případný nedoplatek za pojistné platil zaměstnavatel, který ohlašovací povinnost na Českou správu sociálního zabezpečení nesplnil.
Změny v dohodách totiž zahrnují dva nové limity, po jejichž překročení bude pracovník muset zaplatit sociální pojištění. Limit pracovníka na dohodu o provedení práce (DPP) u jednoho zaměstnavatele je stanoven ve výši 25 procent průměrné mzdy. U více dohod je tento limit 40 procent průměrné mzdy. Vyšší odvody pro živnostníky zahrnuje konsolidační balík, který má dostat veřejné finance zpátky do formy.
Živnostníci i dohodáři si za pojištění připlatí. Jak se pro ně mění pravidla |
Aktuální stav je přitom takový, že brigádník pojistné neodvádí, pokud měsíční výdělek na dohodu nepřekročí deset tisíc korun. Stát ale nemá žádný dohled nad tím, kolik takových dohod každý pracovník má. V praxi si tak může na dohodu vydělat i značné částky, z nichž ale stát nevidí ani korunu.
Situaci, kdy by firma musela doplácet za své zaměstnance dluh na pojistném, označila za „poslední kapku“ paní Alena z Prahy, která provozuje úklidovou firmu. „Většina z žen, které pro nás pracují, má uzavřené dohody i jinde. Anebo mají hlavní pracovní poměr a u nás si pouze přivydělávají. Jen s obtížemi tak budeme hlídat, kolik dohod mají uzavřených a kde. S hrůzou pak budeme čekat, že najednou přijde výzva od České správy sociálního zabezpečení, že máme za paní i zpětně uhradit sociální pojištění, k tomu automaticky i zdravotní,“ popsala již dříve pro MF DNES paní Alena, která si přála zůstat v anonymitě, ale redakce její identitu zná.
Evidence bude, na limity nesáhneme
Jurečka dále uvedl, že na vzniku dvou limitů pro výběr pojistného je finální shoda. Ta panuje i ohledně evidence dohodářů, která má sloužit k tomu, aby stát mohl kontrolovat, kolik má konkrétní osoba dohod – a především zda z nich pojistné odvádí, pokud překročí jeden ze stanovených limitů.
Evidenci má spravovat Česká správa sociálního zabezpečí, které budou firmy své dohodáře nahlašovat. Jurečka k tomu uvedl, že by chtěl prodloužit lhůtu, do které musí firmy své dohodáře nahlásit. „Především je to s ohledem na malé firmy,“ doplnil.
Nic by se už nemělo stát s nárokem na placenou dovolenou, která dohodářům vznikne, pokud jeho smlouva trvá nepřetržitě déle než 28 dní a zároveň odpracoval alespoň čtyřnásobek své fiktivní týdenní pracovní doby. Tu zákoník stanovuje na 20 hodin, což odpovídá polovičnímu úvazku v klasickém pracovním poměru. Pokud dovolenou brigádník nevyčerpá, bude mu proplacena po skončení smlouvy.
Dohodáři jsou pozůstatkem socialismu, nemají nárok skoro na nic, říká právník |
Zaměstnavatel svým brigádníkům zároveň bude muset připravit písemný rozvrh jejich pracovní doby. Zaměstnance s ním následně seznámí nejpozději tři dny před začátkem směny nebo obdobím, na něž je pracovní doba rozvržena. Zákon dovoluje, aby se se zaměstnancem případně dohodl jinak.
Tyto změny nezahrnuje konsolidační balík, ale novela zákoníku práce. Česko je přijmout musí, úpravy totiž vyplývají z evropské směrnice. V opačném případě by hrozily sankce.
Hledáte práci na kontrakt? Vyberte si z aktuální nabídky práce na portálu jobDNES.cz |
5. dubna 2023 |
