Dobrý den, kontrola jízdenek! To nevypadá dobře. Kdepak, nejedu načerno, jenže v mobilu se mi před očima revizorky nechce zobrazit QR kód zaplacené jízdenky. Dáma mě místo mastné norské pokuty (a mohla mi ji klidně napařit, ne že ne) s úsměvem propojuje se svým telefonem, kód se správně načítá, načež se mi dostává vlídného poučení, kde jsem udělal chybu. Vítejte v Oslu!
Zpětně mi to připadá jako úžasný úlet uprostřed léta. V pět jsme vstali v Praze a po desáté dopolední už jsme se ládovali sladkými lesními malinami a šťavnatými borůvkami na vyhlídce nad Oslem. Kdybychom s sebou měli košík, ještě bychom pod břízkami nasbírali statné křemenáče.
Vyjeli jsme metrem až na slovutný Holmenkollen, do lyžařské svatyně Norska, která teď o prázdninách oplývá všemi vůněmi a chutěmi skandinávského letního lesa. Konečná stanice linky číslo 1 Frognerseteren leží bezmála půl kilometru nad mořem, přičemž startuje pod úrovní hladiny Oslofjordu dole v centru města. Už jen jízda sama o sobě je uhrančivá, natožpak to, co následuje.
Plovárna Oslo
V zimě tady v těch holmenkollenských lesích musí mít pohádkové běžkařské terény, cesty jsou široké a pestře profilované jak do oblouků, tak výškově. Teď uprostřed léta z vlaku stačí nějakých 50 kroků a všude kolem nás najednou rudě září keříky lesních malin, zanedlouho přibývají ještě i přízemní houštiny borůvek.
Letní Praha s celou rodinou. Soutěž o vstupenky do zoo, na Hrad i na lodě |
Vyrážíme z kopce dolů ve směru Sognsvann, to je konečná jiné linky metra, usazená na okraji lesů u rekreačního jezera. Otužilé norské děti se tu koupou navzdory deštivým přeháňkám pod dohledem maminek, vysportovaných vikingských blondýn. Severské léto je prostě krásné.
Jakmile další den vysvitne slunce naplno, voda volá i nás. Právě objevené pohádkové lesní jezero sice lemuje rozlehlá pláž, ale jako suchozemci volíme moře. Vyplouváme na hladinu Oslofjordu. Na palubě elektrického trajektu píší: vzduch 20 °C, voda 21 °C. Na sluníčku je pochopitelně mnohem tepleji, ani vítr nefouká a na tu zeměpisnou šířku, kde se právě nalézáme, mi i teplota moře připadá překvapivě přívětivá.
Oslofjord je posetý mnoha ostrovy, viděli jsme to dobře z nadhledu z Holmenkollenu a teď to sledujeme zblízka. Kapitán svižně kličkuje mezi ostrovy a skalisky, pasažéři během nezbytně krátkých přistání rychle vystupují a nastupují a my obdivujeme z horní paluby lesy barevných domečků na ostrovech. Hovedoya. Lindoya. Bleykoya. A spousta dalších.
Všude je to stejné, většinou se tam dá koupit voda, zmrzlina, projít se, vykoupat se. A vše je náramně na dosah. Trajektová linka B1 vyplouvá z centra Osla dvakrát za hodinu a obsluhuje všechny nejbližší ostrůvky. Za hodinu můžete být zpátky v centru. Ale není kam spěchat. Stojí za to vystoupit a vyrazit na pláž. Na každém ostrůvku se nějaká najde. Kdybychom přesedli na trajekt B2 a vypluli na vzdálenější pevninu zvanou Langoyene, mohli bychom zajít i mezi norské nudisty.
Výkřik a umění
Nebe se znovu zatahuje těžkými dešťovými mraky, takže místo nudistů vyrážíme za norskými umělci. Přímo v přístavu Aker Brygge, odkud městské trajekty vyplouvají, Norové postavili supermoderní Národní muzeum. Dvě patra expozic s hospodou a k tomu jako bonus střešní vyhlídková terasa.
Desítky výstavních sálů skrývají nejslavnější norská umělecká díla včetně jednoho z originálů Munchova ikonického Výkřiku. Prostory jsou tak velkorysé, že se tu návštěvníci z fronty na pokladně nenuceně rozptýlí. Občas má člověk až pocit, že všudypřítomní strážci norských národních uměleckých sbírek hrají nad návštěvníky dokonce přesilovku.
I oni zůstávají neustále vlídní, ačkoli každou chvíli jim v uších zapíská poplach. Jakmile některý neopatrný obdivovatel umění překročí čáru na podlaze před obrazy na stěnách, doběhnou k němu a stokrát denně trpělivě vysvětlují pravidla. Stejně tak pokud se v labyrintu desítek výstavních sálů zaběhne dítě, které nerozumí ani norsky, ani anglicky, trpělivě se ho snaží zabavit, dokud nepřiběhne vyplašený rodič.
Jak se může zaběhnout dítě v galerii? V té norské je fakticky nemožné držet potomky za ruku, takřka v každém sále instalovali pohovky s interaktivními prvky, které malé návštěvníky neodolatelně přitahují. Na jednu stranu je to šikovné, protože dospělí díky tomu mohou nerušeně obdivovat obrazy, na druhou stranu je to zrádné, protože děti se během sekundy seberou a bezmyšlenkovitě odběhnou za jiným displejem či skládačkou.
Z přístavu Aker brygge před Národním muzeem vyplouvá také muzejní trajekt Bygdoy. Ten spojuje centrum metropole nejkratší možnou cestou s památníky norských národních hrdinů Amundsena a Heyerdahla. Středobodem muzeí jejich slavných výprav na Jižní pól a napříč Pacifikem jsou jejich legendární plavidla Fram a KonTiki, přičemž Fram si můžeme prolézt od kormidla až po strojovnu. K tomu si na vlastní svaly vyzkoušíme, jak drsné je vláčet naložené polární saně. V podzemí expozic KonTiki objevujeme milou českou stopu: fotografický koutek pocty tandemu Hanzelka – Zikmund.
Nečekané norské slevy
Jak mě napadlo právě Oslo? Kdysi jsem na sever rád jezdil batůžkařit, bývalo tam vždycky krásně, leč tuze draho. Pamatoval jsem si, že tamější ceny numericky zhruba odpovídaly těm našim, ale vše bylo nutné násobit čtyřmi. Bývaly to pro českého turistu krutopřísné počty.
Jenže letos stojí norská koruna pouhé dvě české. Z mého pohledu nemělo pražádný smysl pátrat, jak se to stalo, že naše měna tak zázračně posílila vůči národnímu platidlu skandinávské ropné velmoci, nerozumím těm ekonomickým hrám. Zato jedno mi bylo jasné okamžitě: takovou šanci je potřeba využít, to už se nemusí nikdy opakovat.
Také letmý pohled do nabídky letenek z Prahy příjemně překvapil. Díky soutěži aerolinek na lince Praha–Oslo se dalo vybírat ze spousty termínů, obzvlášť milé byly dětské slevy na už tak přívětivé tarify (okolo 2 000 Kč za zpáteční cestu). Znovu jsem si vzpomněl na dřívější pozemní štrapáce – ať autobusem, nebo autem, trvalo to 24 hodin a ještě se vše brutálně prodražovalo kvůli trajektu či mýtnému na mořských mostech.
Takže máme jasno: letíme, trvá to sotva dvě hodiny, a na místě skočíme na vlak. Vida, další milá novinka. Všudypřítomné moderní švýcarské vlaky Stadler (wifi zdarma je samozřejmostí) a k tomu pohádková letní sleva v síti veřejné dopravy regionu Oslo: až čtyři děti si může vzít dospělý zdarma s sebou téměř po celé prázdniny. Víkendová sleva dopravního podniku Ruter v létě platí i pro všední dny (konkrétně cesta z letiště až na legendární Homenkollen vyšla na 200 Kč pro všechny).
Teď už jen kde složit hlavu. Rychlý internetový průzkum překvapivě ukázal, že hostely nemusí být nutně nejvýhodnější volbou, a když jsem se z globálních rezervačních portálů přesunul na weby vytipovaných hotelů, některé prázdninové nabídky mi připadaly jako fata morgana. Stačilo zřídit si členství a za 2 500 Kč na noc jsem pořídil pokoj v centru metropole včetně královské norské snídaně, fiky (to je úžasně milý severský obyčej: odpolední čaj s dortíkem) a dokonce i malé večeře.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Do muzeí s OslopassemNorská metropole je nejen městem lesů a vody a architektury, ale také muzeí. Pokud jich plánujete projít víc, vyplatí se pořídit si předplatné Oslopass, které slouží jako síťová jízdenka na veřejnou dopravu v širším centru Osla včetně trajektů na ostrovy v Oslofjordu a zároveň jako vstupenka do desítek městských atrakcí. Zahrnuta jsou populární muzea na poloostrově Bygdoy (úžasně interaktivní Amundsenovo Fram o dobývání Jižního pólu i exotické Heyerdahlovo KonTiki o jeho plavbě Pacifikem na voru, bohužel je letos kvůli opravám uzavřena expozice vikingských lodí), futuristické Munchovo muzeum, moderní Národní muzeum v městském přístavu či třeba městská plovárna ve světoznámém parku Vigelandových soch či vyhlídka na lyžařském můstku Holmenkollen. Oslopass lze pořídit s platností na 24, 48 nebo 72 hodin v přehledné mobilní aplikaci. |