„Z pohledu efektivity systému bude klíčové, které prodejny budou v systému povinně zapojeny, kdo bude majitelem tzv. správce systému, jak správně nastavit svoz obalů z prodejen a také distribuci investičních a provozních nákladů mezi účastníky systému nejen při spuštění, ale i v rámci fungování systému, jenž se v průběhu následujících let a desetiletí nevyhne ekonomickým, politickým a dalším výzvám,“ uvedl Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR.
Zavedení systému zálohování vyjde na více než pět miliard, vyplývá z analýzy |
Podle analýzy, kterou si nechal vypracovat, vyjde spuštění systému na zálohování PET láhví a plechovek na zhruba 5,2 miliardy korun, obchodníci musí počítat například s částkami na nákup přístrojů, zaškolení personálu či úprav prostor.
Nepochybně je pak nutné vzít v úvahu i náklady na provoz systému. „Roční náklady na provoz zcela určitě přesáhnou 1,2 miliardy korun, na polovičním Slovensku je to v současnosti v přepočtu kolem 850 milionů korun. I proto je naší povinností společně nastavit systém zálohování tak, aby byl co nejefektivnější a dopady do cen nápojů se promítly co nejméně,“ uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.
Pozor na přehnaně hustou síť
Upozornil třeba na tlak na přehnaně hustou síť. PET láhve a plechovky by se totiž podle ministerstva životního prostředí měly vracet na 11 000 dostupných místech. Zapojit do něj by se podle resortu všechny prodejny nad 50 metrů čtverečních a taktéž čerpací stanice nad 50 metrů čtverečních.
Svaz obchodu a cestovního ruchu ale odkazuje na zkušenosti ze zahraničí, kde primárním místem zpětného výkupu jednorázových nápojových obalů jsou v převážné většinou obchody s prodejní plochou nad 300 m2.
Z petky do petky. Ministr Hladík nastínil podobu zálohového systému |
„Návrh, aby do zálohového systému byly povinně zapojeny všechny obchody s prodejní plochou převyšující 50 m2, podle analýz SOCR ČR nepřiměřeně zvyšuje náklady na provoz zálohového systému, aniž by došlo k výraznějšímu navýšení vybraných obalů. Stejně tak se jeví jako nadbytečné a zbytečně navyšující náklady navržené povinné zapojení čerpacích stanic,“ upozornil svaz.
Podle Tomáše Prouzy by tak měl zákon stanovit povinnost zpětného výkupu jen pro obchody, které skutečně prodávají významnější množství nápojů v zálohovaných obalech. Pro ostatní má pak existovat možnost zapojit se dobrovolně.
Logistika hraje důležitou roli
Podstatnou roli hraje také logistika, na kterou ostatně upozornil na nedávné tiskové konferenci tiskový mluvčí Lidlu Tomáš Myler. Zákazníci Lidlu a Kauflandu měli a stále mají možnost si zálohování ve vybraných prodejnách vyzkoušet.
V objemech vrácených PET láhví a plechovek jsou podle Mylera velké výkyvy, a to nejen napříč jednotlivými týdny, ale taktéž mezi konkrétními dny v týdnu. I proto bude podle něj potřeba obaly svážet velmi pružně, a to ideálně vlastní flotilou.
Zálohování na zkoušku. Řetězce Lidl a Kaufland vybraly přes 260 tisíc obalů |
„Spousta lidí chodí na velké nákupy o víkendu. Může se stát, že bude slevová akce, najednou se navýší počet obalů neplánovaně ze dne na den. Mění se počasí. To všechno má obrovský vliv na to, kolik lidé kupují petek i kdy je chodí vracet,“ řekl Tomáš Prouza na tiskové konferenci.
Nelze podle něj říct, že se budou obaly svážet pravidelně v konkrétní dny, a to například v pondělí, ve čtvrtek a v sobotu. „Pak to dopadne jako na Slovensku, kdy v některých obchodech se vršily vybrané PET láhve někde za prodejnou a trvalo, než si pro ně svozová firma dojela. To jsou všechno věci, kterým se chceme vyhnout,“ upozornil.
Petky se hromadily v obchodech, zálohování mělo trhliny, říká slovenský expert |
„Myslím, že pokud něco obchody umějí, tak je to nákladová efektivita. Proto si myslíme, že využití naší logistiky systém může výrazně zlevnit,“ dodal Prouza. Důležité podle něj také je, aby operátor, který bude provozovat sběrný systém, vznikl ve společném vlastnictví výrobců nápojů a obchodů.
Malí obchodníci mají pochyby
Asociace českého tradičního obchodu je k systému zálohování zatím zdrženlivá. Nadále zastává názor, aby před definitivním rozhodnutím o zavedení povinného zálohování PET láhví a plechovek byla provedena důkladná analýza ohledně možnosti splnění požadavků Evropské unie zefektivněním a rozvojem stávajícího systému žlutých kontejnerů.
„Do tohoto v mnoha ohledech unikátního a velmi efektivního systému třídění plastů byly v minulosti investovány značné finanční prostředky. S ohledem na jednoduchou dostupnost představuje stávající systém z pohledu zákazníků velmi komfortní řešení, které je nenutí doma skladovat „nesešlápnuté“ PET láhve či plechovky od piva a dalších nápojů a následně s nimi cestovat do obchodu,“ zmínila asociace.
Kam se zálohovanými petkami? Na podobě třídicího centra zatím shoda není |
Taktéž odkazuje na vysoké náklady, které budou spojené s vybudováním a provozem systému. „Tyto náklady budou logicky přenášeny z podstatné části na zákazníky ve formě dalšího, byť zdánlivě nesouvisejícího zdražování. S ohledem na aktuální ceny potravin a ekonomickou situaci je otázkou, zda právě nyní je správný čas pro zavedení tohoto nového a drahého systému,“ varuje asociace.
Povinně zapojit by se měly i malé prodejny
Pokud bude zálohování v Česku nakonec zavedeno, na rozdíl od Svazu obchodu a cestovního ruchu Asociace českého tradičního obchodu podporuje povinné zapojení všech prodejen o velikosti nad 50 metrů čtverečních.
„Názory na povinné zapojení jen velkých obchodů nad 300 metrů čtverečních, které byly prezentovány ve veřejném prostoru a které poukazují na větší úspornost takto nastaveného systému, považujeme za skrytý lobbing velkých nadnárodních řetězců,“ zmínila Asociace českého tradičního obchodu.
„Ty by totiž díky pozdějšímu či omezenému zapojení malých obchodů do systému zálohování dále zvyšovaly svůj tržní podíl. Zákazník by byl nucen ve své snaze vrátit zálohované PET láhve upřednostňovat obchody tam, kde by měl jistotu možnosti je vrátit,“ doplnila.
Zálohovat budeme nejdříve za dva roky. Nápoje tím nezdraží, sliboval Hladík |
Podle asociace by navíc v takovém případě měly velké řetězce i větší příjmy z manipulačních poplatků spojených s vrácením láhví, vybíraly by totiž i ty zakoupené v menších obchodech.
„Povinné zapojení pouze velkých obchodů by navíc vedlo i k nižšímu výběru zálohovaných láhví a to zejména v úvodní fázi zavádění systému. Zálohový systém by měl od počátku směřovat k co nejvyššímu výběru obalů od nápojů a dosažení co nejvyššího zákaznického komfortu v podobě snadno dostupných odběrných míst. Jakékoliv narušování těchto principů popírá celou logiku zavádění systému,“ doplnila Asociace českého tradičního obchodu.
Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka je nejdřívější termín spuštění zálohování polovina roku 2025. Návrh zákona o obalech chce resort v paragrafovém znění představit do konce letošního roku.
