Zálohovat se mají všechny nealkoholické nápoje v plastových lahvích o objemu 0,1 až 3 litry a alkoholické nápoje do 15 procent alkoholu v plastových lahvích. Dále také všechny nealkoholické nápoje v plechovkách o velikosti 0,1 až 3 litry a nápoje s obsahem do 15 procent alkoholu v plechovkách. Výška zálohy má být mezi třemi až čtyřmi korunami.
Důvodů, proč zavést zálohový systém, je podle Hladíka několik. Odpadky podle něj nebudou zůstávat v přírodě a ze starých PET lahví budou vznikat nové PET lahve. „Chceme podpořit cirkularitu, ze staré věci udělat novou,“ řekl Hladík.
Zmínil také, že PET láhve jsou dneska ve žlutých kontejnerech znečištěné. „Když ze staré petky potřebujeme udělat novou, musí být v dostatečné kvalitě,“ uvedl.
Zapojí se i benzinové pumpy
MŽP připraví návrh zákona o obalech, který chce v paragrafovém znění představit do konce letošního roku. „Zálohový systém by mohl být spuštěn v polovině roku 2025,“ řekl Hladík.
Do systému zálohování se povinně budou muset zapojit prodejny nad 50 metrů čtverečních a taktéž benzinové pumpy nad 50 metrů čtverečních. Ostatní se mohou zapojit dobrovolně, mezi nimi mohou být i trafiky či školy. Odběrných míst má být zhruba 11 tisíc. Povinnost vybírat PET lahve a plechovky mají mít podle Hladíka i online prodejci.
Odběrné místo může zřídit i obec. Všechny obce, které mají nad 300 obyvatel a nebude se tam vyskytovat žádná provozovna zapojená do zálohového systému, může podle Hladíka požádat operátora o zřízení sběrného místa.
„Každý, kdo se do toho (systému, pozn. red.) zapojí, ať už povinně nebo dobrovolně, dostane takzvaný manipulační poplatek. To znamená, že obchodník nebo obec dostane za každou vybranou petku nebo plechovku drobnou odměnu, která mu bude příslušet za náklady, které s tím budou souviset,“ řekl.
Malé obchody na Slovensku odebírat zálohované petky nemusí. Dělají to dobrovolně |
Fungování celého systému má zajišťovat jeden centrální operátor. „Bude založen jako nezisková organizace a bude mít za úkol řídit celý systém,“ řekl Hladík. Kromě jiného se má postarat i určitou osvětu a propagaci. Operátora vybere ministerstvo životního prostředí.
„Chci zdůraznit, že nikoho z nás, žádného občana České republiky, systém nebude stát nic navíc,“ řekl Petr Hladík.
Ministerstvo předpokládá, že systém zálohování by ročně zvládl 1,8 miliardy PET lahví, což je asi 47 000 tun materiálu. Plechovek lze podle něj zálohovat 800 milionů kusů, což odpovídá 15 000 tunám.
Cíle zpětného odběru PET lahví a plechovek bude ministerstvo postupně zvyšovat. „První rok spuštění systému nastavíme cíl, který odpovídá aktuálnímu procentu, to znamená 77 procent, a cílem celounijním v roce 2029 je potom 90 procent vybraného materiálu,“ uvedl Hladík.
Ze zálohovací povinnosti budou vyjmuty obaly od mléka, olejů, sirupů a alkoholických nápojů s obsahem alkoholu nad 15 procent, ze kterých nelze kvůli znečištění vyrobit nové.
Co se bude dít s nevrácenými zálohami?
|
O zálohování v Česku dlouhodobě usiluje Iniciativa pro zálohování, kterou založili výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek.
Iniciativa podle své mluvčí Kristýny Havligerové oceňuje, že příprava systému získává konkrétní podobu a ministerstvo chce zapojit i malé obchody. Česko se ale podle ní chce vydat cestou, která není obvyklá v jiných zemích, s odkazem na plán ponechávání části nevybraných záloh obcím.
„Zálohový systém funguje na neziskovém principu, neexistuje proto žádný důvod, proč by jakékoliv prostředky z něj měly financovat neduhy systému, který se přežil,“ uvedla.
Spotřebitelé jsou zvyklí na tři koruny, říká iniciativa
Zavedení zálohového systému propaguje také iniciativa zálohujme.cz, mezi jejími členy je kromě výrobců nápojů také Sdružení místních samospráv ČR. Kroky ministerstva vítá. Poukazuje ale na to, že dvě její nezávislé odborné studie doporučují zálohu ve výši tří korun, na níž jsou spotřebitelé zvyklí u většiny skleněných zálohovaných lahví.
Ministr Hladík na tiskové konferenci ale podotkl, že rozdílná výše záloh má svůj důvod. „Rozdíl je logický. Chceme tím i zdůraznit, co je ekologičtější. Pořád je lepší používat láhev skleněnou, protože je to opakovatelný obal. Obal, který se vymyje a znovu použije,“ řekl Hladík.
Zavedení systému zálohování vyjde na více než pět miliard, vyplývá z analýzy |
Některé subjekty přistupují k systému zálohování s rezervou. Například předseda Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina již dříve upozornil, že zálohování bude pro malé obchodníky znamenat komplikaci. Budou totiž muset například upravit stávající prostory či vyřešit, jak budou s vysbíraným odpadem nakládat.
Podle analýzy, kterou si nechal vypracoval Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, bude spuštění systému zálohování stát zhruba 5,2 miliardy korun a další 1,3 miliardy ročně bude stát provoz systému.
Největšími nákladovými položkami v souvislosti se zavedením systému zálohování budou stavební úpravy týkající se umístění automatů, vytvoření skladových prostor pro obaly a cena za pořízení samotných automatů, vyplynulo z analýzy.
