V současné době má třicet osm procent Čechů naspořeno méně než sto tisíc korun, 24 procent pak mezi 100 a 250 tisíci korunami, 14 procent mezi 500 tisíci a milionem korun.
Češi si ale na důchod spoří, více než polovina spořících si na důchod přispívá pravidelně, nejčastěji jde o částku do dvou tisíc korun.
Do důchodu plánuje mít zhruba polovina Čechů naspořeno do jednoho milionu korun, ideální by však podle nich bylo mít na stáří miliony dva. Bezmála polovina Čechů by si na důstojné stáří představovala měsíční příjem od 20 do 30 tisíc korun.
Češi vědí, že se budou muset uskromnit
„Máme aktuálně naspořeno nejčastěji kolem sta, dvou set tisíc, chtěli bychom být někde kolem milionu a na důstojné stáří bychom potřebovali podle názoru populace dva miliony. Takže vidíme, že ty číslovky jsou výzvou. Logický závěr je, že 51 procent populace říká, že už teď ví, že s tím nevyjde a bude se muset uskromňovat,“ řekl analytik agentury Ipsos Michal Straka.
Z průzkumu také vyplynulo, že 73 procent Čechů očekává, že budou v důchodu muset omezit své výdaje. Zmiňují nejčastěji návštěvy restaurací (56 procent), cestování a turistiku (51 procent), nákup potravin (50 procent), módu a kosmetiku (45 procent) a návštěvu kin a divadel (44 procent).
Pětačtyřicet procent Čechů očekává, že se jim v důchodu životní náklady sníží a 64 procent populace se obává poklesu životní úrovně.
„Pokud zmiňované aktivity budou Češi provozovat, tak většinou předpokládají, že to bude z úspor, které si musí naspořit a z důchodu je nebudou moct platit,“ doplnil Straka.
Češi plánují časem spořit více
Z průzkumu také vyplynulo, že 48 procent Čechů s přibývajícím věkem plánuje spořit více než nyní. „Číslovka, ke které se nejčastěji upínáme, že to je ten věk, kdy začneme víc spořit, je padesát let,“ uvedl Straka.
Pětina lidí chce přihazovat o pět set či méně korun více, 32 procent pak do 1000 korun a 30 procent do 2000 korun.
Státní podporu penzijka čekají změny. Příspěvek se zvýší, schválila vláda |
Osm z deseti lidí se obává znehodnocení úspor vlivem inflace. Více než dvě čtvrtiny lidí má navíc obavy z nominálního snížení částky vypláceného důchodu.
„Inflace určitě zmobilizovala část populace v tom smyslu, že se začali zabývat svými financemi. Protože řekněme do té doby, kdy byla inflace kolem jednoho, dvou, tří procent, tak často lidé úplně neřešili, že inflace jim ubírá na nominální hodnotě a začali se o to zajímat až samozřejmě v inflační krizi více, jakým způsobem jsou zajištěni, jaké mají finanční produkty. A samozřejmě obava z inflace je stále přítomná,“ řekl Straka.
Češi stojí nohama na zemi
Předsedu Národní rozpočtové rady vlády Mojmíra Hampla výsledky průzkumu nijak zásadně nepřekvapily. Podle něj ukazují, že Češi jsou v úvahách o penzi celkem racionální a stojí nohama na zemi.
„Vědí, že je čeká jistý pokles životní úrovně, většinou se nějak a v mezích svých možností na to i připravují a taky zhruba tuší, jak moc by měli odkládat stranou a omezovat dnešní spotřebu, aby měli očekávanou míru standardu i v důchodu,“ řekl.
„V průměru jsou tedy lidé rozhodně racionálnější, než jak vypadá celá politická debata o úpravách důchodového systému,“ dodal.
Bývalý guvernér České národní banky a současný poradce představenstva Allianz Jiří Rusnok podotkl, že celá situace může vypadat, že lidé mají na důchod naspořeno málo ve vztahu k příjmům a průměrným mzdám. Je to podle něj hodně ovlivněno tím, že u nás je skutečně dominantní vlastnické bydlení.
„Naprostá většina lidí bydlí ve vlastním bydlení, a to pak trochu zkresluje i ta porovnání třeba s jinými zeměmi, kde je to naopak. Tam lidé musí mnohem víc naspořit na to, aby zvládli ten nájem, který budou využívat i po celou dlouhou dobu svého penzijního věku,“ řekl.
Hlavní analytik Broker Consulting Martin Novák podotkl, že klíčové je uvědomění, že na některé „zbytné věci“, jako je dovolená, zábava či restaurace si budou Češi muset vydělat sami a v důchodu jim to stát nebude platit.
„To je možná pro některé prozření, a to třeba i pro moji generaci, že státní důchod nemá účel toho, aby mi hradil kvalitní důchod nebo pohodlné stáří. Má mi zabezpečit to, že neumřu hlady a nebudu v existenčních problémech,“ řekl.
Češi by ale podle něj přípravu na stáří neměli podle něj příliš odkládat. „To, abych měl v důchodu příjem kolem 30 tisíc korun, v praxi znamená měsíční rentu ke státnímu důchodu ve výši 10 tisíc korun. K té ale vede dlouhá cesta, a to by si měl každý uvědomit. Pro třicátníky to vychází na měsíční spoření kolem 2200 korun, u čtyřicátníka necelých 3700 korun a padesátníka 7200 korun. Vlastní příprava bude budoucna enormně zásadní a je potřeba o tom mluvit,“ řekl.
