Malebné italské údolí vám poodhalí těžký osud německé menšiny

Člověk nemusí jezdit až na druhý konec světa, aby poznal zajímavá etnika. Jedno z nich žije v severoitalské provincii Trentino v údolí Valle dei Mòcheni pod pohořím Lagorai.
Údolí Valle dei Mòcheni je plné smrků a modřínů.

Údolí Valle dei Mòcheni je plné smrků a modřínů. | foto: Fototeca Trentino Sviluppo S.p.A. Christian Kerber

Jen dvaadvacet kilometrů od Trenta leží území plné modřínů, smrků a horských bystřin. V patnáctém a šestnáctém století je osídlili Mòchenové, a vytvořili tak jeden z nejjižnějších německých jazykových ostrovů. Národnostní menšina přišla do Itálie z Bavorska a muži se tu uplatnili zejména jako horníci, v místních dolech kutali měď, stříbro a křemen. Noví obyvatelé mluvili zvláštním německým dialektem podobným bavorštině, který se v údolí používá dodnes.

Mòchenové se v Trentinu usadili a postupem času vyměnili havířské kladivo za pluh. Pěstovali obilí, kukuřici, brambory a chovali domácí zvířata. Od osmnáctého století se pak v zimě stávali obchodními cestujícími. Měli speciální pas pro rakouské císařství a zboží nosili na zádech ve zvláštní dřevěné skříni zvané kraks. Prodávali hlavně látky, potřeby na šití, vyšívání a náboženské obrázky malované na skle, přičemž materiál si na svá díla obstarávali také v jižních Čechách. Za obchodem putovali hlavně na sever, východ a někdy se dostávali až k hranicím Osmanské říše. Mòchenové žili také několik let na československém území ovládaném nacisty.

Údolí Valle dei Mòcheni je krásné a bez davů turistů.

V roce 1942 se pět set lidí přestěhovalo na základě dohody podepsané Hitlerem a Mussolinim na statky v Protektorátu Čechy a Morava. Mòchenové, stejně jako další německy mluvící obyvatelstvo v Trentinu, si mohli vybrat. Buď se stanou německými občany a přestěhují se na území třetí říše, nebo zůstanou v Itálii, začlení se do místní kultury a vzdají se uznání jazykové menšiny. Mòchenové strávili v protektorátu tři roky a většina z nich se po skončení druhé světové války vrátila zpět do Valle dei Mòcheni.

Na sýr se železnými zuby

V údolí o rozloze šedesáti čtyř kilometrů čtverečních se nachází čtyři obce – Fierozzo, Frassilongo, Palù del Fersina, Sant’Orsola Terme a spadá do něj i část Vignoly-Falesiny a Pergine Valsugany. Dnes tu žije přibližně tisícovka Mòchenů, přičemž aktivně mluví dialektem osm set lidí. Děti se učí jazyk mòcheno na základní škole, aby se zachoval i pro příští generace.

„Kulturu a jazyk Mòchenů chrání v rámci regionální a italské vlády zákon. Z těchto důvodů vznikl náš Bersntoler Kulturinstitut v Palú del Fèrsina, který pečuje o etnografické, kulturní a jazykové dědictví,“ říká Claudia Marchesoni. „Tiskneme knihy, noviny, časopisy pro děti a dospělé. V knihovně uchováváme hudební a ústní nahrávky, fotografie, diapozitivy a ve stálé expozici představujeme historii Mòchenů. Jejich život nikdy nebyl lehký, neměli moc peněz. Ale vždycky drželi při sobě a navzájem si pomáhali. Dnes je situace lepší. Mòchenové se živí zemědělstvím, sběrem drobného ovoce, jako jsou třeba maliny, ostružiny či borůvky, a pracují v turismu. Provozují restaurace a chaty pro ubytování,“ dodává kurátorka.

Instituce spravuje také statek Filzenhof ve Fierozzu. Dům pochází ze čtrnáctého století a společně s vnitřními prostory je velmi zachovalý. Díky tomu zde turisté mohou poznat tradiční způsob života Mòchenů v jednotlivých pokojích a v hospodářských budovách. Rodiny, jež v minulosti sídlily na Filzerhofu, měly k dispozici i zeleninovou zahradu, louky a více než dvacet hektarů pozemků.

Obyvatelé usedlosti vyráběli rovněž mléčné produkty, které skladovali v uzamykatelném malém domku zvaném kasèll. Když ho chtěli otevřít, strčili do otvoru dřevěný klíč se železnými zuby. Ten poté zapadl do zámku a nakonec otevřel závoru na vnitřní straně dveří. Poslední majitelé žili na statku až do roku 1967, neměli však žádné dědice a po jejich smrti zůstalo místo opuštěné.

Až po pětadvaceti letech koupil Filzenhof kulturní institut a nechal ho opravit. Angažoval místní řemeslníky, kteří měli zkušenosti s tradičními technikami, aby udrželi charakteristický ráz statku. Díky tomu se podařilo zachovat historickou architekturu včetně střechy s modřínovými šindeli.

Mòchenové pěstovali na polích žito, ječmen, oves, kukuřici a pšenici. Různé druhy obilovin vyžadovaly speciální mletí, a proto v údolí vzniklo mnoho mlýnů. Jeden z nich se zachoval v Rovedě, kde starou památku zakoupil a zrestauroval Bersntoler Kulturinstitut. Vodní mlýn napájí potok Rio Rigolor a uvádí do pohybu tři dřevěná kola. Mlýn je dodnes funkční, ale do chodu ho umí uvést jen několik lidí..

Vodoléčba s polentou

Při putování v nádherném údolí, kde rozhodně nejsou davy turistů, nesmím vynechat Poun Van Spitz. Pohádkově krásné místo leží čtrnáct kilometrů od Frassilonga. Ve výšce skoro tisíc pět set metrů nad mořem jsem obklopena jehličnany a horami, jejichž vrcholky pokrývá sněhová čepice. Louky zdobí dřevěné sochy a kousek ode mne zurčí potůček, který teče do malého jezírka přizpůsobeného pro Kneippovu terapii. Stačí si jen zout boty a chodit po oblázcích v osvěžující vodě. Dokonalou idylku pak doplňuje posezení v restauraci Baita Van Spitz. Budova připomíná horský srub a z kuchyně se linou slastné vůně.

„Vaříme typická jídla regionu podle tradičních receptur a ze surovin, pocházejících z našeho údolí či přímo z naší zahrady. Chceme, aby návštěvníci poznali historii Valle dei Mòcheni i prostřednictvím gastronomie,“ říká šéfkuchař a majitel podniku Marino Fruet.

Na jeho doporučení si dávám polentu s omáčkou ze šesti druhů mas, která se vařila v rajčatovém sosu více než osm hodin. Kukuřičná kaše je v Trentinu velmi oblíbená a připravuje se jako příloha ke guláši, ragú či k houbovým omáčkám. Často se také kombinuje se špekem a sýrem.

Polenta byla kdysi pokrmem chudých. Před mnoha lety ji znovu objevili špičkoví šéfkuchaři a zařadili ji na menu prvotřídních trentinských restaurací. Ale i tady na „konci světa“ chutná polenta s omáčkou znamenitě. Až tedy uslyšíte od Mòchenů slovo guatkemmen (vítejte), neváhejte, přisedněte a užijte si všechny chutě tohoto kouzelného údolí.

Může se hodit

Údolí Valle dei Mòcheni je přímo stvořené pro pěší túry. Krásná trasa (trvá přibližně dvě hodiny) vede z Palù del Fersina k ledovcovému jezeru Erdemolo, které leží v nadmořské výšce 1 994 metrů.

Údolí Valle dei Mòcheni můžete prozkoumat na elektrokole. Nejbližší půjčovny jsou v Pergine Valsugana - FerrariSport (Via Criveli) a Motor Shop Snc ( Localita’ Fratte, 15/A c/o Centro Commerciale Ponte Regio).

V Canezza – Pergine Valsugana začíná okružní 21 kilometrů dlouhá trasa pro horská kola. Během mírně obtížného výletu projedete vesničkami do Palù del Fersina a poté se podél bystřiny Fersina vrátíte zpět do výchozího místa.

Peníze při cestování vám ušetří turistická karta Trentino Guest Card. Umožní vám využívat mnoho služeb zdarma nebo se slevou (například vstupy do muzeí, památek, veřejná doprava). Kartu dostanete na recepcích hotelů, penzionů nebo v turistických informačních centrech.

Autor: , pro iDNES.cz

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  23.5 22:02

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Zahoďte tlustý bajk. Obratný štěrkolet je univerzál a sluší i holkám

19. května 2024

Móda gravelových kol nabírá novou sílu. „Silničky“ na tlustých pláštích pro pohodlné jízdy ve...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

VELKÝ TEST ELEKTROKOL 2024: Kdo umí řídit, dojede dál a šetrněji

21. května 2024

Přemýšlíte o nákupu univerzálního horského elektrokola? Nechte se inspirovat testem, který pro...

TEST ELEKTROKOL 2024: Německá kvalita i české překvapení

21. května 2024

Premium Tucet terénních elektrokol s pevnou zadní stavbou prošel obsáhlým testem. Zkušení jezdci i naprostí...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Bez pojištění zapláčete. Kolik stojí záchrana vrtulníkem v rakouských Alpách

20. května 2024  13:39

Záchrana v horách či jiném těžce přístupném terénu se může turistům v Rakousku výrazně prodražit,...

Dokonalá dovolená v St. Johann v Salcbursku jen 250 kilometrů od hranic Česka

27. května 2024

Advertorial Nechcete se v létě mačkat na přeplněných plážích? Máte rádi spíš horské prostředí? Máme pro vás...

Nekrmit holuby, nebrat kameny. Pozor na (ne)tradiční pravidla v zahraničí

27. května 2024

Premium Sbalit plavky, sluneční brýle a opalovací krém i sbírku zákonů. Kdo by chtěl mít na cestách...

Industriální srdce Británie. Belfast, rodiště Titaniku, má v sobě drsné kouzlo

27. května 2024

Severoirský Belfast je turisty neprávem opomíjenou destinací, přitom má co nabídnout. Každodenní...

KVÍZ: Sněžka je nejvyšším vrcholem Polska. Je to pravda, nebo lež?

26. května 2024

V tomto vědomostním kvízu vám předložíme několik tvrzení o různých zeměpisných zajímavostech z...

Párkům odzvonilo. Podnikatel lije do rohlíků svíčkovou a dobývá benzinky

Na pracovních cestách se podnikatel v gastronomii Lukáš Nádvorník přejedl párků v rohlíku. Napadlo ho, že by do pečiva...

Herec Lukáš Vaculík se oženil, dívčí idol 80. let si vzal ředitelku z Primy

Lukáš Vaculík (61) se tajně oženil. Vzal si výrobní ředitelku a producentku FTV Prima Luciu Kršákovou (46). Herec a...

Klavírista Petr Malásek si zlomil obě ruce. Mohlo to dopadnout hůř, říká

Klavírista Petr Malásek (59) spadl z kola a zlomil si obě ruce. V pořadu 7 pádů Honzy Dědka popsal nehodu i jaká je...

Milan Hein odhalil neshody mezi Simonou Postlerovou a její matkou

Smrt herečky Simony Postlerové (†59) byla ranou pro celou její rodinu. Na parte ale chybělo jméno hereččiny matky Jany...

BMW prohrálo soud s budějovickým prodejcem ojetin o právo na užití loga

Exkluzivně Může nezávislý prodejce ojetých aut používat na provozovně logo automobilky, i když s ní nemá žádnou smlouvu? Vrchní...