Firmy a instituce by podle návrhu, který získala ČTK, měly pracovníkům, kteří dělají z domova, vyplácet paušální částku. Ministerstvo práce by údaje pro výpočet pravidelně valorizovalo. Zákonná pravidla pro práci na dálku by podle šéfa resortu Mariana Jurečky mohla platit od příštího roku.
Takzvaný home office patřil v Česku před pár lety k firemním bonusům, běžný způsob práce se z něj stal v době epidemie. „Pravidla pro home office připravíme do novely zákona. Byl bych rád, kdyby platila od 1. ledna 2023,“ řekl novinářům Jurečka. Nastavení pravidel ale se zvyšováním cen za plyn a elektřinu podle Jurečky nesouvisí.
Práci na dálku totiž zaručuje pracovníkům ve všech státech EU směrnice a rovnováze pracovního a soukromého života. Předpis má přispět ke sladění péče o děti a blízké se zaměstnáním. Česko mělo evropská pravidla stejně jako všechny ostatní členské státy do praxe uvést do začátku tohoto srpna. Mělo na to přes tři roky. Bývalé vedení resortu žádal sociální výbor Sněmovny o návrhy změn opakovaně. Nové vedení ministerstva zatím hotové návrhy nepředložilo.
Jak by to fungovalo?
Zaměstnavatel by podle pracovní verze novely zákoníku měl zaměstnanci na dálku náklady kompenzovat. Hradit by musel ty, které mu kvůli práci vzniknou. Částka by se nezahrnovala do výdělku.
Firma či instituce by měla zaměstnanci platit pak také hodinový paušál na plyn, elektřinu, paliva, dálkové vytápění, vodu, odpad. Navrhovaný paragraf počítal minimálně s 2,80 koruny za každou započatou hodinu práce. Částku by na každý rok stanovilo ministerstvo ve vyhlášce, která by platila vždy od ledna.
Fiala: Musíme mířit k zastropování cen energií. Hledá celoevropské řešení |
Resort by vycházel z údajů o nákladech na dospělého v průměrné domácnosti od Českého statistického úřadu. Mimořádně by mohl částky pro výpočet minimální náhrady valorizovat, pokud by úhrnné náklady vzrostly nejméně o 20 procent, vyplývá z pracovní verze.
Práci na dálku by měla upravit dohoda, kterou by zaměstnavatel se zaměstnancem písemně uzavřel. Obsahovat by měla údaje o místě, odkud budou lidé pracovat. Stanovit by se měl také rozsah práce a podmínky rozvržení pracovní doby. Chybět by nemělo upřesnění způsobu komunikace, přidělování úkolů či náhrady nákladů.
