Celková výše pomoci má kombinovat příspěvek skrze úsporný tarif a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energií, který činí 599 korun za každou megawatthodinu elektřiny. Pomoc s energiemi přes úsporný tarif se má začít zohledňovat ve fakturách za říjen. Experti ale dodávají, že ohlášená vládní pomoc je stále chabá.
„Forma pomoci a její výše byla koncipována v době, kdy ceny energií byly mnohem nižší. Už samotné rozdělení pomoci do dvou let s tím, že letos bude vyplacena pouze čtvrtina, je zklamáním původních očekávání. Oznámené částky jsou ve světle současného zdražování opravdu velmi skromné,“ řekl analytik ENA Jiří Gavor s tím, že ve srovnání s pomocí poskytovanou v jiných zemích EU je podle něj česká vláda zároveň pomalá.
Úsporný tarif rodinám za topnou sezonu uleví 11 až 18 tisíc, schválila vláda |
Experti také namítají, že úsporný tarif není systémovým opatřením. „Úsporný tarif neřeší podstatu drahých energií. Nejde o systémové opatření. Vlastně se jen přesouvají naše vlastní peníze z budoucnosti do přítomnosti,“ uvedl pro iDNES.cz ekonom Lukáš Kovanda.
Nákladné a dříve kritizované politikaření
Analytik Vratislav Zámiš vidí problém v tom, že vláda sahá k plošným a necíleným příspěvkům.
„Vláda zapomíná na možnosti, které má k dispozici. Jde třeba o příspěvek na bydlení, kde může poměrně flexibilně upravovat stanovený normativ. Plošný příspěvek také zavání politikařením, neboť za měsíc nás čekají komunální a senátní volby. Nejsem si ale jistý, jestli pravicoví voliči tento způsob pomoci ocení. Vláda působí zmateně a namísto slibovaných cílených kroků sahá po stejných nástrojích, které ještě poměrně nedávno kritizovala,“ dodal Zámiš.
Podobně to vidí i Kovanda. Ten pro iDNES.cz uvedl, že peníze od státu nyní dostanou i bohatí lidé na vytápění svých bazénů, což se mu nelíbí a zároveň nerozumí tomu, proč vláda namísto drahého a plošného úsporného tarifu raději nevyužila část peněz na snížení DPH u potravin.
„Snížení DPH na potraviny by pomohlo zejména sociálně zranitelným skupinám. Potraviny totiž v rozpočtech těchto domácností tvoří z hlediska podílu na celkových výdajích citelně významnější položku, než je tomu u domácností bohatších a lépe zajištěných. Současně by vláda pomohla zemědělcům a potravinářům, neboť by zvýšila poptávku po jejich produkci, a tedy zlepšila její odbyt,“ okomentoval situaci Kovanda.
Ceny rostou a chybí motivace k úsporám
Podle ekonoma Petra Bartoně ze skupiny Natland chybí v přijatých opatřeních i dostatečné motivace k úsporám.
„Z ekonomického pohledu je obrovským rozdílem, jestli rodina dostane celkovou slevu ve výši 2 000 korun, nebo jestli dostane kompenzaci na spotřebované kilowatthodiny, která po nasčítání dá v průměru ty dvě tisícovky. Druhá varianta motivuje lidi k tomu, aby šetřili energií, a tím, aby jí více zbylo pro ostatní. Ta první naopak demotivuje,“ řekl pro iDNES.cz.
Analytik Štěpán Křeček upozorňuje, že cena elektřiny na burze před rokem stála asi 80 euro za megawatthodinu. V dnešní době je to ale až sedminásobně více a podobná situace panuje i u plynu. Křeček se proto nebrání diskuzi o možném zastropování ceny elektřiny, kterou je Česká republika schopná vyrábět za výrazně nižší než burzovní ceny.