RECENZE: Populární Lost Ark je hodně návykový, škoda agresivní monetizace

V žánru MMO her se v poslední době mnoho dobrého nestalo. Nejnovější počin, hra Lost Ark od korejského studia Smilegate, tuto pověst nenapravil. Není to špatná záležitost, nicméně trpí řadou špatných vydavatelských rozhodnutí. Hlavním problémem je monetizace, která hraničí s pay to win. Současnými problémy jsou pak třeba boti.

Lost Ark vyšel na západním trhu začátkem února letošního roku. Není to nicméně nová hra, v roce 2019 vyšla v Asii a Rusku. O západní vydání se postaral v roli vydavatele americký Amazon. Ano, ten Amazon, který stojí za MMORPG hrou New World, zrušeným Crucible a za taktéž zrušenou hrou z univerza Pána prstenů. Prozatím to není úplně dobrá vizitka. Možná si řeknete, že jako vydavatel nemůže Amazon na dva roky fungující hře nic zkazit. To ovšem podceňujete Amazon.

Již krátce po vydání hry bylo jasné, že Amazon donutil korejské vývojáře k více či méně viditelným změnám oproti asijské verzi. Mezi ty viditelné patří úprava některých NPC. Amazon se v tomto směru nejspíš inspiroval Activision Blizzardem a postavy s moc odhaleným výstřihem zahalil. Některé postavy prošly změnou rasy a z bělošek či Asiatek se staly černošky. Z mého pohledu jsou však problematické spíš změny, které se týkají hratelnosti. O těch ovšem později.

Lost Ark bychom mohli zařadit pod MMO žánr izometrických akčních RPG – „diablovek“. Řada srovnání s Diablem sedí, nicméně Lost Ark se hraje jinak a v zásadě je to jiná hra. Lost Ark má totiž hratelností blíže ke klasickým MMORPG titulům.

V Lost Arku nalezneme řadu povolání, například válečníka, kouzelníka, střelce nebo bojovníka. Tato povolání se pak dále dělí na jednotlivá podpovolání. Oproti třeba World of Warcraftu není možné tato podpovolání libovolně střídat. Zkrátka, pokud si zvolíte válečníka, který se dále dělí na paladina, gunlancera a berserkera, tak po zvolení jednoho z těchto podpovolání již není možné rozhodnutí v rámci jedné postavy změnit.

Co ve hře ovšem nenalezneme, je ono klasické rozdělení postav na healery, tanky a DPS. Každá postava má ve svých schopnostech možnost léčení se sama. Každé povolání má různé možnosti, jak tankovat větší množství protivníků nebo monster, například pomocí debuffů. Tím pádem je zde dán důraz na hraní sólo, tudíž s každou postavou dokážete plnit jakýkoli obsah, byť někdy za cenu pomalejšího průchodu hrou.

Ve hře nalezneme prozatím pouze dva klasické supporty – bard a paladin. Klasické tankovací povolání ve hře je pouze jedno, a to gunlancer. V asijské verzi hry je povolání víc, přičemž se dá očekávat, že v následujících měsících se dočkáme rozšíření. Již jsme se dočkali povolání kopiníka, který nebyl součástí výchozí verze hry, ale byl přidán v dubnu.

V Lost Arku se podobně jako v řadě dalších MMORPG uplatňuje princip zábavního parku. To znamená, že tvůrci určili, jakou „cestou“ bude hráč obsah ve hře plnit a není mu dán prostor, aby si sám zvolil, co zrovna bude dělat (jako u sandboxových her).

V Lost Arku je tento princip uplatňován v několika rovinách. Ve hře naleznete klasický levelovací systém. Úrovně ve hře mají ovšem pouze minimální roli. To důležité, co hráč musí získávat, je úroveň vybavení. Úroveň vybavení určuje, jaký obsah ve hře můžete plnit. Pokud máte nedostatečnou úroveň, hra vás nepustí plnit další obsah. Obsah je ve hře rozdělen prozatím do tří kategorií (tiers). První tier je určen pro ty, co se hrou začali, případně pro příležitostné hráče. Nachází se v něm základní raidy a dungeony, které hráče učí základní mechanismy hry. Do druhého tieru není nijak složité se dostat, chce to ovšem dostatek času.

Když už se bavíme o levelování, tak dostat se na úroveň padesát je jedna z těch horších fází hry. Levelování netrvá nijak dlouho – pokud si hráč nedává s levelováním načas a nehraje pomalejší povolání, zvládne to za přibližně dvacet hodin. Vývojáři tak nějak počítali s tím, že levelování postav není úplně nejzábavnější část hry a dali možnost hráčům přeskočit tuto část hry. Po dokončení první části hlavní příběhové kampaně totiž hráč dostane zadarmo dva boosty na úroveň padesát. Boosty má hráč dále k dispozici za herní měnu v rámci svého sídla.

Po dokončení padesáté úrovně už řešíte víceméně pouze úroveň vybavení (gear score). Oproti jiným MMO hrám během průchodu hrou nesbíráte nové kusy vybavení, ale místo toho sbíráte materiály k vylepšování stávajícího. Zde narážíme po druhém nejhorším aspektu hry (levelování) na ten suverénně nejhorší – vylepšování vybavení (honing). Po vzoru asijských MMO má tento systém háček.

Nefunguje totiž tak, že po nasbírání určitého množství materiálu hráč dorazí ke kováři, který mu vybavení vylepší. Lost Ark funguje tak, že hráč má pouze procentuální šanci, že vylepšení bude úspěšné. Tato šance ovšem postupem času klesá, přičemž na vyšších úrovních se šance pohybuje kolem deseti procent na úspěch. Háček spočívá v tom, že pokud neuspějete, tak se vám sice drobně zvýší šance na další pokus vylepšení, nicméně přijdete o všechen materiál, který jste použili pro daný pokus o vylepšení. Tento princip je v asijských MMORPG hrách uplatňován velmi často, namátkou Black Desert Online má v tomto ohledu velmi krutou reputaci.

Pokud při vylepšování výbavy neuspějete, stejně přijdete o všechen materiál. Zvýší se tak pouze šance na úspěch příště.

Samo o sobě by to tolik nevadilo, pokud by hráč nebyl omezen množstvím materiálu, které je možné za den získat. Na každé jedné postavě je limit pro počet denních nebo týdenních úkolů nebo raidů, které slouží k získávání materiálu pro vylepšování. Tím, jak každé vylepšení úrovně stojí víc a víc materiálu, se tak dostanete do fáze, kdy pro nasbírání potřebného množství pro vylepšení strávíte několik dnů. Nebo budete muset materiály přesouvat – je možné dát je z jiných postav (alty) na svoji hlavní postavu. Pokud chcete hrát pouze jednu postavu, tak se brzy dostanete do fáze, že vám ujede vlak oproti jiným hráčům, kteří efektivně přesouvají materiály na hlavní postavu, a tím ji rychle vylepšují.

Zde bych se vrátil na začátek svého článku, jelikož zde můžeme nalézt další přešlap Amazonu. Ve hře hlavně zápasíte s tím, kolik materiálu dokážete získat během jednoho dne. Západní verze hry trpí tím, že ve hře chybí oproti asijské verzi několik dalších způsobů, jak materiály získávat, jako jsou některé instance a celá řada PvE obsahu. Osobně chápu, proč se tvůrci snaží zpomalit postup hrou, nicméně ten způsob zvolili poměrně nešťastně.

Abych problematiku materiálů dokončil, tak je nutné zmínit ještě jeden velice důležitý aspekt. Hra totiž poměrně jasně splňuje parametry pay to win hry. Součástí je herní obchod, ve kterém můžete nakupovat materiály za herní měnu, která je směnitelná za peníze. Tato herní měna je ovšem získatelná i hraním, ač v malých množstvích, tudíž pay to win aspekt zde není tak výrazný.

Hra obsahuje možnost předplatného, což je obdoba předplatného uvnitř hry (například Elder Scrolls Online Plus). Zkrátka umožňuje platícím hráčům progresovat rychleji, nicméně pokud nechcete platit, tak nemusíte, ale budete svoji postavu vylepšovat pomaleji než platící hráč. Nicméně, tento princip „pay to progress“ je nepochybně jednou z verzí „pay to win“ mechanismů, ač se dá říct, že nejde o tak agresivní formu monetizace.

Hra má řadu problémů. Ale myslím si, že pokud si ji nainstalujete, tak si ji dokážete opravdu užít. Lost Ark má totiž velmi dobrou, až návykovou hratelnost. Ostatně můžete se podívat níže na video jedné z pasáží hry. Tvůrcům se moc povedly přechody v rámci hry, které připomínají cinematic trailery.

Některá povolání jsou hodně zábavná. Osobně hraji nejraději podpůrná povolání a vyzkoušel jsem již barda i paladina. Každé povolání disponuje unikátním stylem hry, třeba gunslinger může měnit mezi třemi zbraněmi – brokovnicí, puškou a pistolemi. Bard pak pomocí kouzel naplňuje lištu, po jejímž dokončení může použít ultimátní schopnost.

V Lost Arku je opravdu velké množství obsahu. Víceméně jde o nepovinný obsah, nicméně jeho splnění vám přinese množství odměn. Mezi tyto činnosti patří třeba sbírání semen Mokoko nebo díky vlastní lodi můžete prozkoumávat ostrovy a sbírat takzvané duše ostrova, za které pak dostáváte další odměny. Díky tomu můžete získat sběratelské předměty, skiny, mounty nebo pety. Některý obsah ve hře je skryt za nasbíráním určitého množství „virtues“ (body ctnosti), mezi něž patří charisma, kuráž nebo znalost. Tyto virtues přímo neovlivňují sílu vaší postavy, ale určují, které úkoly můžete plnit nebo s jakými postavami můžete interagovat (což je znovu uplatnění principu zábavního parku, jak jsem psal na začátku).

Amazon jako herní vydavatel prozatím není zvučné spojení.

Hra Lost Ark má opravdu velké množství systémů, tudíž se nabízí srovnání s expanzí Shadowlands k World of Warcraft. Lost Ark jde ovšem cestou, že velké množství obsahu je nepovinné, tudíž pokud některou oblast hry budete ignorovat, tak se nic zásadního nestane (pokud pomineme, že se ochudíte o určitý obsah hry). Osobně do této kategorie řadím i PvP (player vs. player), jelikož vás hra nijak zvlášť nenutí si PvP vyzkoušet.

Velkým nedostatkem PvP v Lost Arku je fakt, že některá povolání jsou opravdu mizerně optimalizovaná pro hraní PVP, zatímco některá jsou až nemístně silná. Některé systémy připomínají mobilní hry. Například mezi nepovinný obsah patří budování vlastního sídla. Ve svém sídle můžete vyrábět spotřební předměty (lektvary atd.), posílat svoje loďstvo na mise, ale hlavně provádět výzkum. Tento výzkum je progresivně časově náročný, tj. výzkumy ze začátku trvají pár minut nebo hodin, ale postupně se dostanete do fáze, že některé trvají až dny.

Poslední dobou mírně klesá popularita hry, co se týče počtu hrajících hráčů. Není to nic překvapivého. Silně problematické je to až ve chvíli, pokud hra dopadne jako New World. Přesto si Lost Ark drží dobrá čísla a na webu steamcharts.com se zpravidla drží na předních pozicích. Kromě nových raidů a lokací můžeme očekávat přidání dalších povolání jako je artist, destroyer nebo scouter.

Počet hráčů, kteří denně hrají, ovšem ovlivňuje jeden aktuální nešvar hry, a to je tzv. botting. Pro ty, co neví, tak botting je software, díky kterému počítač ovládá větší množství účtů a provádí automaticky předdefinované úkoly. Zkráceně řečeno, botter na více účtech dokáže automaticky ovládat postavy, které používá k „farmení“ monster, tudíž získává velké množství herní měny, zkušeností a materiálů než běžný hráč. Tento problém je skutečným problémem hry, protože, pokud se nyní přihlásíte do hry, tak není hodiny, kdybyste nenarazili na botující hráče. Tvůrci už to řeší řeší, nedávno informovali, že došlo k zabanování milionu účtů, které používají nepovolené programy sloužící právě k bottingu.

Pokud se na Lost Ark chystáte, doporučuji hrát svým vlastním tempem. Vzhledem k tomu, že jde o pay to win, tak se snadno dostanete do fáze, kdy je jednodušší vytáhnout peněženku a postupovat ychleji. Pokud nejste platící hráč, tak se smiřte s tím, že váš progres bude pomalejší. Ubližuje to kvalitě hry? Ve své podstatě ne. Hru si užijete svým tempem a to především díky dobré hratelnosti, a to píšu jako někdo, kdo asijská MMO hry zpravidla nehraje, protože nejsem weeb. Povolání jsou zábavná a hra vás motivuje vyzkoušet si jich co nejvíce. Hra je „alt friendly“, tudíž vytvořit si další postavy ke své hlavní postavě je jednoduché (a hlavně žádané) díky boostům, kterými vás hra zásobuje.