Kvakoš noční je drobná volavka, jejíž populace je u nás mírně na vzestupu. Aspoň zatím. Kvakoš u nás nezimuje – na podzim létá většinou do Afriky a je naprosto jasné, že cestou ho čeká řada nástrah. „Ne že by nepřežili českou zimu, odlétají za potravou, u nás by ji v chladném období roku nenašli dost,“ vysvětluje zoolog Michal Podhrázský ze Safari parku Dvůr Králové, který na projektu úzce spolupracuje se Zoo Hluboká. Kvakoš se totiž živí drobnými rybkami a obratlovci, případně hmyzem, proto riskuje a na zimu se vydává na jih, kde má díky dostatku potravy větší šanci na přežití.
Vypouštění kvakošů s vysílačkami na Hluboké |
Díky předchozím pozorováním (získaným mimo jiné na základě kroužkování ptáků ve spolupráci s Kroužkovací stanicí Národního muzea a kvakošům ze Zoo Praha opatřeným vysílačkami už v roce 2016) už se ví, že zimu kvakošové tráví například v africkém Mali nebo dokonce v Kuvajtu.
„Prokázalo se, že Saharu tento relativně drobný pták přeletí za den a půl až dva dny. Je to úžasný výkon a ukazuje to na jeho obdivuhodné fyzické schopnosti,“ dodává zoolog a zapálený ornitolog, který se věnuje i monitoringu divokých hus velkých a labutí. A vypráví, jak se kvakošové naučili na svých dlouhých cestách využívat různé „lidské nabídky“, třeba kruhových závlah na polích jako zdroje vody. Na druhou stranu to s sebou nese riziko, že narazí na vodu chemicky ošetřenou nebo na pole po postřiku herbicidy. Zrovna tak ale mohou narazit na pytláky. Nástrahy prostě číhají všude.
Dvorský safari park posílá odchovaná mláďata kvakošů do přírody jižních Čech už šest let. Většinou jde o potomky ptáků, kteří se ocitli zranění v některé ze záchranných stanic. Takto opět posílí divokou populaci svého druhu, a jak doufají odborníci, mohou pomoct ze života kvakošů zase odhalit něco víc.
I labutí páry se rozcházejí a mění partnery, podobně jako lidé |
Tyto volavky jsou totiž aktivní především za soumraku, proto také mají tak velké oči. A proč kvakoš? Protože se jedinci tohoto druhu mezi sebou dorozumívají zvuky, které velmi věrně napodobují právě žabí kvákání.
Vysílačky snad odhalí víc z kvakošího života
Letos poprvé ornitologové dva dvorské ptáky ze čtyř vypuštěných vybavili kromě obvyklých kroužků (na jedné noze jsou označeni kroužkem z Národního muzea, který lze odečíst jen při odchytu, na druhé výraznějším žlutým pro lepší šanci odečíst ho na dálku) i vysílačkami. Jejich nákup finančně podpořila Zoo Plasy a měly by umožnit lépe sledovat pohyb i migraci kvakošů. Proč?
„Značení dvěma kroužky se zatím ukázalo pro vyhodnocování úspěšnosti vypouštění jako nevhodné, protože kvakoši žijí relativně skrytě a přes den se moc neukazují. Proto bývá správné odečtení kroužků dalekohledem dosti problematické,“ vysvětluje Michal Podhrázský.
Vysílačky by to mohly změnit, jak s napětím očekávají ornitologové. Ke kvakošům totiž mají spoustu nezodpovězených otázek. Jak je například možné, že ačkoli se většina ptáků (viz například čápi) vrací na své předchozí hnízdiště, kvakošové zahnízdí jeden rok v jižních Čechách, ale na další sezonu se z Afriky přesunou klidně rovnou na Ukrajinu, jak už se ukázalo?
Láska za komínem: čáp přistihl partnerku s jiným, vyházel jim vejce |
Nasadit mladému kvakošovi baťůžek s vysílačkou vážící 15 gramů není nic jednoduchého, proto to ornitologové s důvěrou nechávají na kolegovi, který má v tomto směru cenné zkušenosti – zoolog Lubomír Peške už takto značil ptáky třeba na Plzeňsku nebo pro Zoo Praha, která kvakoše s vysílačkou vyslala na jih jako první. Koneckonců kvakoše noční chová již od roku 1936, dokládá jejich úspěšné odchovy (od roku 1978) a v areálu zoo v současnosti volně hnízdí řada párů.
Nicméně zpět k dvorským mláďatům kvakošů - ta nejenže do podzimu vyrostou a dospějí, takže se jim zvětší prsní svaly. I během života tato drobná volavka vykazuje výkyvy hmotnosti zhruba od 400 do 700 gramů. Jak je to možné? „Cesta z Itálie – kde obvykle vzlétají – přes Saharu v jednom zápřahu znamená ohromný energetický výdej, vždyť kvakoš to letí téměř dva dny,“ vysvětluje ornitolog. Pak už na něj naštěstí čekají močály se spoustou potravy, kde se rychle zotaví a váhu zase nabere. Koneckonců musí. Za pár měsíců ho zase čeká cesta zpět. S tím vším se musí při nasazování pomyslného baťůžku s vysílačkou – která činí maximálně 3–5 % jeho tělesné hmotnosti – počítat.
Když narazíte na kvakoše, nahlaste hoKdokoliv může své pozorování kvakošů zanést na stránky Birds.cz, pro ornitology to jsou cenné záznamy, kde všude se tato krásná volavka objevuje. Kvakoš je sice kosmopolitní, což znamená, že je rozšířený po celém světě, ale třeba právě v Evropě je naše území nejsevernějším místem jeho výskytu. |
S vysílačkami na zádech mladých kvakošů, které zaznamenávají jejich polohu pomocí GPS souřadnic, teď mají ornitologové každodenní kontakt. A díky GSM síti se dozvídají nejen údaje o jejich poloze, vysílačka snímá i teplotu, takže je například jasné, v jaké výšce ptáci letí přes Saharu – a že je to vysoko. Dále získávají hodnoty napětí a nabití baterie – v tomto směru prý nezbývá než doufat, že ačkoliv je kvakoš noční aktivní hlavně za soumraku, nebude se přes den vyhýbat slunci natolik, aby se vysílačka pomocí malého solárního „panýlku“ dostatečně nenabila. Pak teprve může zaznamenávat i pohybovou aktivitu. Je-li ta nulová, je ornitologům jasné, že pták má problém.
„Ačkoliv tato malinká vysílačka stojí 25 tisíc, pro husy pak 30 až 35 tisíc, musíme počítat s tím, že pták třeba uhyne, ať u nás nebo během migrace na jih. Takové věci se stávají. Často jde o zásah ze strany člověka, třeba husa je lovný druh, takže jejich odstrojené vysílačky už jsme našli třeba u někoho v autě nebo za oknem,“ konstatuje zkušený ornitolog s tím, že lidé se pak většinou vymlouvají, že zrovna chtěli nalezenou vysílačku odevzdat.
Kam dva kvakoši s vysílačkami zatím odlétli?
Nezbývá než doufat, že mladé samice kvakošů opatřené vysílačkou, s ní budou létat co nejdéle, a co nejvíc toho o kvakoších prozradí.
První pozorování mladých kvakošů vypuštěných v dubnu v Zoo Hluboká.
Obě samičky označené vysílačkami byly vypuštěny spolu s dalšími dvěma mláďaty ze Dvora Králové na konci dubna v areálu Zoo Hluboká a už jejich první dny volnosti ukázaly, co dosud zůstávalo tajemstvím.
Hlubočtí odborníci značené ptáky vypustili jako obvykle v blízkosti voliéry určené pro kvakoše a další vodní ptáky. Tam je také zpočátku přikrmují, aby byla jistota, že budou mít dostatek potravy. A ptáci se sem mohou kdykoliv vracet.
Nesledují jen kvakoše nočníhoČesko patří k nejsevernějším hnízdištím kvakoše nočního, drobné volavky, která tráví zimu na řadě míst s příhodnějším klimatem. Migrační cesty nejsou zcela uspokojivě popsané, proto není možná příliš efektivní ochrana. Safari park Dvůr Králové vypouští odchovaná mláďata každé jaro od roku 2016 (zatím 31 ptáků). Projekty zoologů safari parku se podílejí i na záchraně dalších ptáků: monitorují husy velké, labutě velké i drobné pěvce, pomáhají divokým populacím čápů bílých a druhým rokem vypouštějí do volné přírody poláky malé. |
„Obě samice kvakoše s vysílačkou se první dny držely právě v okolí tohoto místa. Pak se jejich cesty rozdělily. Jedna ze samic se do areálu zoo vrací a jen výjimečně ho opouští na kratší výpravy. To druhá samice záhy přeletěla Munický rybník, držela se kolem Munického potoka a dnes je právě v okolí samotných Munic,“ dodává Michal Podhrázský.
Během pozdního léta projekt vstoupí do další fáze. „To vypustíme jako tradičně ještě mladé kvakoše od nás z Hluboké,“ vysvětluje zástupce ředitele Zoo Ohrada Roman Kössl. Také dvojice jihočeských odchovanců bude opatřená vysílačkami. Toto rozdělení vypouštění kvakošů do přírody na jarní a podzimní termín není náhodné, má svůj účel. Čas by měl ukázat, který způsob se ukáže jako vhodnější – po vyhodnocení získaných dat.
„Letošek bude zlomový. Poprvé budeme mít díky vysílačkám reálná data o pohybu vypuštěných kvakošů. Do současnosti se nám jen s pomocí kroužků nepovedlo s jistotou prokázat, že by se některé z mláďat vypuštěných v Zoo Hluboká na jih Čech vrátilo. Může to být tím, že cestou zpět míří někam zcela jinam. Aby jejich ochrana dávala smysl, musíme to zjistit a pokusit se podniknout takové kroky, které volně žijící populace ochrání,“ uzavírá zoolog.
