„Učitelé často říkají, že jim rodiče vyhrožují, nadávají, uráží je. Měli by oporu, že na to nejsou sami,“ říká prezident spolku Pedagogické komory Radek Sárközi. Podle něj by pedagogům skutečně pomohlo, pokud by měli statut úřední nebo chráněné osoby, jako mají na Slovensku.
Věří, že by si rodiče i jejich děti poté rozmysleli, jestli se budou vůči kantorům chovat agresivně.
Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov, uvedl, že na celou problematiku nemá vyhraněný názor. Do budoucna by ale podle něj takový krok mohl být na místě. „Protože se dá vysledovat, že se situace nějakým způsobem horší,“ míní.
Jeho kolega, ředitel SOŠ z Nového Města na Moravě Ivo Možný mu dává za pravdu: „To (ochranu, pozn. red.) už by měli mít dlouhodobě, protože pracují v prostředí, které pro ně může být nebezpečné,“ varuje.
Co je úřední a chráněná osobaÚřední osoba: Jde o právní pojem zavedený českým trestním zákoníkem pro určité profese a ústavní činitele vykonávající veřejnou moc. Trestá se jak násilí proti úřední osobě nebo vyhrožování jí, ale zároveň pokud by svou pravomoc zneužila. V minulosti se používal pojem veřejný činitel. Chráněná osoba: Jde o statut na Slovensku. Trestně stíhatelná je jakákoliv forma útoku vůči této skupině, včetně slovní. Trestní sazby u trestných činů spáchaných na chráněných osobách jsou vyšší. |
Návrh, který před časem zpracoval Parlamentní institut, a který vybízel k posílení pozice učitelů, by šéf Pedagogické komory rád znovu vrátil do hry. Ministr školství Petr Gazdík se případnému jednání nebrání, prvně chce ale nechat čtvrteční událost prošetřit.
„Toto bude věcí diskuse v okamžiku, kdy si vyhodnotíme tento konkrétní případ dopodrobna. Ale jsem připraven o tom vést politickou diskusi, bude mě zajímat názor koaličních partnerů a členů školského výboru,“ napsal iDNES.cz v SMS zprávě.
Bezprostředně po útoku už redakci sdělil, že v současné době nechce dělat unáhlená rozhodnutí a pokud by se ještě víc měla zvyšovat bezpečnost na školách, například zavedením bezpečnostních rámů, musí to vycházet z diskuzí se školskými asociacemi na základě zadaných a zpracovaných analýz.
Zdrtil ho neúspěch, vypadal, že si něco udělá, řekla učitelka o vraždě mačetou |
Investujme víc prostředků do duševního zdraví
„Vždy jsem uvažovala, zda by například doktoři, učitelé a jiné profese neměly mít svůj pracovně-právní vztah na základě služebního zákona jako například policisté. Ale nemám k tomuto tématu dostatečně nastudované informace a nemám konkrétní názor,“ přiznává učitelka angličtiny Pavlína Štěpánková.
Předseda Unie školských asociací Jiří Zajíček redakci sdělil, že úpravu učitelského statutu nepovažuje za nutnou. Jeho kolegyně Petra Mazancová, učitelka angličtiny a předsedkyně Učitelské platformy s ním souhlasí, raději by řešila duševní zdraví učitelů a žáků.
„Těch případů (útoků na učitele, pozn. red.) je strašně málo, čímž to nechci podceňovat. Myslím si ale, že by bylo výhodnější než do změny statutu veřejného činitele učitelů nebo do bezpečnostních rámů investovat do duševního zdraví a do podpory učitelů,“ vysvětluje Mazancová.
Upozorňuje, že nijak nereaguje na čtvrteční případ, „ale pokud by měl student záchytnou síť, kde se může svěřit nebo komu to může říct, věci by to výrazně pomohlo.“ Netají se ani tím, že se svými kolegy ve škole často naráží na děti, které se sebepoškozují či mají psychické problémy, ale protože nejsou vystudovaní psychologové, ale učitelé, i když se jim dítě svěří, nemohou mu stoprocentně pomoci.
Učiliště na Praze 4 mělo problémy již dříve, upozorňovala zpráva inspekce |
„Nemáme jim jako pomoct. Psychologická pomoc je v tomto státě hodně nedostupná. Pokud jste mimo Prahu a chcete psychologa na pojišťovnu, trvá i čtyři měsíce, než se k němu dostanete,“ zlobí se. „Pořád mluvíme o duševním zdraví, ale reálně je to průšvih a měli bychom v tom začít dělat mnohem víc,“ dodává.
Situaci měla řešit novela MŠMT o pedagogických pracovnících, návrh na zakotvení pozic sociálních pedagogů a financování školních psychologů v ní podle expertů ale chybí. Navíc ani neřeší, v jakém rozsahu by měli vyučovat učitelé, kteří budou pomáhat novým kolegům či budoucím pedagogům na praxi.
Podle Mazancové je rovněž důležité přestat se bát mluvit o tom, že někdo potřebuje pomoct či navštěvuje psychologa nebo psychiatra. „Kdyby byla péče dostupnější a bylo to normálnější, chodilo by více lidí, ledy by se pohnuly,“ míní.
Na vládu i společnost v tomto ohledu apeluje i Klára Laurenčíková, předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání.
Předseda jogínů i spisovatel. Zavražděný kantor věnoval studentům 30 let |
„Školy potřebují nástroje jako školní mediace, externí psychology, terapeutické podpůrné služby, které by v takových konfliktních situacích mohly uskutečnit setkání rodiny a školy, nastavit dobrý plán spolupráce. Potřebují další odborné partnery, které dnes na některých místech republiky již mají a na jiných místech stále chybí. Samotné opatření, že by se učitel stal chráněnou osobou situace neřeší,“ myslí si Laurenčíková.
