„Je to ambiciózní plán, ale určitě není nereálný. Když se to stane třeba v roce 2040, bude to sice později, ale musíme udělat vše pro to, abychom toho dosáhli,“ je přesvědčený primátor Jiří Korec (ANO).
Zlín měl nejvíce obyvatel v roce 1991, kdy jich bylo přes 80 tisíc, pak se ovšem i v souvislosti s krachem obuvnického gigantu Svit začal vylidňovat. V posledních letech jsou počty víceméně stejné: v roce 2017 žilo ve městě 74 947 lidí, na konci roku 2020 jich bylo 74 478.
Možný obrat trendu vyplývá také ze Strategie rozvoje Zlína do roku 2030 s výhledem do roku 2035. Jde o hledání rozvojových ploch, kde by vyrostly bytové nebo rodinné domy, případně občanská vybavenost. Město má podle Korce lokality na bydlení vytipované, konkrétnější však zatím být nechce.
Ve strategii se také píše o koncepci pro plošné a prostorové uspořádání města a jeho zázemí právě i s ohledem na možné rozšíření na 100 tisíc obyvatel.
Paradoxní je, že když magistrát při tvorbě strategie oslovoval občany, třetina z nich uvedla, že uvažuje o stěhování mimo Zlín. Navíc odborníci z Univerzity Tomáše Bati před pár lety na základě demografického průzkumu prorokovali, že Zlín se během dalších 10 až 15 let ztenčí na 60 tisíc obyvatel.
„Vše souvisí s podmínkami pro bydlení. Když dáme lidem možnost najít si byt nebo parcelu na dům, nemusejí se stěhovat do okolí. A pokud chceme, aby město rostlo i co do pracovních příležitostí, musí mít dost obyvatel,“ uvažuje Korec.
Jak se ve Zlíně měnil počet lidíRok Počet 1910 11 970 1921 13 488 1930 33 068 1950 59 364 1961 61 203 1970 68 436 1980 77 460 1991 81 146 2001 80 581 2017 74 947 2018 74 997 2019 74 935 2020 74 478 Zdroj: Český statistický úřad |
Hlavní koaliční partner ANO, kterým je hnutí STAN, ale takové nadšení nesdílí. „Sto tisíc obyvatel je na Zlín příliš vysoký cíl. Považuji to za nereálné,“ podotkla náměstkyně primátora Kateřina Francová (STAN), jež má na starosti bytovou politiku města.
„Plány na výstavbu bytů máme, i investice by se uvolnily, jde ale o to, jestli bychom k tomu dokázali vybudovat potřebnou infrastrukturu. Museli bychom stavět nové školy a školky a s tím by souvisela potřeba nových zdravotních středisek a dalších věcí,“ shrnula Francová.
Takový rozvoj by podle hnutí STAN byl možný za baťovské éry, ale dnes je mnohem více omezení, zejména prostorových, pokud město nechce přicházet o zeleň.
„Zlín prostorové rezervy ještě má v podélném směru. Mohly by tam být byty a občanská vybavenost, což jde ruku v ruce,“ řekl hlavní zlínský architekt Jindřich Nový. Takový prostor je zejména na konci Zlína před Otrokovicemi.
Podle sociologů je právě infrastruktura klíčová, ať už jde třeba o kanalizaci, chodníky, či cesty. Ale Zlín stále doplácí na řídkou dálniční síť v kraji. Podle strategického plánu se musí postavit dálnice D49, jejíž úsek z Hulína do Fryštáku se už začal budovat. A nutné je udělat také další dopravní akce, které jsou součástí strategie a město je má v plánu.
„Dálnice můžou chybět, mobilita je totiž v dnešní době velmi důležitá. Lidé potřebují rychle odjet a rychle se vrátit. Dálnice ale může nahradit například vysokorychlostní železnice,“ naznačila Lucie Vidovićová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Zlín však teprve čeká na elektrifikaci současné zastaralé trati, která se do Otrokovic rozšíří z jednokolejné na dvojkolejnou.
Lidé odcházejí za lepší prací
Krajskému městu se snižuje počet obyvatel zejména kvůli odchodu řady lidí za prací a lepší mzdou. Kromě bydlení musejí mít tedy i možnost slušného zaměstnání. Obrovský zaměstnavatel tady po krachu Svitu schází.
„Nepovažuju to za nevýhodu. Mít více menších zaměstnavatelů je lepší než mít jednoho velkého,“ myslí si Korec.
Strategie mluví také o analýze absolventů Univerzity Tomáše Bati, z níž má vyplynout jejich motivace k tomu, aby ve Zlíně zůstali. Zmiňuje i vybudování společenského a urbanistického centra na sídlišti Jižní Svahy, kde dříve stávalo betonové torzo obchodního domu, revitalizaci zámku, proměnu Velkého kina či opravu zimního stadionu.
A tyto plány souvisejí s tím, na co upozorňuje Vidovićová: aby město v honbě za novými obyvateli nezapomínalo na současné. A aby počítalo s tím, že pokud by více mladých lidí ve Zlíně zůstalo, ovlivní to spektrum služeb i do budoucna. Protože až jednou zestárnou, bude mimo jiné potřeba navyšovat kapacity služeb péče o seniory.
„Možné důsledky takového sociálního inženýrství spočívají i v tom, že když populační vlna odezní, zůstanou prázdné bytovky či jiné budovy, které můžou chátrat. Je to něco na způsob olympijských městeček, které se naplní, a potom je nikdo nevyužívá,“ řekla Vidovićová.
Zlín však nemá jenom nedostatky. Jeho plusem je bezpečnost, kvalitní životní prostředí, volnočasové vyžití. Ve výhodu se může proměnit i poloha u hranic se Slovenskem, odkud by sem mohli přijíždět lidé za prací a poté zde zůstat.
