Tedy cesta, která se poprvé začala oficiálně stavět před dlouhými třinácti lety. Pak byla ovšem výstavba zastavena. Následně soud zrušil stavební povolení, pak zase stát neměl peníze. Teď jsou všechny formality vyřízeny.
Ministr dopravy před nedávnem odmítl odvolání ekologických spolků a stavba se mohla konečně rozjet. „Snímáme ornici. To znamená, že se v tloušťce 30 centimetrů sejme ornice, která se nechá na hromadách,“ přiblížil na místě šéf zlínské pobočky Ředitelství silnic a dálnic ČR Karel Chudárek.
„Je to běžná činnost, kterou začíná každá stavba. Předpokládáme, že během ledna budeme mít kompletně v celých 17 kilometrech trasy dálnice strženou ornici, pak ji budeme odvážet. V únoru by měly začít další práce, například konsolidační násypy na mosty a zakládání mostů.“
Jeden z velkých mostů povede přes fryštáckou část Dolní Ves, bude měřit skoro 300 metrů a stát na 9 pilířích. Podle Chudárka se musí začít stavět hned příští rok v březnu, aby se ho podařilo dodělat do konce roku 2024. „Výstavba mostů zabere vždy nejvíce času,“ upozornil. Další, už menší mosty budou na nových křižovatkách u Holešova a Třebětic.
Dálnice D49 z Hulína do Fryštáku má význam pro města Zlín, Holešov, Hulín, Fryšták i Otrokovice. Po jejím dostavění by se jim mělo ulevit od přílišné dopravní zátěže.
„Potřebujeme také odlehčit hlavnímu tahu z Otrokovic do Zlína, aby po něm nejezdila tranzitní doprava a kamiony,“ řekl Chudárek. „Výstavba bude trvat 3 roky, na Vánoce 2024 bychom měli začít po dálnici jezdit,“ doufá.
To vše by se v plánovém termínu nemuselo povést, pokud ekologické spolky uspějí s žalobou, kterou hodlají dát k soudu během ledna příštího roku. Chtějí v ní napadnout stavební povolení.
„Namítali jsme v řízení podjatosti a řadu nezákonností,“ naznačil předseda spolku Děti Země Miroslav Patrik. Rozporovat chtějí především podmínky závazných stanovisek, které podle nich nejsou kvalitní a je potřeba je zpřísnit.
„Hlavní spor je o paragraf 23 zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, který umožnil vydat nové závazné stanovisko EIA bez účasti veřejnosti, takže to tam budeme také namítat jako právní problém,“ upřesnil pro ČTK Patrik.
Další spory se vedou o úsek kolem Kostelce
Chudárek dlouhodobě považuje námitky spolků za účelové. Podle něho jsou stanoviska dotčených orgánů dostatečně přísná a řízení EIA, v němž se posuzuje dopad stavby na životní řízení, se dělalo bez účasti veřejnosti, protože to dříve zákon nepožadoval. „Bylo to v pořádku, teď je režim jiný, protože se společnost vyvíjí,“ vyložil Chudárek.
Doufá, že soud povolení nezruší a výstavba dálničního úseku za zhruba 6 miliard korun bude pokračovat. Může se však opakovat situace stará deset let. Na konci roku 2011 soud kvůli formálním chybám pravomocné stavební povolení zrušil.
„Věřím, že teď už výstavbu této pro kraj strategicky důležité dopravní stavby nikdo a nic nezastaví a zdravý rozum zvítězí,“ přeje si náměstek zlínského hejtmana přes dopravu Radek Doležel.
Silničáři musejí ještě získat povolení na provizorní sjezd z dálnice na stávající silnici do Zlína, zatím jsou ve fázi územního řízení. Podle Chudárka by chtěli mít do roka pravomocné stavební povolení.
V další budoucnosti tady vznikne nová kruhová křižovatka, na niž se napojí sjezd z dálnice i plánovaný dálniční přivaděč do Zlína. I s jeho povolováním jsou však potíže, mimo jiné kvůli sporu s lidmi z Kostelce, kteří chtějí, aby kolem jejich domů dálnice vedla tunelem. Silničáři přitom prosazují variantu v zářezu.
Dálnice D49 by měla také zlepšit spojení se sousedním Slovenskem. Ovšem až poté, kdy se postaví její další úseky, s nimiž silničáři počítají. I na nich se ale potýkají s námitkami nejen aktivistů, ale i některých obcí.
Silničáři se letos v létě pustili také do výstavby dálničního úseku D55 ze Starého Města do Moravského Písku. Dohromady jde o zhruba 16 kilometrů čtyřproudové cesty, která uleví obcím a městům, jež leží na trase stávající silnice I/55.