Podle vsetínské radnice bylo ve sporu porušeno právo na spravedlivý proces. Starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL) dnes uvedl, že s rozhodnutími Ústavního soudu nesouhlasí.
„Jeden rozsudek ještě nepřišel, ale všechny jsou odůvodněny téměř totožně, očekáváme, že i ten poslední bude stejný,“ uvedl dnes Čunek.
Vsetín vystěhoval romské rodiny z pavlačového domu v roce 2006, kdy Čunek město vedl. Dům byl ve špatném stavu, město jej pak nechalo zbourat. Někteří jeho obyvatelé, včetně žalobců z kauzy, předtím neplatili nájemné. Romové skončili buď v kontejnerových domech ve Vsetíně, nebo ve starých domcích mimo kraj.
Postup vyvolal kritiku Romů, ochránců lidských práv, politiků i starostů obcí, kam město Romy vystěhovalo. Romové se domnívali, že město porušilo jejich lidská práva a požadovali odškodné. Následovaly táhlé soudní spory, na jejichž konci bylo přiznání náhrady újmy romským rodinám.
Vsetín se letos obrátil na Ústavní soud. Nejvyšší soud (NS) totiž několika vystěhovaným rodinám navýšil odškodnění. Čtyřem rodinám s 46 členy NS přiřknul odškodné od města v souhrnné výši 1,825 milionu korun. Vedení radnice to považovalo za nespravedlivé.
Platíme za milosrdenství, zlobí se Čunek
Čunek dříve uvedl, že město platí za milosrdenství, neboť v roce 2006 nevyhodilo neplatiče nájemného na ulici, ale pomohlo jim zajištěním nového bydlení. Advokátka romských rodin Zdeňka Poláková naopak tehdy uvedla, že starosta Vsetína situaci zkresluje.
„Domnívám se, že město Vsetín naopak velmi dobře dopadlo, protože jednak tam byly navrhovány omluvy pro všechny žalobce a jednak byly navrhovány vyšší částky. Takže nevím, v čem by měla být porušena práva města Vsetína,“ reagovala dnes na oznámení vsetínské radnice.
Vsetín nechce vystěhovaným Romům platit víc, obrátil se na Ústavní soud |
„Po sedmnáctiletém soudním řízení se město Vsetín stále cítí, že postupovalo správně, což si nemyslím nejen já, ale mnozí další také. Kde by měla být jejich práva porušena, to nevím,“ uvedla Poláková.
Už v minulosti poukazovala na to, že domy, kam se Romové přestěhovali, byly často ve špatném stavu, nevhodné k trvalému bydlení. Podle Polákové město najalo v roce 2006 realitní kancelář a takzvaného zmocněnce.
„Podle pokynů města jednali v rozporu se zájmy osob, které já nyní zastupuji. Vsetínská radnice tenkrát nechala realitní kanceláří zakoupit nemovitosti žalobcům a poté v zájmu města byly nařízeny exekuce prodejem tří z těchto nemovitostí,“ uvedla Poláková.
Vsetín chtěl odškodnění vystěhované romské rodiny odložit, soud to zamítl |
Město podle Čunka odškodnění již zaplatilo. Navýšení odškodnění se týkalo z velké části žalobců, kteří byli při stěhování dětmi, a podle soudu jim nebylo možné přičítat zodpovědnost za to, že jejich rodina své problémy ve Vsetíně neřešila.
O nákladech řízení podle Vsetína rozhodl zatím nepravomocně Krajský soud v Ostravě, právní zástupkyni romských rodin údajně náleží 5,35 milionu korun. Město se proti tomu odvolalo.
„Každý jiný žalobce by soudní spor, pokud by nepředložil relevantní skutková tvrzení, prohrál. V tomto případě je však zřetelná snaha soudů nalézt řešení kauzy z pohledu dnešní společenské atmosféry korektnosti a multikulturalistických tezí. Součástí těchto tezí je i jakési stigma a sebeobvinění většinové společnosti za nezvládnuté asimilační procesy,“ prohlásil Čunek.
Dodal, že město s tímto pojetím chápání práva zásadně nesouhlasí.
