Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

GLOSÁŘ: Houslová legenda s podivným obalem a utajená pěvecká hvězda

  17:55
Hned dva hvězdní interpreti se minulý týden sešli krátce po sobě na půdě České filharmonie. Houslistka Anne-Sophie Mutter hrála s orchestrem, basbarytonista Gerald Finley vystoupil s písňovým recitálem.

Anne-Sophie Mutter, Pablo Ferrández a členové České filharmonie na koncertě v Rudolfinu | foto: Petra Hajská

Pokud si někdo zaslouží přídomek „živá legenda“, pak Anne-Sophie Mutter rozhodně. Od doby, kdy ji do velkého hudebního světa uvedl dirigent Herbert von Karajan, odehrála a nahrála v podstatě celý houslový repertoár plus řadu novinek soudobých autorů. Zaštítila i nadaci pomáhající v uměleckém startu mladým umělcům. Jedním z nich je španělský violoncellista Pablo Ferrández, který se v abonentním programu spolu s houslistkou představil v Dvojkoncertu pro housle a cello od Johannesa Brahmse. Řídil Manfred Honeck, jenž se k České filharmonii vrátil vlastně jen pár dní po Novoročním koncertě.

Poslední Brahmsova orchestrální kompozice byla něčím jako gestem usmíření k tehdy slavnému houslistovi a Brahmsovu příteli Josephu Joachimovi, v jehož manželské krizi se skladatel postavil na stranu ženy… Snad i proto jsou party houslí a cella koncipovány jako dialog, možná přímo muže a ženy, jenž projde různými podobami. V podání Mutter a Ferrándeze to byl každopádně hudební soulad, brilance ve spojení s ušlechtilostí. U Mutter se to očekávalo, Ferrández byl se svým krásným jemným tónem a legatem příjemným překvapením. Orchestr diskusi občas „pozoroval“, jindy se do ní „zapojoval“ a i v tomto ohledu bylo znát vzájemné porozumění.

Hlavní bod programu byl obložen dvěma orchestrálními úpravami, žel ne příliš povedenými: Larghetto od skotského skladatele Jamese MacMillana, který pro orchestr přepsal jinou svou kompozici, Misere pro osmihlasý sbor bez doprovodu orchestru na žalmové texty, poprvé zaznělo před několika lety v Pittsburghu, jehož orchestru šéfuje právě Honeck.

Je to velebná skladba, v níž přijdou ke „zpěvu“ jednotlivé nástrojové skupiny, dechové nástroje zněly i z balkónu. Když si ale člověk na internetu vyhledá a poslechne originál, tak ho napadne, že zatímco verze se sborem má svou hloubku a v chrámovém prostředí se může dobře vyjímat, tak ta orchestrální působí spíš jako sladkobolný soundtrack k nějakému sentimentálnímu filmu než jako svébytná symfonická kompozice.

Snad ještě větší rozpaky vyvolala Symfonická rapsodie z opery Richarda Strausse Elektra, kterou vytvořili dirigent Honeck a skladatel Tomáš Ille. Je otázka, proč vlastně vznikla. Symfonických kusů pro orchestr přece napsal Strauss dost. Opeře dodávají emoce lidské hlasy a ty žádný nástroj nenahradí. Ve výsledku to není Strauss, ale ani skutečně nová, odvážná soudobá kompozice, jež by ospravedlnila svůj vznik originálním a odvážným uchopením klasika. Cožpak se k Brahmsovu Dvojkoncertu, potažmo v takovém špičkovém obsazení, nedal vymyslet vhodnější dramaturgický „obal“?

Shakespeare - věčná inspirace

Zatímco páteční koncert sledovala zaplněná Dvořákova síň Rudolfina, ten nedělní byl tamtéž navštíven hůře. Přitom jen covid za to určitě nemohl: recitál kanadského basbarytonisty Geralda Finleyho a jeho klavírního spolupracovníka Julia Drakea byl v programu, respektive v nabídce Českého spolku pro komorní hudbu, jakoby zastrčený a vlastně neměl žádnou propagaci. Přitom šlo o večer, jenž by už od pohledu byl ozdobou každého špičkového festivalu.

Finleyho si zdejší publikum může pamatovat třeba jako Dona Giovanniho ze Stavovského divadla nebo z kinopřenosů z newyorské Metropolitní opery – památná byla jeho kreace Roberta Oppenheimera v opeře Doktor Atomic od Johna Adamse. Objevil se i na Pražském jaru, sólový recitál však u nás ještě neměl.

Velkolepě sestavený program zahájil výběrem z písní Franze Schuberta. A hned bylo jasné, že jednašedesátiletý, mladistvě vyhlížející pěvec je ve formě, kterou mu můžou závidět mnohem mladší kolegové. Třebaže má za sebou víc než třicetiletou kariéru a od Mozarta se dostal až k náročným rolím Richarda Wagnera, jeho hlas je sytý, pevný, téměř bez vibrata, s perfektním legatem. Fráze tvaruje s lehkostí a ohebností a v širokém dynamickém rozpětí.

V druhé sadě, výběru z písní Hugo Wolfa, byla strhující zvláště balada Ohnivý jezdec. Finleyho vokálně-rétorické schopnosti vynikly též v cyklu soudobého skladatele Marka Anthonyho Turnage Without Ceremony (Bez obřadu), komponovaného na básně Thomase Hardyho, který je psal pod dojmem smrti své manželky.

Druhá část koncertu byla věnována Shakespearovi - Finley vybral různá zhudebnění veršů z jeho her. Od dramatikova současníka Thomase Morleyho ke klasikům hudby 20. století, jakými byli Erich Wolfgang Korngold, Michael Tippett, Madeleine Dring, Einojuhani Rautavaara a Cole Porter, jehož písní z muzikálu Kiss me, Kate program vyvrcholil. Tedy pokaždé jiný rukopis, jiný styl, ale vše bylo zazpíváno s výjimečným vkusem, elegancí a citem.

A pak tu byl skvělý Julius Drake, který v podstatě odehrál vlastní sólový recitál, ovšem dokonale sladěný s pěvcem. V přídavcích Finley potěšil písní Ej lásko, lásko, zazpívanou krásnou češtinou. Koncert jasně aspiruje na jednu z událostí sezony.

Češi byli vždycky odvážnější než Slováci, říká Adam Pavlovčin

  • Nejčtenější

Zemřel herec a režisér Jan Kačer, legenda nové vlny i Činoherního klubu

24. května 2024  11:50,  aktualizováno  14:01

V pátek dopoledne zemřel herec a režisér Jan Kačer, bylo mu 87 let. Patřil k hvězdám nové vlny...

Odpusťte mi to, maestro! Suchý se noblesně loučil se zesnulým Harapesem

27. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:08

Veřejnost a kolegové se v historické budově naší první scény rozloučili s emeritním sólistou a...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

SÓLO PRO ŠPINAR: Jen manželství pro všechny? Ne, jde o lidské rozkroky

25. května 2024

Premium Názory, vzpomínky, glosy, momenty ze zákulisí. Každou sobotu píšou přední osobnosti české umělecké...

Mohla jsem toho zahrát víc. Vránová o Pyšné princezně i facce režisérovi

28. května 2024

Premium Hereckou kariéru si vybrala jako útěk z neutěšené reality vlastního života a smutného dětství....

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Předělávky pohádek? Na Jasněnku si netroufnou, doufá Lucie Vondráčková

26. května 2024

Premium Princezna na hrášku, která vstupuje do českých kin koncem května, není zdaleka první a nejspíš ani...

GLOSA: Taková rodina si mě nezaslouží. Jiří Mádl a jeho Deníček

29. května 2024

Premium Netušil jsem, že to vůbec někdy někde poběží, žasne Jiří Mádl. Jeho portrét ve studentském snímku...

Rozpouštějme strachy a buďme blázniví. ZOO mi otevřelo spoustu dveří, říká Bilina

29. května 2024

Rozstřel Herec, muzikant, režisér, milovník přírody. Šimon Bilina vstupuje v životě do spousty rolí, sám...

Devadesátiny slaví legenda dětského filmu Věra Plívová-Šimková

29. května 2024

Nestůj a pojď! Tato slova okamžitě evokují jeden z ikonických dětských filmů režisérky Věry...

Mohla jsem toho zahrát víc. Vránová o Pyšné princezně i facce režisérovi

28. května 2024

Premium Hereckou kariéru si vybrala jako útěk z neutěšené reality vlastního života a smutného dětství....

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Herec Lukáš Vaculík se oženil, dívčí idol 80. let si vzal ředitelku z Primy

Lukáš Vaculík (61) se tajně oženil. Vzal si výrobní ředitelku a producentku FTV Prima Luciu Kršákovou (46). Herec a...

Milan Hein odhalil neshody mezi Simonou Postlerovou a její matkou

Smrt herečky Simony Postlerové (†59) byla ranou pro celou její rodinu. Na parte ale chybělo jméno hereččiny matky Jany...

Žádná tajná bokovka. S manželkou jsme rozvedeni, překvapil Petr Nedvěd

Generální manažer české hokejové reprezentace Petr Nedvěd (52) byl po divoké oslavě zlaté medaile z mistrovství světa...

Hoši, nádhera, děkují celebrity za hokejové zlato. Pokáč baví vítěze písničkou

Česká hokejová reprezentace získala po čtrnácti letech zlato na mistrovství světa. Obrovský úspěch nadchl nejen...

Zavřela jsem vagínu a už neotevřu. Když ženy žijí bez sexu a nechybí jim

Premium Stále častěji se můžeme dočíst, že lidstvo se nevěnuje své základní, přirozené potřebě – sexu. Nastupující generace...