O pietním aktu informoval hereččin přítel, moderátor Českého rozhlasu Václav Žmolík. Místo pro hereččinu urnu poskytla Herecká asociace.
„Smuteční slavnosti se navzdory pandemické situaci zúčastnili členové její rodiny a přátelé jak z Česka, tak z Rakouska. Hrob se nachází na Vyšehradském hřbitově nedaleko zdi směrem k bazilice svatého Petra a Pavla,“ doplnil Žmolík.
Zdenka Procházková zemřela v 95 letech. Patřila k nemnoha umělcům, kteří ovládali stejnou měrou češtinu i němčinu. Během čtyřicetiletého angažmá v německy mluvících zemích se herečka za hranicemi také usadila, domov měla v Praze i ve Vídni.
Z poslední doby ji diváci mohli vidět ve filmu Lída Baarová režiséra Filipa Renče. Ztělesnila v něm prvorepublikovou hvězdu, kterou osobně znala, v jejím pokročilém věku.
V 60. letech dostala pražská rodačka nabídku od významných německých divadel, po roce 1968 hrála v proslulém vídeňském Burgtheatru.
Vystupovala také v Berlíně a v Kolíně nad Rýnem, pro Rakouský kulturní institut připravovala cyklus čtení autorů pražské německé literatury. Procházková kdysi hostovala i v Národním divadle, na scénách Městských divadel pražských působila 17 let. Mezi její nejoblíbenější role z tohoto období patřila Líza Doolittlová (se Svatoplukem Benešem) v Shawově Pygmalionu, v Kiltyho dramatizovaném dialogu Drahý lhář byl jejím partnerem Karel Höger a v Maughamově hře Julie, ty jsi kouzelná Oldřich Nový.
Procházková se objevila i ve filmech z 50. a 60. let, patří mezi ně například Mrtvý mezi živými, Týden v tichém domě, Ztracená tvář, Nezlob Kristino nebo Z mého života. Značný ohlas mělo její účinkování v roce 1958 na světové výstavě v Bruselu, kde uváděla trojjazyčně představení Laterny magiky. V 80. letech si zahrála tajemnou dámu v Herzově hororu Upír z Feratu.
O 17 let starší herec Karel Höger byl jejím prvním manželem, podruhé se provdala za rakouského podnikatele Ericha Hartmanna.
