Už za půl roku chce vedení Brna spustit stavbu moderní hokejové arény pro 13 tisíc diváků. Radní tak ve středu začali finálně pracovat na výběru firmy, která ji zbuduje na výstavišti za částku směřující už ke čtyřem miliardám korun.
Jenže nejméně miliarda na tuto investici stále chybí a je třeba ji do jara zajistit. Vedení Brna v čele s ODS doufá, že nová vláda pod vedením brněnského rodáka a šéfa občanských demokratů Petra Fialy městu s investicí pomůže výraznějším podílem, než kolik slíbil dosluhující kabinet Andreje Babiše (ANO). Ten nabízí „jen“ 300 milionů jako dotaci od Národní sportovní agentury, což se v astronomické cifře relativně lehce ztratí.
S jakými dalšími částkami může Brno počítat? Dalších 300 milionů slíbil Jihomoravský kraj, miliardu má město předjednanou od Národní rozvojové banky a další miliardu chce získat z Národního rozvojového fondu. Suma sumárum 2,6 miliardy. Kde se najde zbytek?
„Záleží, kolik peněz se nám podaří zajistit z externích zdrojů, na to pak zareagujeme městským rozpočtem,“ podotkla brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).
Naznačila tak, že spoléhá na další dotace. Téma arény proto už otevřela na jednání s Fialou, který za ní v pondělí zamířil na brněnský magistrát jako na svou první pracovní cestu ve funkci nově jmenovaného ministerského předsedy.
„Nedá se říct, že bych měla nějaký příslib vyššího příspěvku, protože pan premiér ještě nemá ustanovenou vládu, takže ani takové přísliby nemůže dávat. Pro mě je důležité, že jsme tu problematiku prodiskutovali a on vnímá, že v Brně tak zásadní projekt chystáme a rádi bychom uvítali větší zapojení státu,“ vyjádřila se primátorka.
Redakce MF DNES oslovila Petra Fialu i mluvčího ODS Václava Smolku s dotazy, nakolik je reálné, aby se příspěvek na arénu projevil ve státním rozpočtu na příští rok výraznější sumou, zvlášť když představitelé nové vlády plánují velké škrty. Ani jeden z nich ale do středeční uzávěrky vydání nereagoval.
Nejde jenom o barák, hájí radní velkou sumu
Samotné vedení Brna za půl roku od získání stavebního povolení se situací kolem financování nijak nepohnulo. Spíš naopak – opět se zvýšila odhadovaná suma na výstavbu. Ještě v červnu to byly 3,3 miliardy, dnes i kvůli dražším stavebním materiálům jsou to miliardy čtyři.
Radní Petr Kratochvíl (ODS), který má projekt z velké části na starosti, tvrdí, že se na cifru nelze dívat jen jako na částku za „barák“, tedy arénu, ale je nutné vnímat i úpravu širokého okolí. Do ní spadají přeložky inženýrských sítí a parkovací plochy za další stovky milionů.
Ale ani čtyřmiliardová suma neobsahuje všechny výdaje vyvolané přestavbou celé západní části areálu výstaviště. Například v ní není zahrnuta přestavba tramvajové smyčky v Pisárkách ani vybavení arény.
Tu první má ze svého vystavět brněnský dopravní podnik, u komfortu v hale se pro změnu uvažuje, že se na něm bude finančně podílet provozovatel arény. Tedy hokejová Kometa, která ji chce získat do správy. „Do konce roku bychom chtěli mít dohodnuté jasné parametry budoucí spolupráce,“ řekla Vaňková.
Rezervy v rozpočtu Brno nemá
Dělníci arénu vystaví postupně během několika let a peníze tak budou potřeba postupně, už při podpisu s vysoutěženou firmou však Brno musí mít v rozpočtu vyčleněnou částku na celou investici.
„Není možné se pouštět do něčeho bez finančního krytí,“ vysvětlil ekonomický expert z Masarykovy univerzity Filip Hrůza. Ten je zároveň zastupitelem v brněnských Řečkovicích za ČSSD, tedy za stranu, která je i součástí koalice na magistrátu.
Nicméně město v návrhu rozpočtu na příští rok žádné rezervy nemá. A další tři miliardy vyjednaného úvěru rozpouští na jiné akce. Muselo by tak sáhnout k velkým škrtům. „A to by byl i na rozpočet Brna radikální krok,“ míní Hrůza. Podle něj tak spíš dojde ke kompromisu – část peněz navíc přisype stát a část vezme město z rozpočtu na úkor jiných projektů.
Jaké ale nakonec vyhodnotí jako ty zbytné, v tuto chvíli – celkem pochopitelně – nechtějí představitelé brněnské koalice předjímat. Přiznávají však, že se to skutečně může stát. „Jednou si město zvolilo, že do této obří akce půjde, tak ji musí dotáhnout,“ řekl radní Kratochvíl.
Prodá město kvůli hale Technologický park?
Slibované investice v rozpočtu na poslední rok volebního období tak můžou lehce skončit v šuplíku. Ještě se však nabízí jedna varianta, kterou nevyloučila ani Vaňková. Brno pro letošní i příští rok zatím opustilo myšlenku na prodej Technologického parku. Za firmu přitom chtělo získat 1,2 miliardy, tedy zhruba chybějící částku na arénu.
„Koaličně jsme se dohodli, že nechceme prodat celou společnost, všechny akcie. Nicméně uvažujeme o nějaké kompromisní variantě. Je možné, že i v roce 2022 by tak mohl plynout příjem do rozpočtu města z prodeje Technologického parku,“ dodala primátorka.
