Dvouletý Tadeáš se v nemocnici ocitl poprvé v lednu, když se spolu s celou rodinou nakazil koronavirem. Hospitalizace tehdy byla jen krátká, strávil tam čtyři dny.
Když si ale rodina myslela, že celá věc je už za nimi, onemocněl Tadeáš znovu. Celých šest týdnů po prodělání covidu-19. „První den měl horečku 38,5 stupně, neměl chuť k jídlu a průjem. Byl jsem s ním na pohotovosti, tam nám ale řekli, že to mohou být zoubky, zánět, cokoliv. Takže nás pustili domů a řekli, že kdyby se to zhoršilo, máme přijet,“ popsal jeho otec Jiří.
Některé děti mají po covidu vážnou imunitní reakci. Nevíme proč, říká lékař |
Druhý den horečka stoupla na 39 až 40 stupňů a objevily se malé fleky na bříšku. Třetí den se vyrážka rozšířila, malému Tadeášovi navíc natekly a popraskaly rty. Klesla také saturace krve kyslíkem. Rodiče proto neváhali a znovu se vypravili na pohotovost, kde si dítě rovnou nechali. A to rovnou sedmnáct dní, z toho devět na jednotce intenzivní péče ve Fakultní nemocnici Motol.
V Motole Tadeášovi po čtyřech dnech diagnostikovali, že trpí závažným syndromem multisystémové zánětlivé odpovědi označovaným zkratkou PIMS-TS. Ten se u dětí objevuje jako důsledek nákazy covidem. V Česku se o něm začalo poprvé mluvit na podzim, lékaři s ním ale ještě nemají mnoho zkušeností. Malý Tadeáš je navíc první kardiak, který syndromem prošel. Má totiž srdeční vadu. „Neměli s tím zkušenosti, hodně jsme lítali po kardiologii, dělali mu echo, sono...,“ popsal Jiří a dodal, že na péči v nemocnici si nemůže stěžovat.
Celkem strávil malý pacient v nemocnici sedmnáct dní, z toho devět na jednotce intenzivní péče. „Nepřál bych to svému největšímu nepříteli. Vidět dítě, které má čtyřicítky horečky, je napojené na EKG, maskou dostává kyslík, je hrozné,“ dodal Jiří.
Rodiče mnohdy neví, že dítě mělo covid
Teď už je malý Tadeáš doma a z nemoci se zotavuje. Scénář, kdy se dítě dostane s covidem do nemocnice, se bohužel poslední dobou opakuje čím dál častěji. Podle čísel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) bylo jen za letošní leden a únor hospitalizovaných s covidem 381 dětí a mladistvých ve věku do devatenácti let. Za celý loňský rok to přitom bylo 542 hospitalizovaných. Statistiky však již nerozlišují hospitalizace v průběhu nákazy a případy, kdy se dítě do nemocnice dostane až v důsledku postcovidového syndromu.
Třeba v již zmíněné motolské nemocnici měli ve čtvrtek tři děti s PIMS-TS, z toho jednoho v akutním stavu. „Pokud je průběh nekomplikovaný, zůstávají děti v nemocnici přibližně sedm až deset dnů. U dětí v těžkém stavu, hlavně u těch, kde potřebujeme spolupráci kliniky anesteziologie a resuscitace kvůli orgánovému selhávání, je pobyt delší,“ popsal přednosta tamní pediatrické kliniky Jan Lebl.
Jak se PIMS-TS projevujeOnemocnění PIMS-TS se může projevit několik týdnů po koronavirové infekci, i bezpříznakové. Mezi časté příznaky PIMS-TS patří bolesti břicha, vysoké horečky, zvracení, průjem, vyrážka, záněty sliznic, bolesti hlavy, letargie, zmatenost, respirační potíže, bolesti v krku, otoky končetin či zvětšení lymfatických uzlin. Zdroj: Fakultní nemocnice Ostrava |
Postcovidový syndrom je jakási zpožděná reakce těla na covidovou infekci. V rozmezí čtyř až šesti týdnů od nákazy začne tvořit takzvané autoprotilátky, tedy protilátky proti vlastním orgánům a tkáním.
„Syndrom se u dětí projevuje teplotou, známkami Kawasakiho syndromu, to znamená onemocněním cév, kdy se objevuje zánět spojivek, vyrážka nebo olupování kůže na dlaních. K tomu se často přidá i orgánová dysfunkce (orgány nefungují, jak mají – pozn. red.), hlavně u kardiovaskulárního systému,“ popsal v rozhovoru pro MF DNES zástupce přednostky na Dětské klinice Fakultní nemocnice Olomouc Miroslav Šeda.
Nemoc je přitom o to zákeřnější, že se může projevit i u dítěte, které mělo bezpříznakový průběh. To je případ třeba Renaty z Moravskoslezského kraje, jejíž sedmiměsíční dcera si postcovidovým syndromem prošla. „O postcovidovém syndromu jsem slyšela snad jednou ve zprávách a pak až od mé sestry, která mě upozornila, že by mohlo jít právě o toto. Automaticky jsem to vypustila, že to postihuje jedno z tisíce dětí a že to by si Mia musela projít covidem, o čemž jsme nevěděli,“ popsala Renata momenty, než odjela s dcerou do nemocnice. Předtím již navštívila pediatra, ten ale usoudil, že jde o chřipku.
Jedno dítě z tisíce
Podle dosavadních zkušeností postihuje PIMS-TS skutečně jen asi jedno dítě z tisíce. Jak přibývá nakažených, narůstá tak i hospitalizovaných dětí. „PIMS-TS v odstupu několika týdnů kopíruje počet případů nemoci covid-19,“ uvedl Lebl.
S covidem zemřelo druhé dítě, jedenáctiletý chlapec z Chomutovska |
Přestože se nemoc týká převážně dětí, úplně nejstaršímu diagnostikovanému pacientovi bylo jedenadvacet let. Abnormálních reakcí dětského imunitního systému znají sice pediatři více, PIMS-TS se od nich ale liší a pro lékaře stále zůstává v mnohém záhadou.
„Vzhledem k často rychlému rozvoji nemoci a nutnosti orgánové podpory je nutné tyto děti sledovat,“ uvedl Tomáš Zaoral, primář Oddělení pediatrické resuscitační a intenzivní péče Kliniky dětského lékařství Fakultní nemocnice Ostrava.
Také rodiče dětí, které nemocí prošly, apelují na ostatní, aby syndrom nepodceňovali. „Chraňte je, jak jen to jde. Čas zde hraje důležitou roli. Bohužel ne všichni pediatři jsou o tomto syndromu informováni, tak je to pak na nás rodičích: reagovat, nečekat a jet do nemocnice,“ uvedla Renata.
Ačkoliv řada pacientů s postcovidovým syndromem byla ve vážném stavu, zachránit zatím dokázali lékaři všechny. „Naštěstí zatím stále platí, že léčení bylo u všech dětí úspěšné. To je v dnešní době ta hlavní dobrá zpráva,“ uzavřel Lebl z motolské nemocnice.
