Dobrou zprávou je, že hluk je možné ukončit okamžitě a nezůstanou po něm dlouhodobé následky, píše list The Guardian.
Mořští živočichové slyší na mnohem větší vzdálenost než vidí nebo cítí, sluch je proto klíčový pro mnohé aspekty jejich života. Od velryb po měkkýše, zvířata v moři používají zvuk k lovu, orientaci, obraně území, vábení partnera, hledání útočiště a varování před útokem. Zvukové znečištění zvyšuje riziko úmrtí a v extrémních případech, jako je výbuch, dokonce smrt přímo zaviní.
Kvůli emisím oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv je oceán kyselejší, což způsobuje, že se zvuky šíří do větší vzdálenosti a v oceánu je proto větší hluk, uvedli vědci. Pandemie covidu-19 však ukázala, že mořští savci a žraloci se teď vrátili do oblastí, které byly dříve příliš hlučné. Je to důkaz, že mořský život se může zotavit ze znečištění hlukem velmi rychle.
„Všechno, od nejmenšího planktonu až po žraloky, vnímá akustické prostředí,“ uvedl profesor Steve Simpson z britské Exeterské univerzity, který se podílel na studii. „Zvířata musí pro komunikaci zvuky vydávat, ale také přijímat,“ uvedl Simpson s tím, že hlukové znečištění je jako „akustická mlha“ v oceánu.
„Mořská zvířata vidí nanejvýš na desítky metrů, cítí na stovky metrů, ale slyší přes celé oceánské pánve,“ uvedl profesor Carlos Duarte z Technické a přírodovědecké univerzity krále Abdalláha v Saudské Arábii, který výzkum vedl.
Studie, která vyšla v časopise Science, analyzovala víc než 500 předchozích prací, které se zabývaly dopadem hluku na mořský život. Na 90 procent studií objevilo významné škody pro mořské savce jako velryby, lachtany, tuleně a delfíny. Negativní dopad na ryby a bezobratlé objevilo 80 procent studií.
„Zvuk je základní součástí ekosystému, dopad (hluku) je všudypřítomný, ovlivňuje zvířata na všech úrovních,“ shrnuje analýza. Nejviditelnějším dopadem je přímá souvislost mezi vojenskými sonary a záznamy detonací a na druhé straně hluchotou, hromadným uváznutím a úhynem mořských savců.
Rybářská loď na Islandu (2019)
Za posledních padesát let se zvuky o nízké frekvenci na nejrušnějších dopravních lodních trasách znásobily 32krát, uvádí studie. Rybářská plavidla používají sonar k hledání hejn ryb a traulery pro lov při dně vytvářejí dunivý zvuk. Konstrukce a provoz ropných plošin a pobřežních větrných farem také způsobují hlukové znečištění, stejně jako detonace bomb z druhé světové války v Severním moři.
„Zjistili jsme také, že hluk způsobuje zvířatům stres, ta pak činí špatná rozhodnutí, což často vede ke smrti,“ uvedl Simpson.
Podle autorů studie existuje řešení, jako příklad uvádějí upravený design lodních šroubů velkokapacitních lodí a vyšší účinnost motorů. Tišší lodní šrouby jsou podle Duarteho nejdůležitější, polovinu veškerého hluku způsobuje jen 15 procent plavidel. Řešení by mohly přinést i elektrické motory, pomáhá také snížení rychlosti. Zpomalení lodí ve Středozemním moři z 15,6 uzlu na 13,8 zajistilo během několika let snížení hluku o polovinu. Seismické průzkumy lze provádět také pomocí vibrátorů na mořském dně, místo aby se vysílaly zvukové vlny celým vodním sloupcem.
„Opravdu věřím, že ještě za našeho života uslyšíme zdravější oceán,“ uvedl Simpson.
