Středa 23. září 2020, svátek má Berta
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 23. září 2020 Berta

V Grytvikenu vyškvařili 175 tisíc velryb na devět milionů barelů s olejem

  10:32
Z pohledu současné ekologie působí počty z bývalé velrybí továrny Grytviken jako opravdová doba temna. Během 62 let bylo v nenápadném zálivu Jižní Georgie zabito přes 175 tisíc kytovců, z kterých se vyráběl velrybí olej. Ten sice pomohl nastartovat průmyslovou revoluci, ale pro ekosystém oceánů jde v podstatě o nenahraditelnou ztrátu.

Velrybářský přístav Grytviken na severovýchodním pobřeží ostrova Jižní Georgia na začátku minulého století. | foto: The Scott Polar Research Institute

Když v nenápadném zálivu King Edward Cove v Jižní Georgii poprvé přistál norsko-britský cestovatel a polárník Carl Anton Larsen, psal se rok 1904 a v místních vodách plaval nespočet velryb a tuleňů.

Dnes tu zůstává jen rezavějící ocelové městečko s vraky lodí, tunami řetězů a vybělených velrybích kostí. Jediné vzpomínky na obří lov velryb, které se tu měnily na barely s olejem putujícím vstříc rychle se rozvíjející euroatlantické civilizaci.

Fotogalerie

Jednu z vůbec prvních továren na výrobu velrybího oleje v Jižním Atlantském oceánu založil Larsen pro Argentinskou rybí společnost (Compania Argentina de Pesca) a rozjížděla se poměrně pomalu. V prvním roce tu bylo zpracováno „pouhých“ 195 velryb.

Tuk, maso i kosti se tu v kotlech proměnily na olej, který se všude po světě používal ke svícení v domech i ulicích měst, mazání parních motorů a automobilů, výrobě margarínu nebo při přípravě mýdla a kosmetických přípravků jako byly například rtěnky. Ze zbývajících částí velryb se stalo hnojivo a potrava pro hospodářská zvířata.

Výroba postupně nabírala na otáčkách, a i když továrna pravidelně fungovala každý rok pouze mezi říjnem a březnem, za 62 let své existence dokázala podle záznamů zpracovat 175 520 velryb na devět milionů barelů velrybího oleje.

Kolínská pro relax

Za dobrou výplatou a také za dobrodružstvím mířili do Grytvikenu dělníci až z Británie a Norska. Podle serveru Dailymail tu během některých sezon pracovalo až 450 zaměstnanců. Po zbylou část roku zůstávalo v Grytvikenu jen pár desítek lidí zajišťujících pravidelnou údržbu.

Tříletý Solveig Gunbjoerg Jacobsen byl prvním člověkem narozeným v přístavu...

Tříletý Solveig Gunbjoerg Jacobsen byl prvním člověkem narozeným v přístavu Grytviken. (snímek z roku 1916)

Na nehostinném ostrově mezi Argentinou a Antarktidou měli zaměstnanci k dispozici malou kapli, pekárnu, obchod s potravinami, poštu a dvakrát týdně se v místním kině promítaly filmy.

Mezi nejžádanější zboží tu patřil tabák a také kolínská. Carl Anton Larsen totiž v Grytvikenu kvůli větší pracovní morálce vyhlásil prohibici a jedinou útěchu tak mohli lidé na ostrově najít jen na dně voňavky.

A není divu, samotná práce v Grytvikenu rozhodně velkým komfortem neoplývala. V továrně se za jediný den běžně zpracovalo až 45 velryb. Dělníci museli nařezávat velké kusy velryb a těmi pak naplnit velké kotle, ve kterých se tuk přeměňoval na olej.

Pracovalo se každý den včetně neděle ve dvanáctihodinových směnách v nepříznivém počasí a při průměrné teplotě 1,7 stupně Celsia. Podlaha v továrně byla údajně tak kluzká, že pracovníci nosili boty s hřebíky na podrážkách, aby na různě zaschlých vrstvách krve neuklouzli.

Kolik velryb může žít v oceánech?

Grytviken ukončil výrobu v prosinci roku 1966 kvůli snižující se populaci velryb a většímu využívání petroleje a rostlinných olejů. I když čísla z továrny v Grytvikenu jsou sama o sobě hrozivá, podle studie zveřejněné v roce 2015 časopisem Nature bylo jen mezi lety 1900 - 1999 zabito téměř 2,9 milionu velryb, z toho 276 442 v severním Atlantiku, 563 696 v severním Pacifiku a 2 053 956 na jižní polokouli.

Za dobrodružstvím a dobrou výplatou mířili do Grytvikenu dělníci až z Británie...
Zákaz komerčního lovu velryb vyhlásila Mezinárodní velrybářská komise (IWC) 19....

Zatímco v 18. a 19. století bylo celosvětově zabito 300 tisíc velryb, ve dvacátém století velrybáři začali využívat lepší harpuny a loděmi s výkonnějšími dieselovými motory a největší počty zabitých velryb v jednom roce tak byly zaznamenány v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století.

„Celková čísla o počtu zabitých kusů jsou ohromně důležitá. Říkají nám, kolik velryb vlastně může v oceánech žít,“ prohlásil Stephen Palumbi, mořský ekolog ze Stanfordské univerzity v Kalifornii.

Zákaz komerčního lovu velryb vyhlásila Mezinárodní velrybářská komise (IWC) 19. února 1986. Česká republika přistoupila k úmluvě v roce 2004 (začala platit v roce 2005) a následně se stala členem IWC, kde spolu s dalším členy Evropské unie prosazuje ochranu velryb před vyhubením.

„Pokud by moratorium na zákaz komerčního lovu nevstoupilo v platnost, tak by došlo ke zdecimování některých populací. Dá se říci, že tak 50 % velrybích populací, respektive velrybích druhů, by bylo totálně zdecimováno. To znamená, že by došlo velmi pravděpodobně k jejich vyhynutí,“ řekl v rozhovoru pro ČT24 Jiří Mach, vedoucí oddělení mezinárodních úmluv ministerstva životního prostředí a komisař IWC za Českou republiku.

Některé země ale odmítají tento lov ukončit, Norsko a Island vytrvale uplatňují vůči zákazu výhrady, Japonsko svůj lov schovává za lov pro vědecké účely.

Lov velryb

- je druh mořského rybolovu, během kterého jsou velrybářskou flotilou loveni velcí mořští savci (velryby, plejtváci apod.). Má značný vliv na decimaci druhů a některé přivedl na nebo dokonce za hranici vyhubení.

Jedná se taktéž o jeden z tradičních způsobů obstarávání obživy některých národů a svým způsobem i součástí jejich kulturního dědictví. Některé lobbistické organizace však toto zpochybňují a snaží se bojovat proti právu těchto národů lovit v národních vodách tyto savce.

Výjimka ze zákazu lovu byla poskytnuta jen obyvatelstvu Sibiře, Aljašky a Grónska, kde je povolen jen lov některých druhů. Velrybí maso je pro tyto skupiny lidí důležitým zdrojem obživy. I oni však musí dodržovat určený limit.

Některé státy nerespektují mezinárodní moratorium na lov velryb. Japonsko se odvolává na skutečnost, že loví velryby pro vědecké účely. Předpokládá se, že většina masa z těchto lovů skončí v japonských restauracích, kde je velrybí maso velice ceněno. Lékaři však varují, že maso velryb obsahuje množství nebezpečných chemických látek jako jsou polychlorované bifenyly, DDT nebo rtuť a že pojídání velrybího masa a tuku může ohrožovat zdraví lidí.

zdroj: wikipedia.org

  • Nejčtenější

Bez testů a letadlem za tři hodiny. Pokud chcete podzim u moře, volte Džerbu

Dlouhé písčité pláže, průzračně čisté moře, vyhlášené gurmánské speciality a spousta zábavy a jedinečných zážitků. To...

Tajemství přehrad: Nejstarší zděnou hráz u nás v Mariánkách zasypali

Seriál Sedmé Tajemství přehrad nás zavede do západních Čech, do Mariánských Lázní. Jen málokdo ví, že v lesích nad městem...

Do skal s rezervovanou vstupenkou. Obec Adršpach míří k regulaci turistů

Adršpach chce zavést rezervační systém pro vstup do oblíbeného skalního města. Doufá, že si tím pomůže od ucpaných...

KVÍZ: Je Praha opravdu stověžatá? Otestujte, jak dobře znáte její věže

Chcete mít Prahu jako na dlani? Pak musíte vystoupat na věž. A že jich v hlavním městě je, vybírat tu pravou můžete...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Tajemná místa v Česku. Král českých hradů legendy doslova přitahuje

Nad vodní nádrží Orlík u soutoku Vltavy s Otavou leží slavné tajemné místo jižních Čech. Zvíkov s největší...

Nebezpečná místa Česka: brněnský Cejl. Místo, kde vidíte policii jen projíždět

Premium Reportéři MF DNES mapují místa, která podle statistik nejsou výjimečně nebezpečná. Ve skutečnosti jde o no-go zóny,...

Němci kritizují Česko a vzkazují: Podívejte se na naše opatření. Fungují

Premium Koronavirová propast mezi Českem a Německem se nadále prohlubuje. Z premianta třídy se stal problémový žák, popisují...

Když ne jeho, tak aspoň jeho dítě! Psycholog Šmolka nejen o zoufalých milenkách

Premium Ve třiceti už se neprovdáš. Věta, kterou kdysi běžně slýchaly dívky nad třicet let, považované už za staré panny. Dnes...

  • Další z rubriky

Bez testů a letadlem za tři hodiny. Pokud chcete podzim u moře, volte Džerbu

Dlouhé písčité pláže, průzračně čisté moře, vyhlášené gurmánské speciality a spousta zábavy a jedinečných zážitků. To...

Vteřiny věčnosti. Snímek Boys 1970 přibližuje tragédii expedice v Peru

Dvě horolezecké výpravy. Jedné bylo dáno, druhá skončila tragédií. V roce 1970 zahynula v Peru výprava československých...

Kurážné vize a disharmonické čtvrtě. Moderní Berlín je sebevědomý světák

Premium Německá metropole se už dávno nedívá jen do své tragické minulosti, na mnoha místech si naopak připadáte jako ve...

Teplo, moře, pohoda. Na ostrově Palau ani nevědí, co to je státní dluh

Asi málokdo z nás o ní někdy slyšel a našel by její polohu na mapě. Republika Palau v Tichém oceánu si žije svým...

Vyzkoušeli jsme eRoušku 2. Podívejte se, jak může pomoci i vám

Největší nadějí na zpomalení šíření covidu-19, která navíc nikomu nezkomplikuje život, je malá aplikace pro chytré...

Volali ji k večeři, ale nepřišla. Zemřela s ohořelým mobilem v ruce

Patrně neoriginální příslušenství si vybralo další z mnoha obětí. Stala se jí šestnáctiletá thajská školačka. Poté, co...

Počet úmrtí bude stoupat. Podívejte se, jaké měla křivka zpoždění jinde

Počet úmrtí s nemocí covid-19 u nás poroste. Byť ještě není jasné o kolik. Příklady z jiných zemí jasně ukazují, že...

Nová data ukázala alarmující poměr pozitivních testů. Už je nad 20 %

Epidemie koronaviru se v Česku vymyká kontrole. Napovídá tomu ukazatel, který měří poměr pozitivních testů oproti všem...

Je to jen blbá chřipka, která se dá přežít, popisuje Bílá nákazu covid-19

Lucie Bílá (54) se počátkem září fanouškům na sociálních sítích svěřila, že kvůli koronaviru musí být v povinné...