V Grytvikenu vyškvařili 175 tisíc velryb na devět milionů barelů s olejem

  10:32
Z pohledu současné ekologie působí počty z bývalé velrybí továrny Grytviken jako opravdová doba temna. Během 62 let bylo v nenápadném zálivu Jižní Georgie zabito přes 175 tisíc kytovců, z kterých se vyráběl velrybí olej. Ten sice pomohl nastartovat průmyslovou revoluci, ale pro ekosystém oceánů jde v podstatě o nenahraditelnou ztrátu.
Velrybářský přístav Grytviken na severovýchodním pobřeží ostrova Jižní Georgia...

Velrybářský přístav Grytviken na severovýchodním pobřeží ostrova Jižní Georgia na začátku minulého století. | foto: The Scott Polar Research Institute

Když v nenápadném zálivu King Edward Cove v Jižní Georgii poprvé přistál norsko-britský cestovatel a polárník Carl Anton Larsen, psal se rok 1904 a v místních vodách plaval nespočet velryb a tuleňů.

Dnes tu zůstává jen rezavějící ocelové městečko s vraky lodí, tunami řetězů a vybělených velrybích kostí. Jediné vzpomínky na obří lov velryb, které se tu měnily na barely s olejem putujícím vstříc rychle se rozvíjející euroatlantické civilizaci.

Jednu z vůbec prvních továren na výrobu velrybího oleje v Jižním Atlantském oceánu založil Larsen pro Argentinskou rybí společnost (Compania Argentina de Pesca) a rozjížděla se poměrně pomalu. V prvním roce tu bylo zpracováno „pouhých“ 195 velryb.

Tuk, maso i kosti se tu v kotlech proměnily na olej, který se všude po světě používal ke svícení v domech i ulicích měst, mazání parních motorů a automobilů, výrobě margarínu nebo při přípravě mýdla a kosmetických přípravků jako byly například rtěnky. Ze zbývajících částí velryb se stalo hnojivo a potrava pro hospodářská zvířata.

Výroba postupně nabírala na otáčkách, a i když továrna pravidelně fungovala každý rok pouze mezi říjnem a březnem, za 62 let své existence dokázala podle záznamů zpracovat 175 520 velryb na devět milionů barelů velrybího oleje.

Kolínská pro relax

Za dobrou výplatou a také za dobrodružstvím mířili do Grytvikenu dělníci až z Británie a Norska. Podle serveru Dailymail tu během některých sezon pracovalo až 450 zaměstnanců. Po zbylou část roku zůstávalo v Grytvikenu jen pár desítek lidí zajišťujících pravidelnou údržbu.

Tříletý Solveig Gunbjoerg Jacobsen byl prvním člověkem narozeným v přístavu Grytviken. (snímek z roku 1916)

Na nehostinném ostrově mezi Argentinou a Antarktidou měli zaměstnanci k dispozici malou kapli, pekárnu, obchod s potravinami, poštu a dvakrát týdně se v místním kině promítaly filmy.

Mezi nejžádanější zboží tu patřil tabák a také kolínská. Carl Anton Larsen totiž v Grytvikenu kvůli větší pracovní morálce vyhlásil prohibici a jedinou útěchu tak mohli lidé na ostrově najít jen na dně voňavky.

A není divu, samotná práce v Grytvikenu rozhodně velkým komfortem neoplývala. V továrně se za jediný den běžně zpracovalo až 45 velryb. Dělníci museli nařezávat velké kusy velryb a těmi pak naplnit velké kotle, ve kterých se tuk přeměňoval na olej.

Pracovalo se každý den včetně neděle ve dvanáctihodinových směnách v nepříznivém počasí a při průměrné teplotě 1,7 stupně Celsia. Podlaha v továrně byla údajně tak kluzká, že pracovníci nosili boty s hřebíky na podrážkách, aby na různě zaschlých vrstvách krve neuklouzli.

Kolik velryb může žít v oceánech?

Grytviken ukončil výrobu v prosinci roku 1966 kvůli snižující se populaci velryb a většímu využívání petroleje a rostlinných olejů. I když čísla z továrny v Grytvikenu jsou sama o sobě hrozivá, podle studie zveřejněné v roce 2015 časopisem Nature bylo jen mezi lety 1900 - 1999 zabito téměř 2,9 milionu velryb, z toho 276 442 v severním Atlantiku, 563 696 v severním Pacifiku a 2 053 956 na jižní polokouli.

Za dobrodružstvím a dobrou výplatou mířili do Grytvikenu dělníci až z Británie...
Zákaz komerčního lovu velryb vyhlásila Mezinárodní velrybářská komise (IWC) 19....

Zatímco v 18. a 19. století bylo celosvětově zabito 300 tisíc velryb, ve dvacátém století velrybáři začali využívat lepší harpuny a loděmi s výkonnějšími dieselovými motory a největší počty zabitých velryb v jednom roce tak byly zaznamenány v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století.

„Celková čísla o počtu zabitých kusů jsou ohromně důležitá. Říkají nám, kolik velryb vlastně může v oceánech žít,“ prohlásil Stephen Palumbi, mořský ekolog ze Stanfordské univerzity v Kalifornii.

Zákaz komerčního lovu velryb vyhlásila Mezinárodní velrybářská komise (IWC) 19. února 1986. Česká republika přistoupila k úmluvě v roce 2004 (začala platit v roce 2005) a následně se stala členem IWC, kde spolu s dalším členy Evropské unie prosazuje ochranu velryb před vyhubením.

„Pokud by moratorium na zákaz komerčního lovu nevstoupilo v platnost, tak by došlo ke zdecimování některých populací. Dá se říci, že tak 50 % velrybích populací, respektive velrybích druhů, by bylo totálně zdecimováno. To znamená, že by došlo velmi pravděpodobně k jejich vyhynutí,“ řekl v rozhovoru pro ČT24 Jiří Mach, vedoucí oddělení mezinárodních úmluv ministerstva životního prostředí a komisař IWC za Českou republiku.

Některé země ale odmítají tento lov ukončit, Norsko a Island vytrvale uplatňují vůči zákazu výhrady, Japonsko svůj lov schovává za lov pro vědecké účely.

Lov velryb

- je druh mořského rybolovu, během kterého jsou velrybářskou flotilou loveni velcí mořští savci (velryby, plejtváci apod.). Má značný vliv na decimaci druhů a některé přivedl na nebo dokonce za hranici vyhubení.

Jedná se taktéž o jeden z tradičních způsobů obstarávání obživy některých národů a svým způsobem i součástí jejich kulturního dědictví. Některé lobbistické organizace však toto zpochybňují a snaží se bojovat proti právu těchto národů lovit v národních vodách tyto savce.

Výjimka ze zákazu lovu byla poskytnuta jen obyvatelstvu Sibiře, Aljašky a Grónska, kde je povolen jen lov některých druhů. Velrybí maso je pro tyto skupiny lidí důležitým zdrojem obživy. I oni však musí dodržovat určený limit.

Některé státy nerespektují mezinárodní moratorium na lov velryb. Japonsko se odvolává na skutečnost, že loví velryby pro vědecké účely. Předpokládá se, že většina masa z těchto lovů skončí v japonských restauracích, kde je velrybí maso velice ceněno. Lékaři však varují, že maso velryb obsahuje množství nebezpečných chemických látek jako jsou polychlorované bifenyly, DDT nebo rtuť a že pojídání velrybího masa a tuku může ohrožovat zdraví lidí.

zdroj: wikipedia.org

Nádraží Praha Vršovice

Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

Aktualizujeme

Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po celý rok vám budeme přinášet aktualizovaný seznam železniční akcí. Můžete si vybrat mezi motorovými...

Tato jídla odpuzují cestovatele z celého světa. Tři parádičky má i Česko

Žebříček, z něhož se vám nejspíš nebudou sbíhat sliny, sestavil TasteAtlas. Internetový průvodce světovou gastronomií. Na základě 390 000 recenzí vyhodnotil pokrmy z celého světa, s nimiž nebyli...

Hordy tiktokerů následovaly influencerku do hor, úřady zalarmovaly i armádu

Spor mezi influencerkou a malými italskými lyžařskými resorty musela řešit policie a úřady zalarmovaly do pohotovosti i armádu. Středisko ve střední Itálii obvinilo neapolskou influencerku Ritu De...

Kamarádky začaly podnikat na Maledivách, klientelu dodal Instagram

Premium

Před pár lety obě odcestovaly na Maledivy. Z jednorázové dovolené se ovšem vyklubal podnikatelský projekt. Dnes Adéla Bártová a Natálie Mahdalová, spoluzakladatelky projektu Namale, umožňují Čechům...

Hlasitý hovor za 200 eur. Proti pokutě, kterou můžete dostat i vy, se odvolá

Asi to zná každý uživatel mobilního telefonu. Při probíhajícím hovoru potřebujete třeba dohledat něco na internetu, zkontrolovat notifikace či SMS, ale zároveň nadále komunikovat s protistranou....

KVÍZ: Poznáte města světa podle indicií?

V dnešním kvízu bude vaším úkolem poznat města z celého světa jen na základě několika indicií. Čtenáři, kteří v kvízu odpovědíí do pátku 21. února do 13 hodin na všechny otázky správně, se mohou...

vydáno 15. února 2025

Jarní prázdniny v Praze: sedm tipů, kam s dětmi a jeden extra na slevy

Základní a střední školy v Praze mají jarní prázdniny. Rodiny, které neodjely nebo nemíří na hory, hledají odpověď na otázku – kam s dětmi? Není třeba cestovat nikam daleko, Praha nabízí spoustu...

14. února 2025  16:27

Když je vaší láskou železnice. Podívejte se na svět pohledem našich šotoušů

Fotografická výzva Očima šotouše probíhá na stránkách iDNES.cz již několik let a pravidelně se těší velké oblibě našich čtenářů. I v dnešním článku nahlédneme do světa železnice tak, jak ho vidí...

14. února 2025

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

Aktualizujeme

Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po celý rok vám budeme přinášet aktualizovaný seznam železniční akcí. Můžete si vybrat mezi motorovými...

1. září 2021,  aktualizováno  14.2 10:04

Adam Mišík o svém handicapu: Mohli jsme to léčit, ale rodiče nechtěli

Že by znal podobnou situaci z vlastního života, Adam Mišík popírá. Ale zahrál si ji rád. Ve filmu Holka od vedle je...

To nechci, proč mi to Google nainstaloval do mobilu? Uživatelé se bouří

V posledních týdnech začal Google instalovat do telefonů s Androidem novou systémovou aplikaci, která má uživatele...

Po Pirátech z Karibiku jsem rok chodila na psychoterapie, přiznala Knightley

Keira Knightley (39) se rozpovídala o tom, jaký vliv měla filmová série Piráti z Karibiku na její hereckou kariéru....

Patří mezi nejkrásnější ženy světa a shání partnera. Její nároky jsou vysoké

Janaina Prazeresová je považována za jednu z nejkrásnějších žen světa. Podle magazínu Playboy je její vzhled absolutní...

Muže děsí můj svalnatý zadek, popisuje žena problémy při hledání partnera

Třiadvacetiletá influencerka Kerolay Chavesová z Brazílie, kterou na Instagramu sledují miliony lidí, shání životního...