Český výletník: Kde mají čerty ze skály a nejvíc erotickou sochu v zemi

  • 5
Městečko Štětí u Litoměřic se v tipech na výlet a průvodcích prakticky nevyskytuje. Říká se o něm, že to je jen přívěsek u obří papírny Mondi. Je ale opomíjené neprávem. Kousek od něj se nacházejí legendární skalní reliéfy Čertovy hlavy a ve Štětí budí rozruch i nejerotičtější česká socha v městském prostoru, dívka s roztaženýma nohama.

Berte tento text i jako „pozvání domů“. Ze Štětí pocházím a znám tu i místa, které příležitostným návštěvníkům unikají.

První, co z města vidí turista, který přijede na štětské nádraží Hněvice třeba z Prahy, je unikání most. Je to totiž železniční a silniční most zároveň, a to ještě ta železnice zabírá místo uprostřed mostovky - mezi dvěma směry pro auta. Po kolejích se tu ale nesvezete, protože železnice slouží pro vlečku do papírny. Most z roku 1973 je takto zvláštně zbudován proto, že původně šlo hlavně o investici do vlečky. Silnice po stranách byly jen takovým doplňkem.

Před dvěma lety prošel most generální opravou a v jejím průběhu převážel cestující přes Labe několik měsíců oblíbený přívoz. Když se most otevřel, místní skoro litovali, že už nebudou přes Labe na nádraží jezdit „kocábkou“.

Ve Štětí je také řeka Labe zřejmě nejširší v Česku. Když ji jeden můj kolega viděl na fotce, poznamenal, že vypadá jako Dněpr v Kyjevě.

„Hlavními“ památkami Štětí jsou kostel svatého Šimona a Judy a fara. Koná se tu pravidelně festival dechových orchestrů FEDO, na který jezdí soubory z celého světa. V místní části Chcebuz se točil film Lidice a v  Radouni je cenný židovský hřbitov.

U Štětí, i když už na katastru sousedních Radčic, se nalézá známý veslařský kanál, dlouhý dva kilometry. Jde o bývalou zatopenou pískovnu. Kanál si oblíbili sportovci z celého světa a už se tu konalo několik šampionátů.

Město Štětí má i docela originální erb – věž, kterou přetíná větev. Ta je znamením rodu Berků z Dubé, kteří zde ve středověku panovali.

Dívka bez skály

Pozornost tu ale stejně budí dvě kuriózní sochy. Jednak je to plastika zvaná „Dívka na skále“ na Novém náměstí. Ženský akt s roztaženýma nohama se vznáší nad kašnou, ke které už ale autor tu skálu jaksi nedodal.

Socha Dívka na skále, ke které umělec už skálu nedodělal. Erotická plastika je...

V 90. letech tu komerční televize točily oblíbené reportáže, jak místní mládež obléká sochu do spodního prádla a zkouší si na ní „ty polohy“.

Za druhé, Štětí má i netradiční sousoší dvou prvních československých prezidentů T. G. Masaryka a Edvarda Beneše v zahradě školy. Vyšší Masaryk totiž menšího Beneše objímá kolem ramen. Vypadají trochu jako „kumpáni z hospody“.

Socha měla být postupně odhalena v letech 1938, 1948 a 1968, ale vždycky byl najednou T.G.M. politicky nepohodlný a bylo spíš nutné skulpturu schovat. Podařilo se to až v roce 1990.

Sousoší dvou prvních československých prezidentů u štětské školy, které čekalo na odhalení několik desítek let.

Vražda hraběte

Pravým bohatstvím Štětí je ale jeho okolí – zadní část Kokořínska. Asi tři kilometry od Štětí, na cestě za Stračím, stojí tajemná památka Hraběcí kaple, která nemá dutý vnitřek. Je to v podstatě kameny vyplněný monolit. Jde o památník na místě, kde v roce 1720 poddaní zavraždili nenáviděného hraběte Johanna Wratislava Claryho, který jel přes les kočárem.

Z města se dá též podniknout atraktivní sedmikilometrový výlet směrem na Kokořínsko, do kraje vytesaných skalních skulptur sochaře Václava Levého z let 1844–1849. Sochař pracoval jako kuchař na zámku v Liběchově a ve volném čase sochal. Výlet nesnese prodlení, protože vandalové a zvětrávání sochy ničí. V mém dětství byly v mnohem lepším stavu, takže za deset let už možná bude pozdě.

Reliéf Had Václava Levého ze 40. let 19. století čerpá z místních pověstí. Had je na žluté turistické značce ze Štětí do Liběchova.

V lese najdete jednak Levého Hada, anakondu vytesanou v pískovci. Ještě víc si vyhrál Levý s Harfenicí (ženou hrající na harfu), vedle níž je malá umělá jeskyně s vytesaným krokodýlem nad vchodem. Následuje Klácelka, další umělá jeskyně s blanickými rytíři a trpaslíky. Mimochodem, dodnes není jasné, proč si Levý vybral zrovna motiv hada a harfy.

Kousek od Klácelky v Želízech hledí do údolí poslední a nejimpozantnější Levého dílo – obří obličeje, Čertovy hlavy, největší české sochy v přírodě. Američané mají vytesané prezidenty na Mount Rushmore v Dakotě, Češi příznačně čerty

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz


Český výletník