Oslavy Německo uspořádalo v berlínské vládní čtvrti na louce mezi budovou Říšského sněmu, sídlem parlamentu, a kancléřstvím. „Zde na tomto místě si připomínáme začátek naší demokracie,“ řekl Steinmeier. Připomněl, že z oken Říšského sněmu vyhlásil Philipp Scheidemann v roce 1918 parlamentní republiku, kterou později ovládli nacisté.
Podle Steinmeiera jsou okolnosti poválečného vzniku základního zákona mimořádné. „Když se ohlédneme, byl to zázrak po barbarství nacismu. Země byla zničená, potýkala se s miliony uprchlíků, miliony obětí a válečných zajatců,“ řekl s tím, že ústava byla vykročením ke světlé budoucnosti. „Jsem přesvědčen, že tato ústava patří k tomu nejlepšímu, co v Německu vzešlo,“ řekl.
První německou ústavu přijali zákonodárci před 100 lety |
Ve svém projevu se prezident nevěnoval jen vzniku základního zákona před 75 lety, ale také pádu komunistické diktatury na východě Německa, což vedlo ke znovusjednocení země. „Děkujeme těm, kteří položili nové základy svobodného a demokratického řádu, a těm, kdo před 35 lety svrhli diktaturu a umožnili demokracii v celém Německu. Základní zákon a pokojná revoluce, co to bylo za štěstí!“ řekl.
 |
Důraz na lidská práva
Německý základní zákon zaručuje rozsáhlé svobody a zakotvuje demokratické principy. Důraz ústavy na lidská práva ukazuje podle Steinmeiera hned první věta prvního článku. „A ta zní, že lidská důstojnost je nedotknutelná,“ řekl.
Německý prezident Němce vyzval k tomu, aby v dnešní složité situaci demokracii bránili a o demokracii nepochybovali. „Základní zákon zaručuje svobodu a očekává odpovědnost,“ řekl. Nynější dobu označil za období zkoušek a řekl, že mohou přijít ještě těžší časy.
Vztahy s Českem jsou podle Posselta blízké. Na sjezdu varoval před nacionalisty |
Steinmeier varoval i před mocenským hladem ruského prezidenta Vladimira Putina, který nařídil před více než dvěma lety vojenský vpád na Ukrajinu. „Nikdo neví lépe než Ukrajina, že kdo miluje svobodu, nesmí agresorovi ustoupit. A nikdo neví, kdy Putin ukojí svůj hlad po moci,“ dodal.
Čtvrtečního ceremoniálu se zúčastnili nejvyšší ústavní činitelé včetně kancléře Olafa Scholze, šéfky Spolkového sněmu Bärbel Basové, předsedkyně Spolkové rady Manuely Schwesigové a předsedy ústavního soudu Stephana Harbartha. Mezi více než tisícovkou hostů byla někdejší kancléřka Angela Merkelová či bývalý prezident Joachim Gauck.
Oslavy výročí, které potrvají přes víkend, se konají nejen v Berlíně, ale také v Bonnu, který byl hlavním městem poválečné spolkové republiky. Ke slavnostem v Bonnu se připojil i Česko-německý fond budoucnosti. Mluvčí fondu Silja Schultheisová řekla, že účastí na akci chce fond posílit česko-německý dialog.
