Návštěva těchto míst může být inspirativním námětem na samostatný výlet. Většinu našich zajímavých hraničních lokalit a historických patníků můžete poznat během putování po stezkách Via Czechia, které jsou nejdelšími turistickými trasami u nás (více v boxu).
Nejstarší hraniční kámen
Naši pohraniční exkurzi můžeme zahájit stylově u našeho nejstaršího hraničního kamene. Významný historický hraniční „patník“ Juliusstein stojí v hustých lesích na pomezí Krušných hor a pohoří Smrčiny, nedaleko známého vrcholu Vysoký kámen u obce Kostelní. Unikátní a nádherně zdobený kámen pochází z roku 1544 a leží na saském území, jen několik desítek metrů od hranice na úbočí vrchu Kuželka.
Náš nejstarší hraniční kámen Juliusstein stojí v hustých lesích na pomezí Krušných hor a pohoří Smrčiny, nedaleko obce Kostelní.
Najít kámen není tak docela snadné, protože z českého území k němu nevede značka, ale za námahu výlet rozhodně stojí. Asi nejsnáze se k němu dostanete z vrchu Kuželka, který je dosažitelný po žluté značce, a následně sestupem podél hraničních patníků do mělkého údolíčka. Vyrazit také můžete od nové kapličky Vysoký kámen po lesní cestě sestupující k hranici, od které odbočíte vpravo na pěšinku vedoucí podél hranice.
Středověký kámen nese vytesané znaky obou zemí – českého lva a zkřížené saské kurfiřtské meče. A také letopočet 1544. Své jméno nese kámen po svém zloději, kdysi jej ukradl jistý Julius, později se ho však podařilo najít a umístit na původní místo.
Trojmezné kameny
Státní trojmezí najdeme na našich hranicích celkem čtyři, existuje ale několik dalších trojmezných bodů historických území. Takovéto místo styku tří států, zemí nebo panství je samozřejmě vždy atraktivní pro umístění hezkého hraničního kamene.
Známé je šumavské trojmezí na horském hřebeni mezi Plechým a Třístoličníkem, kde se na styku Česka, Rakouska a Německa nachází mohutný žulový kámen z roku 1993. Místo je oblíbeným a snadno dostupným cílem mnoha výletníků ze všech tří zemí, nejsnazší cesta vede od parkoviště pod Třístoličníkem, odkud k trojmezí vede tři kilometry dlouhá hřebenová stezka.
Trojmezí mezi Českou republikou, Rakouskem a Slovenskem leží v nejnižším a nejjižnějším bodě Moravy, přesně na soutoku řeky Moravy a Dyje. Uprostřed řeky samozřejmě žádný patník nenajdete, mohutný historický kámen z roku 1755 je umístěn nedaleko soutoku na moravském výběžku a vymezuje hranici historického Markrabství moravského.
Trojmezí Česka, Rakouska a Německa s mohutným žulovým kamenem z roku 1993
Trojmezí mezi Českou republikou, Slovenskem a Polskem leží u obce Hrčava v korytě potoka, v nejnižším bodě česko-polské hranice. Další zeměpisnou zajímavostí představuje nedaleký nejvýchodnější bod České republiky u obce Bukovec, který je osazen kamenem s pamětní deskou. Poslední trojmezí tří zemí najdeme u Hrádku nad Nisou na soutoku Lužické Nisy a Oldřichovského potoka.
Další významná trojmezí označovala místa styku historických zemí a dodnes je označují nádherné patníky, které mohou být zajímavým výletním cílem. Hezký výlet vede v pohoří Smrčiny k trojmezí u Hranic (Čechy, Bavorsko, Sasko, dříve ČSSR, SRN, NDR), které mnozí omylem považují za nejzápadnější bod.
Trojmezí u Hranic (Čechy, Bavorsko, Sasko) mnozí omylem považují za nejzápadnější bod ČR.
Dále jmenujme trojmezí pod vrcholem Králického Sněžníku (Čechy, Morava, Kladsko), trojmezí u Smrku v Rychlebských horách (Morava, Slezsko, Kladsko) nebo trojmezí Čech, Moravy a Dolních Rakous nedaleko od Slavonic.
Krajní body České republiky
Nejvýchodnější bod ČR u Bukovce jsme již zmínili, jeho protipól, nejzápadnější bod, leží v katastru obce Krásná, uprostřed Újezdského potoka. Bod leží mezi dvěma mohutnými hraničními mezníky z roku 1844. Na místě stojí pylon s GPS souřadnicemi, informační panel a altánek. Vzdušnou čarou odděluje nejzápadnější a nejvýchodnější body České republiky 490 km a úhlová vzdálenost 6° 46′ 07″, což kupříkladu znamená 27 minut rozdílu v časech východu a západu slunce.
Nejzápadnější bod leží mezi dvěma mohutnými hraničními mezníky z roku 1844.
Nejvýchodnější bod České republiky u obce Bukovec, který je osazen kamenem s pamětní deskou.
Nejjižnější bod ČR leží nedaleko Horního Dvořiště, v přírodním parku Vyšebrodsko. Donedávna špatně dosažitelné místo bylo zpřístupněno žlutou turistickou značkou, která prochází zaniklou obcí Radvanov a záhy dosahuje státní hranice. Nejjižnější bod leží u Mlýneckého potoka, najdete tu pamětní kámen a odpočívadlo. Asi sto metrů na rakouském území si můžete prohlédnout tzv. Švédské šance – repliku opevnění z třicetileté války, které zde zastavilo postup švédských vojsk.
Nejsevernější bod ČR se nachází na území osady Severní v obci Lobendava ve Šluknovském výběžku, mohutnému kameni z roku 2013 se někdy přezdívá „Nordkap“. Je to místo, kde se rovněž setkávají tři kultury - česká, saská a lužická.
Historické zdobené kameny
Klasické bílo-červené patníky občas na naší hranici doplňují nádherné historické zdobené kameny. Jeden z nejhezčích najdete mezi Božím Darem a vrcholem Klínovce v Krušných horách. Trojmezný Wappenstein pochází z roku 1677, vyjímá se něm ale letopočet 1729. Kámen, který vyznačoval hranici panství pánů z Tettau, ze Schönburgu a Šliků, je dobře dosažitelný od silnice Boží Dar – Loučná pod Klínovcem. Stojí na okraji lesa kousek za poslední větrnou turbínou.
Jeden z nejhezčích hraničních kamenů najdete mezi Božím Darem a vrcholem Klínovce v Krušných horách. Trojmezný Wappenstein pochází z roku 1677.
Pod šumavskou horou Luzný, kde státní hranice tvoří ostrý ohyb, stojí hned tři historické hraniční kameny. Nejstarší z nich pochází z roku 1692, výraznější je ale trojmezný kámen s letopočtem 1772, který označoval trojmezí mezi Českým královstvím, Bavorským kurfiřtstvím a Pasovským biskupstvím. Tyto kameny jsou ale přístupné jen z bavorské strany.
Hned dva zajímavé kameny můžete navštívit během výstupu na horu Dyleň v Českém lese. Nejprve je to hraniční kámen Königstein, jehož unikátnost spočívá v tom, že je vytesaný přímo do skály. Místo označuje českou hranici už od roku 1739, kdy jej za oficiální hraniční kámen prohlásil král Karel VI.
Žulový kámen označující geometrický střed Evropy najdete pod vrcholem hory Dyleň.
O pár set metrů dále, těsně vedle hranice, stojí mohutný žulový kámen označující geometrický střed Evropy. Dyleň prý jako střed kontinentu označil již v roce 1805 Napoleon Bonaparte, později jeho tvrzení potvrdili němečtí a rakouští geometři. Ve skutečnosti existuje středů Evropy několik, jen u nás je jich přes deset. Ale to už je námět na jiný článek...
Po stezkách Via CzechiaStezky Via Czechia představují nejdelší a nejodvážněji vedené dálkové trasy v České republice. Byly vytvořeny v roce 2020 pro pěší turistiku, cykloturistiku nebo zimní turistiku na lyžích. Trasy Severní stezka a Jižní stezka přecházejí celou Českou republikou od nejzápadnějšího po nejvýchodnější bod, vedou po našich pohraničních horách a překračují celkem 70 tisícových vrcholů. Trasy procházejí v co největší míře přírodou a směřují k hlavním zajímavostem jednotlivých oblastí. Každou stezku lze projít celou najednou nebo po částech, pěšky, na kole případně na lyžích, spát komfortně v penzionech a horských chatách, případně stanovat na krásných místech. Každý si tedy může vybrat oblíbenou formu putování nebo kombinovat jednotlivé aktivity podle reliéfu krajiny či ročního období. Více na www.viaczechia.cz  |
