Působivý reliéf smrti ve Střílkách
Malá moravská vesnička Střílky pod hřebenem Chřibů opatruje „hřbitovní Kuks“. I tady jsou sochy Ctností a Nectností. Představují je kamenní andělíčci. Ti, kteří zosobňují marnivost, se přehrabují v truhle s korálky.
Věděl jsem o stříleckém hřbitově, že jsou tam nějaké sochy, ale když jsem ho prvně spatřil, byl jsem u vytržení. Má totiž opravdu výjimečnou polohu na navezeném výběžku z kopce, na kterém stojí vesnice. Taky je to jediný hřbitov, co znám, kde se platí vstupné (dobrovolné), a ke kterému přiléhá budka s infocentrem. Není divu.
Hřbitov z roku 1743 je dokonale symetrický se zídkami a sochami a je odtud skvělý výhled na krajinu Chřibů. Bohužel některé sochy ukradli zloději a zbyly po nich sokly, které jako by čekaly na jejich návrat. I prázdný sokl tu vlastně představuje nectnost, tedy zlodějnu.
Hřbitovu vévodí masivní kaple. Asi nejvýraznější sochou hřbitova je Anděl-strážce hned u vchodu. Ukazováčkem své pravé ruky ukazuje na urnu u nohou. Jako by chtěl nenápadně připomenout, že „v prach se obrátíš“.
 |
Vedle reliéf na váze zobrazuje zřetelně peklo, kam je shora shazován hlavou dolů chudák-hříšník. Čerti si ho pěkně přitahují a vedle šlehají plameny. Výjev je přímo inspirován Michelangelovými freskami v Sixtinské kapli. Jako by nás i hřbitov chtěl učit, jak máme žít a že život je konečný. Memento mori.
Ale stejně se mi nejvíc líbí ve Střílkách zdejší figurka smrtky vyvedená na jedné váze, která zdálky není ani moc nápadná. Je velmi jemně vytesaná a jako by člověka bedlivě sledovala, skoro až vábila. A asi nejsem sám. Je to zvláštní, ale jeden můj kolega a kamarád na sociální sítě také vyvěsil jen jednu jedinou fotku ze stříleckého hřbitova. A hle, byla to tato smrtka z detailu.
