Mládenec jako kostlivec
Hřbitov v Albrechticích nad Vltavou je podobným uměleckým dílem jako Střílky. Po obvodu i u zdi kostelíka ho lemuje 85 arkádových kaplí s barevnými výmalbami a texty, které charakterizují zesnulého.
Jsou tam převážně vyobrazení svatých. Svatý Jiří drtí draka, opodál je vidění svatého Huberta s jelenem, Jonáše vyplivla velryba. Nechybí pieta.
Asi jste ho už někdy viděli, snímky albrechtického hřbitova s „barevnými obloučky“ u zdi jsou poměrně známé. Ale stejně jsem na tu krásu nebyl připraven. Zdejší hřbitov je opravdovou galerií. Nebo vlastně je a není. Pročítám si ty texty a většinou jde o vzkazy týkající se zemřelého. Ve skutečnosti jsou docela intimní. Dialog mezi živými a mrtvými.
Vchod na albrechtický hřbitov
Tak třeba: „Zbožný, poctivý a tichý spočívá zde mládenec/chřadnul a vadnul, až byl z něj jen kostlivec“. Nebo: „Drahá máti, cos zemřela, neměl jsem víc útěchy/moje srdce věnovalo tobě časté povzdechy.“ Najednou mi přišlo, že jsem tam jako člověk odjinud skoro nepatřičný v té intimní atmosféře.
Ale nejsem, turisté se na zdejší krchov jezdí dívat už přes 150 let. Obrázky nechal pořídit zdejší farář Vít Cíza, který tu působil mezi roky 1819 až 1845 a složil i verše. Své farníky znal.
Na dojemném hřbitově jsem se skoro rozbrečel.
