Hadí hrob
Zarostlý a zpustošený je německý hřbitov v Pohoří na Šumavě (tak se ves jmenuje, i když na Šumavě neleží). Není historicky až tak výjimečný, ale zařadil bych ho do přehledu jako nejfotogeničtější hřbitov, který znám.
Vlastně jsem si to uvědomil, až když jsem se vrátil z Pohoří domů a prohlížel si fotky zasněžených hrobů v počítači. A také je to příklad romanticky neudržovaných sudetských hřbitovů, kterých je kolem hranic celá řada. Kříže jsou tam křivé, jako by měly za chvíli spadnout. „Theresia Pehmer * 1892 + 1946,“ čtu na jednom hrobě...
Zeď je polorozpadlá a za ní začíná nekonečný les. Leží tam i Franz Hietler, o kterém se v literatuře spekuluje, zda nebyl vzdáleným příbuzným nacistického vůdce.
Zvlášť mě tam zaujal litinový hrob se dvěma hady, což je hodně zvláštní motiv, který už jsem spatřil jednou někde jinde, ale nemohu si vzpomenout kde.
Pohoří na Šumavě leží v Novohradských horách a nekonečné lesy jako by nahlížely do hřbitova. Odlehlá vesnice u rakouských hranic, která bývala v nepřístupném pohraničním pásmu, ještě proslula kostelem bez střechy, tedy chcete-li kostelem, který má místo stropu nebe. Jinak je postupně citlivě opravován.