Cvičení se vyplatí. Pro ty, kdo cvičit nemohou, však vědci hledají pomoc v...

Cvičení se vyplatí. Pro ty, kdo cvičit nemohou, však vědci hledají pomoc v podobě pilulky. | foto: Getty Images

Cvičení posiluje paměť. A jeho efekty by mohla zastat pilulka

  • 3
Vypadá to jako lenošivé sci-fi. Mimořádný přínos, který má na paměťové funkce mozku cvičení, by mohla poskytnout pilulka s upraveným proteinem, který produkuje sportující tělo. Není to však jen nápad pro rozmazlené. Mohlo by to pomoci lidem, jimž už fyzička cvičení nedovoluje.

Na začátku studie vydané v magazínu Science stál fakt, mnohokrát ověřený bezpočtem studií, že fyzické cvičení, především silový trénink a kardio aktivita, je jedním z nejmocnějších nástrojů, jak si udržet fit i mozek. Jak čelit úpadku kognitivních funkcí, demenci.

Vyšší věk a zdravotní obtíže však mnoho lidí o možnost cvičit připraví. Lze jeho benefitů pro mozek dosáhnout i jinak? Tomu je na stopě tým Saula Villedy ze sanfranciské School of Medicine. Vychází přitom z pokusu s laboratorními myšmi. Zjišťoval v zásadě to, co se při cvičení s tělem děje. A přinesl překvapivé výsledky.

Myši omládly o desítky let

Škola síly

Škola síly vás naučí správně se hýbat a zesílit.

Silovým tréninkem jsme vác provedli v rozsáhlém seriálu Škola síly. Letos jsme na něj navázali mini-cyklem o domácím cvičení, který připomněl resety, lezení po čtyřech, top cviky na strečink, seznámil vás s tipy na kliky a čínské dřepy a nakonec s esy posilování s vlastní vahou.

Mimořádný zdravotní efekt mají i cviky, které jsme přinesly ve Škole dechu.

Části z dospělých myší přitom vědci předepsali aktivitu, povzbuzením jim bylo běhací kolo. Druhou skupinu obdarovali klidem na lůžku. Jejich příbytky zásobili dostatkem materiálu, z něhož si myšky snadno vyrobily příjemné koutky pro oddech a lenošení. Poté oběma partám odebrali krevní plazmu a injekcí ji vpravili do dodatečných dvou myších skupin. Trvalo to celkem tři týdny.

Obě skupiny příjemců krevní plazmy poté podstoupily paměťové testy ve formě labyrintů a pokusu, při němž měly identifikovat zdroj nebezpečí. Výsledek? V obou výzvách mnohem lépe obstály myšky s plazmou od svých sportujících kolegyň. Rychleji našly v labyrintu cestu do bezpečí a svižněji rozpoznaly nebezpečí.

Villeda přitom pro magazín Inverse popisuje, že všechny myši byly ve věku, který by se v přepočtu na lidský rovnal sedmdesáti letům. Plazma od sportujících myší však myši, které ji dostaly, vrátila proti směru stránek kalendáře o celá desetiletí. „Vrátili jsme je zpátky do jejich pozdních třicátých, časných čtyřicátých let věku. Pro ona zvířata to byla významná změna,“ soudí Villeda.

A co víc, za tři týdny se myšky s darovanou plazmou dopracovaly k těm samým výsledkům, které sportujícím hlodavcům poskytlo šest týdnů cvičení. Včetně růstu nových neuronů v hipokampu. „Když jsem ona data viděl, seklo to se mnou,“ nezastírá Villeda.

Jeho tým v plazmě běhajících myšek identifikoval i látku, která je pro kognitivní funkce tak podstatná. Je jí specifický protein zvaný Gpld1. „V zásadě tělu signalizuje: oprav se, obnov se,“ vysvětluje a pro server Insider dodává: „„Mám-li být upřímný, neočekával jsem, že najdeme jednu jedinou molekulu, skrze níž má cvičení tak velký benefit pro mozek.“

Cvičení v pilulce?

Od onoho zjištění již nebylo daleko k myšlence, že by se daly pozitivní účinky onoho proteinu produkovaného cvičením zajistit… bez cvičení. Vlastně to prý napadlo Villedovu matku. „A myslím, že se k tomu nakonec dostat můžeme. V současné době jsme však na samém začátku onoho poslání,“ míní vědec.

Silový trénink pomáhá svalům. Ale nejprve mozku, tvrdí vědci

Nejen svaly. Silový trénink pomůže i vašemu nervovému systému.

Velká činka, kettlebell, dřepy, kliky a hrazda jsou vaším přítelem, který vám zaručí silnější svaly. Přirozeně. Jenže pozor, ještě předtím zlepší váš mozek. Zatímco svaly začne silový trénink měnit až po týdnech cvičení, nervový systém začne posilovat mnohem dříve, zjistil výzkum.

Srovnání s lidskou krví, která podstoupila sanfranciská univerzita, však potvrzují, že je na dobré stopě. I v lidské plazmě fyzicky aktivnějších jedinců našli vědci mnohem vyšší hladiny enzymu Gpld1 než u zahálčivějších lidí, informuje Univerzita v San Francisku.

Mimořádné přitom je, že působení proteinu je komunikací mezi játry, kde vzniká, a mozkem. „Skrze onen protein reagují játra na fyzickou aktivitu a říkají starému mozku, aby se omladil. Je to pozoruhodný příklad komunikace játra–mozek. A pokud jsme dobře informováni, nikdo o něm dosud nevěděl. To mě vede k úvaze, co dalšího nám v neurovědě uniklo, když jsme ignorovali, jaké dramatické efekty mohou mít na mozek jiné orgány a naopak,“ říká v tiskové zprávě sanfranciské univerzity Villeda.

Následné laboratorní experimenty prokázaly, že Gpld1 ovlivňuje mozek skrze redukci zánětlivosti a srážení krve. Oba tyto jevy se totiž při stárnutí zvyšují a byly s demencí a kognitivním úpadkem kvůli věku již i spojovány. Protein Gpld1 rovněž stimuluje procesy související s uzdravováním ran.

A dál? Villeda nezastírá, že by ke cvičící pilulce opravdu chtěl dospět. Chtěl by se však samozřejmě vyhnout tomu, aby byla považována za náhražku cvičení. Všechny benefity fyzické aktivity totiž transfúzí krevní plazmy nelze pokrýt. Svalové kontrakce například pomáhají regulovat vnitřní hodiny našeho těla, už vůbec nemůže být prášek náhražkou pozitivního vlivu cvičení na psychiku. Jeho ambicí je pomoci těm starým lidem, jimž cvičení nedovoluje fyzická kondice.

Navzdory jeho objevu se vyplatí nezapomínat, jak mocné cvičení je. Například výzkum Kaitlin Casaletto ukazuje, že měřitelný nárůst fyzické aktivity je spojený s dvaašedesátiprocentním snížením kognitivního úpadku v případě jedné z forem demence, frontotemporální lobární degenerace. Jiná studie prokázala, že již 7 500 kroků denně zpomalí úbytek mozkové hmoty.