Vánoční hvězdu nekupujte „nastydlou“, může vydržet až do příštích svátků

Není důvod kupovat poinsettii neboli pryšec, tedy vánoční hvězdu, každý rok znovu a znovu a poté ji celou utrápenou vyhodit přinejlepším na kompost. Pokud věnujete péči jejímu výběru a pak i jí samotné, může vám stejná rostlina dělat radost a parádu roky.

Co tedy udělat proto, aby vám vánoční hvězda vydržela i do příštích Vánoc?

• Nekupujte ji na trhu pod širým nebem. Vánoční hvězda totiž jen velmi špatně snáší zimu, a pokud „nastydla“, doma vám uhyne. Než si ji odnesete k pokladně, zkontrolujte vlhkost půdy, která nesmí být suchá ani přelitá. A neberte na lehkou váhu ani celkový stav rostliny: měla by být sytě zelená, bez poškození a s nerozvinutými pupeny.
• Se zálivkou buďte velmi opatrní. Když hvězdu budete přelévat, může ztratit barvu i listy. Zeminu udržujte mírně vlhkou, stačí troška vody jednou za dva dny. Přebytečnou vodu nenechávejte v podmisce. A pozor, voda na zalévání by měla být odstátá a mít pokojovou teplotu. Rostlině prospěje také občasné rosení a jednou za měsíc i přihnojení.

Poinsettie, pryšec neboli vánoční hvězda ve fotogalerii

• Po Vánocích hvězdu seřízněte na výšku kolem 10 centimetrů, dejte ji na světlé a chladnější místo, ideální je pro ni teplota v rozmezí 12 až 14 °C. A mírně omezte zálivku. Od jara až do podzimu ji můžete pěstovat i na zahradě nebo balkoně. Zhruba čtyři týdny před Vánoci jí dopřejte dostatek tmy, jen tak vám znovu vykvete. Den by měla mít dlouhý pouze osm až devět hodin, v pozdním odpoledni ji proto zakryjte neprůhledným poklopem či krabicí a nechte ji tak až do rána. Už po třech týdnech nasadí pupeny a do svátků se krásně začervená.

Kde se u nás vánoční hvězda vzala?

Rostlina, kterou si dnes celý svět spojuje s vánočními svátky, je původem z mexických náhorních planin. Roste jako keř vysoký až pět metrů a tamější lid ji zná pod po názvem Flor de Nochebuena neboli „květina svaté noci“.

Aktuální číslo

Předplatné můžete objednávat zde

Váže se k ní i jedna moc pěkná legenda o chudé dívce, která sháněla něco, co by na Štědrý den dala jako dárek malému Ježíškovi. Protože )nic neměla, natrhala cestou do kostela kytici z větviček a trav. A stal se zázrak: natrhané roští se změnilo v kytici zářivých, červeně zbarvených vánočních hvězd.
Květinu si prý oblíbil i vládce Aztéků Montezuma I. Věřil, že ji do červena zbarvila krev ze zlomeného srdce nešťastné bohyně. Tehdy se jí také začalo říkat hvězda lásky.

Pro zbytek světa ji objevil jistý Joel Roberts Poinsett, americký velvyslanec, který v Mexiku působil na začátku 19. století. Rostlinka ho natolik nadchla, že si domů do Spojených států vzal jeden keř s sebou. Odnože pak rozdával přátelům i botanickým zahradám a sklízel za to jen samou chválu. Na jeho počest květinu pojmenovali po něm: poinsettie.

Vánoce jako zelené svátky

Zvyk zdobit si své obydlí o svátcích zelenými rostlinami je vlastně starší než samotné Vánoce. Mají symbolizovat mír, lásku a prosperitu. Které jsou nejoblíbenější?

• Cesmína je celosvětově oblíbená a její popularita v posledních letech stoupá také u nás. Je velmi dekorativní a symbolizuje věčný život, její pichlavé listy odkazují ke Kristovi. Přináší štěstí po celý následující rok a chrání před zlými silami.
• Vánoční kaktus, rostlinka původem z Jižní Ameriky je prý strážcem manželského života. Od svých matek odnož vánočního kaktusu dostávaly i novopečené nevěsty; a když jim na Vánoce vykvetl, mělo to znamenat, že jejich vztah bude šťastný.

Podle křesťanské legendy bylo jmelí kdysi stromem, ze kterého byl sbit Ježíšův kříž. Studem proto seschlo a stalo se parazitující rostlinou přináší lidem štěstí.

• Jmelí měli už staří druidové za posvátné, používali ho k magickým rituálům a věřili, že dokáže vyléčit každou chorobu. Dodnes tahle rostlinka symbolizuje plodnost, lásku a štěstí a zavěšená u stropu nesmí chybět v žádné vánočně vyzdobené domácnosti.

Pod tímto názvem je známá pouze v Americe. Na území Evropy ji protlačil pod jiným názvem přírodovědec Alexander von Humboldt. Druh byl popsán a správně zařazen mezi pryšce (Euphorbia), protože však mezi nimi vánoční hvězda vynikala, říkali jí nejkrásnější z pryšců, tedy Euphorbia pulcherrima. Tento botanický název už jí zůstal. 

Spojit tuto rostlinku s vánočními svátky se snažili františkáni už v 17. století. Nazývali ji betlémskou hvězdou a rudou barvu jejích listenů dávali do souvislosti s krví Ježíše Krista. 

Ovšem svět a období Vánoc dobyl pryšec až mnohem později. Stalo se tak v první polovině 20. století díky rodině Ecků, amerických přistěhovalců původem z Německa, kteří si v Los Angeles založili sad, kde pěstovali právě pryšce. Zdokonalovali techniku jejich roubování, šlechtili je, prodávali na ulicích Hollywoodu a pak se jim podařil husarský kousek: poslali tyto rostliny do televizních stanic jako předvánoční dekoraci.

A začalo davové šílenství, vánoční květ, který připomínal hvězdu, chtěl mít najednou každý. A sláva mu vydržela dodnes. Oceňované „květy“ vánoční hvězdy přitom vlastně žádnými květy nejsou. Jsou to jen dočervena zabarvené listy, kterým se říká listeny. Drobné kvítky najdete jen v jejich středu.