Jaké stavby silnic první třídy jsou prioritní, určily strategické dokumenty z roku 2013. Ty1 stanovily i harmonogram staveb a předpokládané náklady.
„Z plánovaných pětatřiceti staveb se podařilo dokončit v termínu jen sedm. Navíc šest z nich už bylo v nějaké fázi rozpracovanosti, když harmonogram staveb vznikal,“ zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Náklady na stavbu silnic první třídy byly v kontrolovaných letech o třicet procent nižší, než kolik předpokládalo Ředitelství silnic a dálnic v zadávacích řízeních. Podle NKÚ se pozitivně projevil vyšší počet uchazečů o veřejné zakázky.
Silnice se však podle kontrolorů nestavěly podle důležitosti, ale podle toho, jak daleko byla příprava staveb. S ale tím nesouhlasí ministerstvo dopravy.
„Právě ze strany NKÚ citované Dopravní sektorové strategie v sobě obsahovaly mechanismus, který sloužil jako podklad pro sestavení hodnocení projektů a jejich důležitosti,“ uvedl úřad v tiskové zprávě.
Zpoždění v případě staveb bylo podle ministerstva způsobeno mnoha okolnostmi. „To však v žádném případě nesnižuje význam připravovaných staveb, pouze oddaluje dosažení pozitivních efektů,“ uvedla mluvčí ministerstva Lenka Rezková.
To, že se některé stavby silnic první třídy zbrzdily nebo zastavily, bylo podle NKÚ především kvůli nedostatku peněz. Před krizí se jich začalo připravovat mnoho a následně se muselo přikročit k úsporám.
Stavby silnic se táhnou roky
Průměrně příprava stavby silnice první třídy trvala dvanáct let, zjistili kontroloři. Výjimkou ale nejsou ani stavby s přípravou přes dvacet let. Například u přeložky silnice u Nového Města nad Metují trvala v době kontroly NKÚ už dvaadvacet let a byla v podstatě na začátku. Přípravu této stavby komplikovaly námitky občanů proti plánované trase silnice i obtížná protihluková ochrana.
Ministerstvo dopravy ale tvrdí, že přeložka u Nového Města je extrémní případ. „Spíše ukazuje na dlouhodobou neschopnost místních samospráv nalézt shodu nad jednou variantou, kterou by stát mohl dále efektivně v přípravě směrem k realizaci vůbec sledovat,“ uvedlo ministerstvo.
Silnic první třídy bylo v roce 2018 v Česku 69. Celkem měřily přes 5 800 kilometrů.
