Podle ministerstva stojí za vysokou částkou vyvrcholení transformace jeho IT systémů včetně nahrazení IT dodavatele OKsystem, na jehož službách jsou závislé úřady práce.
Podle tabulky poskytnuté ministerstvem by odhadované náklady na IT za roky 2018 až 2021 (předpokládaný konec mandátu vlády) měly dosáhnout bezmála devíti miliard. Za ministryně Michaely Marksové (ČSSD) stály informační technologie za stejně dlouhé období 5,7 miliardy korun. Za ministra Jaromíra Drábka (TOP 09), který odstartoval dodnes nedokončenou výměnu IT systémů na úřadech práce, to bylo včetně jeho dvou krátkodobých nástupců 6,6 miliardy.
Kolik platí za IT systémy ministerstvo práce.
Současná ministryně Jana Maláčová (ČSSD) převzala IT záležitosti ministerstva loni v červenci v rozvráceném stavu a s několika trestními oznámeními v oblasti zakázek. Za ně by zřejmě měli nést odpovědnost předchozí manažeři ministerstva v čele s Michaelou Marksovou a náměstkem pro IT Robertem Baxou. Podle dosud známých informací zatím nikdo obviněn nebyl.
Výplata dávek za 800 milionů
Ani vynaložení miliardových částek ale nezaručí, že by se komplikace ministerstva s počítačovými systémy chýlily ke konci. Nejnovějším problémem bude zřejmě vyřazení vítěze zakázky na „Informační systém Dávky II“ firmy DXC Technology, která vznikla rozdělením firmy HP.
Zakázka má barvitý vývoj. Soutěže se zúčastnil jako druhý uchazeč OKsystem. DXC nabídla, že systém zhotoví za 280 milionů korun, OKsystem za 800 milionů. Ministerstvo práce nejprve OKsystem ze zakázky vyloučilo pro údajnou nezpůsobilost, nicméně po zásahu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, na nějž se postižená firma obrátila, ho muselo vrátit do hry.
Následovalo vyhlášení DXC coby vítěze, přičemž cena byla nejdůležitějším hodnotícím kritériem. Toto rozhodnutí ovšem napadl druhý uchazeč u antimonopolního úřadu a uspěl. Rozhodnutí o vítězi bylo zrušeno.
Ministerstvo pak znovu svolalo výběrovou komisi a rozhodlo se tentokrát vyloučit ze soutěže DXC. Důvod? „Podezření na mimořádně nízkou nabídkovou cenu jedné jediné položky z nabídky, takzvané ceny člověkodne rozvoje,“ říká pirátský poslanec Lukáš Kolářík, který informaci o vyloučení DXC rozeslal jako tiskovou zprávu.
Ministerstvo práce vyřadilo z tendru úspěšného uchazeče. Byl příliš levný |
Protože věc ještě není pravomocná a vyloučená firma se bude odvolávat k antimonopolnímu úřadu, nechtělo ministerstvo důvod vyloučení komentovat. Podle DXC Technology byl postup ministerstva „velmi podivný“ a cena nebyla dumpingová, ale optimální. „Vše bylo řádně doloženo, DXC umí využívat svoji sílu globálního hráče a může těchto cen pro MPSV dosáhnout,“ uvedl Bedřich Max Luft, šéf DXC.
Ministerstvo nyní zvažuje, že by ve výběrovém řízení zůstal jediný uchazeč – ten s vyšší nabídkovou cenou. „Prozkoumáváme všechny možnosti, jak zajistit výplatu dávek i po roce 2020. Resort podnikl první kroky k tomu, za jakých podmínek by bylo možné zadat otevřené výběrové řízení na rozvoj a provoz stávajícího systému,“ uvedlo ministerstvo bez dalšího vysvětlení.
Opakovaně prodloužená smlouva
Podle resortu existuje i další možnost řešení včetně dohody se současným dodavatelem. Ten nyní stále zajišťuje chod IT systémů na úřadech práce, zejména největší agendové systémy na výplatu dávek na evidenci nezaměstnaných, a další podpůrné činnosti, za což mu ministerstvo platí půl miliardy korun ročně.
Smlouvu ministerstvo OKsystemu prodlužuje opakovaně, protože se mu nedaří jím spravované IT systémy přesoutěžit. Například agendový systém Zaměstnanost měl fungovat už od roku 2017 a měl stát 107 milionů korun. Nicméně dodavatel Atos IT Solutions and Services zatím nemá hotovo, cenu se mu podařilo vyjednáváním navýšit nejméně o 60 milionů. Kromě toho si dodatkem ke smlouvě na konci roku 2018 zajistil, že mu ministerstvo bude každý měsíc posílat až 5,5 milionu měsíčně. Je to v podstatě pokuta naruby. Ministerstvo bude platit za to, že stále nejsou hotové navazující IT systémy, což údajně brání dodávce Atosu. První fakturu pošle Atos ministerstvu za srpen.
