„Rád vzpomínám na to, když jsme jako malí hrávali fotbal na hřišti vedle stáčírny. Po skončení se všichni utíkali osvěžit k prameni a my, kteří jsme měli příbuzné v závodě, jsme běželi pro ochucenou ‚Hanačku‘ pro sebe a kamarády,“ vzpomíná si současný ředitel závodu.
Často a rád říkáte, že vám Hanácká kyselka koluje v žilách. Jsou pro vás rodinná tradice a sepětí s regionem důležité?
Je to pro mě naprosto klíčové. Hanácká kyselka je nejen mojí součástí, ale součástí celého hanáckého regionu. Vyrůstal jsem tady, doma se o Hanácké kyselce stále mluvilo, a kdykoliv jsem jel do ciziny, měl jsem kyselku vždycky s sebou. Procestoval jsem kus světa a hrdě ji všude nabízel a ukazoval. Pochlubit se můžete jen tím, co jste, co umíte a čemu věříte. U mě to byla ta minerálka.