Potlučené ovoce, potraviny s prošlou spotřební lhůtou nebo přebytečné nákupy končí v německých domácnostech v odpadkových koších. Jak uvedl německý deník Deutsche Welle, průměrný Němec tak každoročně vyhodí 55 kilogramů jídla.
Podle ministryně zemědělství Julie Klöcknerové je to v mnoha případech zbytečné plýtvání, kterému se dá zabránit. Klöcknerová chce proto do roku 2030 snížit množství vyhozených potravin na polovinu.
Koncept na dosažení tohoto cíle předložila ve středu kanceláři kancléřky Angely Merkelové. Ke změnám bude muset dojít napříč celým řetězcem, od výrobce až po spotřebitele. Podle Klöcknerové je snížení odpadu ekonomickým, ekologickým a etickým závazkem každého jedince.
Omezování nadbytku
Nejdůležitějším bodem plánu je balení potravin v menších množstvích. To se týká hlavně výrobců. Aby se zabránilo přebytkům, je třeba vylepšit určité aspekty maloobchodního sektoru. Příkladem je možnost objednat na sklad vhodnější množství zboží, distribuce produktů mezi pobočkami nebo speciální nízkonákladové kampaně.
Dalším důležitým faktorem je inteligentní balení. To jsou obaly, které používají technické pomůcky pro informování spotřebitele o tom, zda je výrobek ještě jedlý. Toho lze dosáhnout například systémem výstražného znamení v červené, zelené a žluté barvě. Do rozvoje této technologie chce vláda investovat přibližně 14 milionů eur.
Dalším problémem je, že Němci často nakupují více, než mohou sníst. Podle Klöcknerové také příliš spěchají, když se zbavují potravin, o kterých si myslí, že jim skončila spotřební lhůta.
„Obzvláště v každodenním životě se musíme znovu naučit důvěřovat našim vlastním smyslům. Čich a chuť nám mohou pomoci určit, zda je jídlo ještě jedlé,“ řekla Klöcknerová. To, že uplynula minimální doba trvanlivosti na výrobku neznamená, že musí být výrobek zlikvidován.
Změny spotřebitelských návyků
„Jednoduché vyloučení poloviny všech čerstvých potravin z obchodních regálů není řešením,“ okomentoval další bod plánu Christian Böttcher z Federální asociace německého obchodu s potravinami. Podle něj by to nechtěl ani prodejce, ani zákazník. Čerstvé výrobky připravené k jídlu jsou totiž v Německu čím dál tím oblíbenější. Skeptický se Böttcher vyjádřil i ohledně úsilí vlády zaměřit se na inteligentní balení.
„Důležitost data minimální trvanlivosti je přeceňována, protože většina potravin, které jsou vyhozeny, nemá uvedenou minimální trvanlivost,“ uvedl Böttcher a dodal, že se to týká výrobků, jako jsou ovoce a zelenina, které se neprodávají v průmyslových obalech.
Němci si neváží jídla
Potravinářská banka Tafel, která shromažďuje nadbytečné potraviny z německých maloobchodů a přerozděluje je těm, kteří to potřebují, řekla, že tento plán ještě není dostatečně rozvinutý. Podle předsedy Tafel Jochena Brühla by se s tím už mělo něco dělat, protože koncepce federální vlády postrádá časový rozbor se závaznými cíli.
Podle Brühla k tomu přispívá i fakt, že si Němci jídla příliš neváží. Jídla je vždy dostatek a lidem chybí vzdělání v oblasti výživy.
„Potravinový odpad je známkou nízkého ocenění potravin a znehodnocuje práci zemědělců,“ prohlásil generální tajemník Německé zemědělské asociace Bernhard Krüsken.
Aby se zajistilo, že se do odpadu dostane méně potravin pocházejících z nákupních vozíků, vydalo Ministerstvo potravin a zemědělství několik tipů pro spotřebitele. Zákazníkům například doporučuje, aby si před nákupem připravili nákupní seznam a nikdy nechodili nakupovat hladoví.
I v Česku se objevuje snaha neplýtvat potravinami
Velké řetězce mají například povinnost odevzdávat část nevyužitého zboží bezplatně do potravinových bank. I když se senátoři snažili o zrušení povinnosti, u Ústavního soudu neuspěli. Více si o tom můžete přečíst v článku Nedobrovolná charita: Řetězce musí dál odevzdávat zboží potravinovým bankám.
Evropský parlament v dubnu loňského roku schválil dodatek ke směrnici o odpadech, podle něhož musejí státy sbírat data o vyhozeném jídle jak od řetězců, tak od svých občanů. Sběr dat bude povinný od roku 2020. Psali jsme o tom v článku Brusel nařídí řetězcům, aby přiznaly, jak plýtvají s jídlem.
